Bathynomus obrovský je vpravdě fascinující živočich. Nezvykle velký stejnonožec plně dostává svému druhovému jménu a v dospělosti dorůstá délky až šedesáti centimetrů. Kilogram přesahující váhu svého těla přitom staví na tom, že se živí organickým odpadem. Respektive odumřelými organismy, jež klesnou až na dno moře. Do hloubek přibližně jednoho kilometru, které jsou jeho domovem.
Po potravě tu musí v neproniknutelné temnotě aktivně pátrat. Ve všetečném rejdění sedimenty mu vypomáhá sedm párů jeho článkovaných nohou a dva páry „hmatových“ tykadel. Hledat musí dlouho. A když narazí na zdechlinu, pustí se hned do hostiny. Svou hmotnost tím dokáže znásobit, aby pak celá léta zase hladověl.
Mrchožrout z hlubin se přitom k dráze uklízeče podmořských odpadů propracovává skrze několik životních fází, v nichž vystupuje i jako krev sající parazit. Samotářsky žijící tvor vypadá jako přerostlá stínka, tvoreček, jež se skrývá pod vlhkými kameny. Ovšem řádně zbytnělá. Anebo spíš jako tvor z dočista jiné planety.
Většina běžných smrtelníků – ti, kteří se nepotápějí ponorkami – jej nikdy nemá šanci zahlédnout. Pokud se tedy nevydají do tchajwanské restaurace The Ramen Boy. Tady si totiž mohou prohlédnout bathynomuse v celé jeho kráse. A také jej ochutnat.
Jako součást velmi extravagantního menu.
Vysněná ingredience
Bathynomus, podávaný jako specialita šéfkuchaře v podniku The Ramen Boy, totiž překrývá nejen talíř, ale i celý tác. Je to skutečně macek. Tam někde pod štítivě lesklým krunýřem se pak nachází vynikající nudlová polévka, krémový kuřecí vývar, jíž tento tvor z hlubin prý svou osobitou chutí výtečně doprovází.
Anekdot o hostech, kteří v talíři polévky nalezli mouchu, existuje mnoho. Těžko ale říct, jak by zareagoval host, který by si nevědomky tuhle chuťovku objednal. Jistě by jej ale předem varovala cena. Jedna porce totiž lehce přesahuje tisícikorunu, tedy desetinásobku toho, co se tu běžně za polévku ramen platí.
Provozovatelé podniku na adrese Liaoning Street, turisty oblíbené tchajpejské lokality proslavené nočními trhy, pro jistotu nedorozuměním preventivně předcházejí, a tuto chuťovku nabízejí jen stálým hostům.
Kuchaři v The Ramen Boy usilovali o získání této velmi netradiční ingredience skutečně dlouho. Od rybářů, kteří loví s vlečnými sítěmi, už totiž slyšeli o bathynomusech mnoho. Takže když se jim loni podařilo šťastnou náhodou sehnat první exemplář, pustili se do kulinárního experimentování.
Extrémní gastronomie: oko tuňáka je výživné a zdravé |
Při přípravě stejnonožce odstranili žaludek a vnitřnosti, ponechali si jeho žlázy, a zbylé maso v krunýři pak uvařili v páře. Výsledek prý předčil jejich očekávání, a tak se rozhodli tvora zařadit do stálého menu.
Vyplatilo se to. Přece jen, je to živočich, který vzbuzuje náležitou pozornost, byť se snímky s pokrmem z něj vyrobeným působí silně nekomfortním dojmem i pro otrlé.
Svěží a sladké masíčko
V současnosti má kuchyně The Ramen Boy zajištěný stálý přísun čerstvých bathynomů. Cíleně jsou chytáni – vyzvedávání ze dna – u korálového ostrova Dongša. Standardní menu zahrnuje hustou kuřecí vývarovou polévkou Jusuke, kde se masité části vaří s kacuobuši, tedy fermentovaných masem tuňáka pruhovaného, spolu s dalšími mořskými plody. Samotná tuhá schránka bathynomuse je jen na ozdobu.
Ti šťastní – a neméně odvážní – strávníci, kteří měli vzácnou možnost si na specialitě pochutnat, si pochvalují celkovou svěžest a jiskrnost pokrmu, i nad očekávání sladké maso bathynomuse. Tvor údajně chutná jako kombinace humra a krabí pasty. Svůj ne zrovna příjemný vzhled prý na talíři velmi zdatně kompenzuje.