Středa 26. února 2020, svátek má Dorota
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 26. února 2020 Dorota

Evoluce přála pěstím. Mužské tělo se vyvinulo, aby dávalo rány

aktualizováno 
Boj, praní se, agrese k lidstvu patří. A svědčí o tom i to, jak se násilí promítlo do evoluce mužského těla. Zatímco berani mají rohy a jeleni parohy, u lidských samců se jako zbraň vyvinula pěst. Tvrdí to aktuální americký výzkum.

Neposlouchá se to příjemně, studie ovšem naznačují, že holé násilí lidskou společnost formovalo až tak, že se podepsalo na naší anatomii. | foto: Getty Images

Hned zkraje přitom připomeňme zjevný fakt. Ne každý muž má díky evoluci paže uzpůsobené délkou k úderům jako MMA zápasníci Sergej Pavlovič nebo Jon Jones. Jen málo mužů by přepralo bojovnice, jako je Sandra „Medojed“ Mašková. A je spousta kluků a pánů, kteří netuší, jak dát ránu pěstí.

A rovnou připomeňme i slova samotných autorů studie vydané v magazínu Journal of Experimental Biology. „Lidská povaha je charakterizována též vyhýbáním se násilí. Hledáním cest, jak spolupracovat, jak být kooperativní, jak mít empatii, jak o sebe navzájem pečovat,“ zdůrazňuje David Carrier z Utažské univerzity. Velí mu to vědecká přesnost i potřeba vyváženosti. Jinak je totiž jeho studie nesena motivem „docenit roli násilí v lidském vývoji“.

Násilí, které se vepsalo do našich těl

Carrierův zájem o téma vztahu mezi lidským tělem a násilím je letitý. A stejně tak jeho hypotéza, podle níž formovala agrese muž versus muž mužské tělo tak, aby násilí usnadňovalo. A nejen to, onen předpoklad již svými předchozími studiemi úspěšně prošetřil.

Například jeho práce z magazínu Journal of Experimental Biology z roku 2013 tvrdí, že lidská ruka má dané proporce nejen pro to, aby mohla manipulovat s předměty, používat nástroje, pracovat. Doplňuje, že kromě onoho ušlechtilého cíle má své parametry i proto, aby poskytla dostatečnou oporu při úderu pěstí. Abychom ji dokázali používat účinně, a přitom bezpečně.

Ve své studii z roku 2015 poté Carrier argumentuje, že se souboje s použitím pěstí podepsaly naopak i na vývoji konstrukce hlavy hominidů. To díky nim měly obličeje raných hominidů robustnější a masivnější ty části, které bylo třeba chránit před zraněními kvůli pěstním soubojům. To proto jim evoluce dala zesílené svaly dolní čelisti, žvýkací systém, silnou lícní kost. Lidé pak naopak onu robustnost postrádají, a to proto, že měli horní části těla slabší, nevynikali tedy tak silnými údery – a jejich tváře proto nebylo třeba zabezpečovat před údery tak masivní konstrukcí.

Jeho nedávný výzkum se tématu násilí týká též. Vychází přitom z již známého faktu, že muži mají horní polovinu těla v průměru o 90 procent silnější než ženy a mají na ní o 75 procent svalové hmoty víc. „Obecnou cestou, jak onen pohlavní dimorfismus – dvojtvárnost, pochopit, je změřit skutečné rozdíly koster samců a samic daného druhu. A poté se podívat na chování, které by k nim mohlo vést,“ líčí Carrierův kolega Jeremy Morris z Wofford College.

Nejprve proto vědecká dvojice testovala sílu úderů dvacítky mužů a devatenáctky žen, všechno přitom byli fyzicky aktivní lidé, ne gaučoví povaleči. Podobně následně měřili jejich sílu pro vrhání – vycházeli z toho, že lidé nejen rozdávali údery pěstí, ale též vrhali oštěpy, jak poznamenává magazín Big Think.

