Byla opravdu rozsáhlá, pojala přes 416 tisíc dospělých mužů a žen, s pomocí každoročních amerických průzkumů o zdraví společnosti zahrnula období od roku 1997 do roku 2014. Kromě zdravotního stavu zpovídaných dotazníky zajímalo, zda a jakým typům fyzické aktivity se věnovali, jak často, jak dlouho.
Analýza výsledků potvrdila fakt, který ví věda již dlouho. Kardio aktivity jako plavání či běh, jsou významným příspěvkem ke zdravému životu. Hodina takové aktivity mírné až prudké intenzity týdně snižovala riziko úmrtí během trvání studie o patnáct procent, tři hodiny týdně ho zmenšovaly o sedmadvacet procent. Chrání naše kardiovaskulární zdraví, srdce, cévy.
Jenže výsledky práce, vyšla v magazínu The British Journal of Sports Medicine, vysekly poklonu též silovému tréninku.
Efekt jako nekouření
Ti účastníci a účastnice výzkumu, kteří si kromě kardia naordinovali též dvě porce silového tréninku týdně, měli během jeho trvání o 40 procent nižší míru úmrtnosti než ti, kdo necvičili vůbec. „Vědci výsledky přirovnali k rozdílu mezi tím, kdo denně vykouří půlku krabičky cigaret, a nekuřákem,“ poznamenává server Fatherly.
Cvičení snižuje záněty. Tělo si jím produkuje vlastní kanabinoidy Jsou to bojovníci proti chronickému zánětu, který může způsobovat artritidu, srdeční choroby, rakovinu. Tělo si je přitom dokáže vytvářet samo. V produkci endokanabinoidů mu však můžeme zásadně pomoci. Cvičením. Stačí patnáct minut silového tréninku denně, zjistila věda. |
Studie University of Minnesota a Brigham Young University je zatím posledním dokladem trendu, který prokazuje význam silového tréninku pro délku života a celkové zdraví, uvádí list The New York Times. Není jediná, je jednou ze stále rostoucí řady. Jiná aktuální práce, vyšla též v The British Journal of Sports Medicine, s přínosy silového cvičení souhlasí. Třicet až šedesát minut samotného posilování svalů týdně podle ní souvisí s deseti až dvacetiprocentním snížením rizika úmrtí, kardiovaskulárních chorob a rakoviny.
Vědci přitom připouštějí, že jakkoli jsou zdravotní benefity posilování svalů stále zřejmější, mechanismus přínosů věda nemá pečlivě prozkoumaný. A mají i vysvětlení, je to proto, že pravidelně se silovému tréninku věnuje prostě málo lidí. Odrazilo se to i na studii obou univerzit, z velmi početného vzorku se posilování věnovalo jen čtyřiadvacet procent respondentů a respondentek, aerobní cvičení mělo zastání u třiašedesáti procent.
Konkrétním způsobům, jakými silné svaly prospívají obecnému zdraví a dlouhověkosti, však věda přece jen rozumět začíná. Sílící důkazy demonstrují, že kontrakce kosterních svalů produkuje myokiny, malé provazce aminokyselin mezi svaly a zbytkem těla, které pomáhají regulovat rozličné metabolické procesy, uvedl listu The Washington Post jeden z autorů studie Daniel J. McDonough z University of Minnesota.
Silná a velká svalová hmota přirozeně napomáhá fyzické nezávislosti, aktivitě i ve stáří, a to snižuje riziko chronických onemocnění. Jenže silový trénink se podle výzkumů též příznivě podepisuje na mozkovém zdraví, snad též snižuje riziko demence, Alzheimerovy nemoci. Posilování chrání mozkové oblasti, které jsou Alzheimerovou chorobnou poškozovány.
Věda vysvětluje, že dokonce dříve, než silové cvičení přinese nárůst svalové hmoty, musejí díky němu nastat změny v centrální nervové soustavě, jak vysvětluje server Health News. Klíčem je propriocepce, vnímání pozic a pohybů těla.
Nejúčinnější je kombinace
Odborníci se též shodnou na tom, že přebírat mezi výlučně aerobním cvičením a pouhým silovým tréninkem není dobrou volbou. Ideální je kombinace obou. Potvrdila to například v současné době recenzovaná studie nazvaná „Aerobní cvičení, nebo trénink na zesílení svalů: co je lepší pro zdraví?“ Angelique Brellenthinové. „Shledáváme, že největší zdravotní přínosy, ať jde o snížení rizika úmrtí, zmenšení nebezpečí chronických chorob nebo o vylepšení rizikových faktorů, jako je krevní tlak nebo cholesterol, byly nalezeny mezi těmi, kdo vykonávali oba typy cvičení spíše než jen jedno z nich exkluzivně,“ cituje ji The Washington Post.
Silový trénink sám o sobě podle její studie snižuje riziko úmrtí ze všech zdravotních příčin. Ovšem v kombinaci s kardio cvičením přináší mnohem výraznější benefity, riziko úmrtí zmenšuje o čtyřicet procent, nebezpečí úmrtí kvůli kardiovaskulárním nemocem o padesát procent.
