Zřejmě největší český expert na dinosaury a autor knihy Pravěcí vládci Evropy, mimo jiné vysvětluje, jak je to s teorií, že dinosauři vyhynuli na pandemii. Co víme o českém burianosaurovi? Jak se dinosauři pářili? A co vše o nich ještě nevíme?
Pokud byste psal scénář filmu Evropské cesty do pravěku, jací dinosauři by tam nesměli chybět?
Dnes už známe více než dvě stovky druhů evropských dinosaurů, výběr proto není jednoduchý. Ale určitě by tam neměl chybět obří dravý dinosaurus torvosaurus (dvanáctimetrová a přes 3 tuny vážící starší „kopie“ amerického Tyrannosaura rexe – ten ovšem žil před 68 až 66 miliony let, zatímco torvosaurus před 153 až 148 miliony let, pozn. red.). A také proslulý býložravý iguanodon. Nebo „obrněný“ scelidosaurus. Ale přidal bych určitě i některé nově popsané druhy. Například obří sauropodní dinosaury (po čtyřech nohách se pohybující těžkotonážní býložravci s dlouhým krkem, pozn. red.), kteří zanechali zkamenělé otisky svých stop na pomezí Francie a Švýcarska. Ty stopy jsou velké jako koupací vana a patřily nejspíš dinosaurovi dlouhému kolem 30 metrů a vážícímu možná přes 50 tun.
Samozřejmě by nesměly chybět české objevy, zejména Burianosaurus augustai, a dále teropod, kterému patřil zub nalezený u Brna. (Teropodi byli draví masožraví dinosauři pohybující se po dvou nohách, jejich nejpopulárnějším zástupcem byl severoamerický Tyrannosaurus rex. Z menších, zhruba dvoumetrových teropodů se před 160 miliony let vyvinuli i ptáci, jejichž jedna skupina – zahrnující malé a většinou nelétavé druhy, hnízdící nikoliv na stromech, ale na zemi – pak jako jediná z „rodiny“ dinosaurů přežila následky dopadu obřího asteroidu před 66 miliony let, pozn. red.)
Před 94 miliony let žil na jednom z ostrovů u dnešní Kutné Hory zhruba 4 metry dlouhý a 1,5 metru vysoký býložravý Burianosaurus augustai.