Při porovnání výsledků zjistili, že u první disciplíny vykázaly výsledky mužů a žen obří propast. „I když měli muži a ženy zhruba stejnou kondičku, průměrná mužská síla úderu byla o 162 procent větší než ženská. Nejméně silný muž byl pořád silnější než nejsilnější žena,“ shrnuje tiskové zpráva Utažské univerzity.

Carrier to označuje za dramatickou ukázku pohlavního dimorfismu a vysvětlení se podle jeho slov nabízí. „Muži se stále víc specializovali na boj. A to na boj specifickým způsobem, a sice skrze pěstní údery,“ soudí. Pokud jde o sílu pro vrhání, u té tak velké rozdíly vědci neshledali. Jejich závěr tedy zní, že horní část mužského těla je specializovaná na údery, nikoli na házení zbraní.

Pochopit násilí, nepraktikovat ho

Spolu se svým kolegou a někdejším žákem Carrier vychází z toho, že pokud násilí, holé násilí v podobě pěstních bitek, bylo podstatnou částí naší historie, musí existovat důkaz v podobě naší anatomie. Pokud by rozdíly, které odlišují lidi od lidoopů, nesloužily boji, potom by hypotéza, podle níž byla agrese důležitým rysem našich dějin, nebyla pravdivá. Mají za to, že jejich dosavadní výzkum prokazuje, že fyzická, násilná konkurence lidskou anatomii ovlivňovala. Ostatně, při fyzickém utkávání se v konkurenci o páření měly větší šanci na reprodukci geny fyzicky vybavenějších a silnějších jedinců.

Právě proto však vědci zdůrazňují i lidskou potřebu a schopnost spolupráce, citu, sounáležitosti. „To, kým jsme jako druh, má dvě strany. Je-li přitom naším cílem minimalizovat v budoucnu všechny formy násilí, pak nám naše pochopení tendencí našeho vývoje a naší povahy může pomoci,“ cituje Carriera server Science Daily.

Dali jste za svůj život úder pěstí, v reálné situaci, abyste opravu ublížili?

Ano 629
Ne 610
Autoři:
  • Nejčtenější

VIDEO: Šílený Mike dolétal. Vyznavač placaté Země zemřel při pádu rakety

Věřil, že spiknutí mocných před námi skrývá mnohé pravdy, především fakt, že Země není kulatá. Aby se o tom přesvědčil...

Premium

Václav Kopta: Z lidí, kteří bez akce nekoupí ani máslo, jsem měl legraci

Herec, muzikant, textař a moderátor Václav Kopta si před dvěma lety koupil infrasaunu, která ho hřeje hned dvakrát. Jak...

KVÍZ: Když úřaduje kat. Znáte popravy, které se vepsaly do dějin?

Poslední poprava se uskutečnila v bývalém Československu v únoru roku 1989. V našich dějinách měl však trest smrti své...

Šťastný život je fyzicky aktivní. Pohybu však nesmí být moc, říká věda

Je důležitější než vysoký plat. Fyzická aktivita je spolehlivým souputníkem duševní spokojenosti, tvrdí rozsáhlá studie...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Rodina a dobří přátelé je základ, zbytek přijde sám, říká MOgirl Marley

Pracuje jako zdravotní sestra v nemocnici. A život vidí docela prostě. „Byl by lepší, kdyby byli lidi přívětivější a...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Recept na explozi: výbušná mouka byla pro čínský odboj nenahraditelná

Ničím nepřipomínala výbušninu, vypadala jako obyčejná mouka. I proto ji čínský odboj tak snadno distribuoval jednotkám,...

Teorie životního štěstí. Krize vrcholí ve 47 letech, následují lepší zítřky

Vrchol krize středního věku dostal časové vymezení. Nastává v 47. roku života. Potom se vše obrací, etapu životní...

Extrémní gastronomie: V Tokiu vaří polévku ze základu recyklovaného 75 let

Větší hold vyzrálé chuti kuchař snad ani vzdát nemůže. Japonský pokrm oden se připravuje ze základu vývaru, který zbyl...

Sociální sítě jako vězení. Činí nás závislé na instantním štěstí, říká filmař

Že sociální sítě ovládají jeho život víc, než by měly, si prý uvědomil včas. Nyní o internetových závislostech točí...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz