Mohutný dosah cvičení
Ještě přínosnější, než jsme mysleli. Na cvičení pějí chválu další a další studie.
Práce vydaná v magazínu Nature se na biologii cvičení podívala podrobněji než předchozí. Většina studií se totiž zaměřuje na jediný orgán nebo časový okamžik a zahrnuje jen jeden dva typy dat, předznamenává k ní server News Medical.
Naproti společný výzkum Harvardovy a Standfordské univerzity a dalších institucí podnikl na 15 milionů měření z deseti tisíc odebraných vzorků krve a osmnácti pevných tkání hlodavců. To autorskému týmu umožnilo zhodnotit, jak k reakcím na cvičení přispívají všechny sledované molekulární vrstvy.
„Vyprodukovat a integrovat tak masivní množství vysoce kvalitních dat si vyžádalo zástupy vědců odlišných odborností. Je to první mapa zohledňující celý organismus, která sleduje dopady tréninku na početné rozličné orgány,“ zdůrazňuje autorský kolektiv.
Zjistil přitom, že fyzická aktivita vede k buněčným a molekulárním změnám ve všech z devatenácti tělesných orgánů, o které se výzkum zajímal, shrnuje server Medical Xpress. Všechny změny pomáhaly tělu regulovat imunitní systém, reagovat na stres, kontrolovat srdeční onemocnění, nemoci jater, poranění tkáně. Výzkumy prokázaly, že cvičení má dopad na tisíce molekul, největší změny se přitom odehrávaly v nadledvinkách, které produkují hormony regulující procesy související s imunitou, metabolismem, krevním tlakem.
Vědecký tým však studii podnikl pouze pro start. Následovat mají další výzkumy, zaměří se separátně na mladé hlodavce a staré, budou se zajímat o krátkodobé efekty třicetiminutových epizod fyzické aktivity. A od hlodavců se přejde k lidem, autorský kolektiv dává pro klinické testy dohromady na 1 500 mužů a žen.
