Bašár Asad

Šestnáctý syrský prezident byl ve funkci od 17. července 2000. V prosinci 2024 opustil Sýrii poté, co se k moci dostali povstalci. Úřad přebral po svém otci Háfizovi. Západ jej tehdy vnímal jako naději pro rozvolnění tuhého režimu, který v Sýrii trval tři desetiletí. Brzy se však ukázalo, že se Bašár Asad svému despotickému otci v mnohém podobá.

V Sýrii od března roku 2011 zuří občanská válka. Kvůli bojům miliony lidí opustily domovy.

Na začátku svého prezidentského angažmá nechal Bašár Asad propustit stovky politických vězňů a povolil i vydávání nezávislých novin. Dovolil také mítinky skupin dožadujících se demokratických reforem a coby šéf Syrské vědecké společnosti pro informační technologie se zasadil o zavádění internetu v Sýrii.

Toto krátké období uvolnění a tolerance, zvané Damašské jaro, však brzy skončilo a situace se vrátila do starých kolejí a případní odpůrci režimu opět čelili perzekuci.

Asad původně studoval oční lékařství ve vojenské nemocnici v Tišrínu a následně i oční chirurgii v Londýně. Jako druhorozený syn bez nároku na "trůn" by se na dráhu očního lékaře pravděpodobně dal, kdyby ovšem jeho starší bratr tragicky nezahynul v roce 1994 při autonehodě. To Bašára přimnělo vrátit se zpátky do vlasti, nastoupit na vojenskou akademii a připravit se na dráhu syrské hlavy státu.

Hlásí se k šíitské sektě alávitů. Zároveň byl i generálním tajemníkem Socialistické strany arabské obrody (Baas). Se svou ženou Asmou, se kterou se seznámil během svých studií v Londýně, vychovává tři děti.