Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvA jak na Evu Filipi Asad působil? Jako arogantní diktátor? Nebo si k němu uměla najít osobní vztah? „Pověřovací listiny jsem mu předávala v roce 2010. A já opravdu nemám ráda, když se mluví naprázdno, jenom tak. Při předání listin máte 15 minut, a když na mě přišla řada, tak jsem začala obecněji.“
Kultivovaný Bašár Asad
„Řekla jsem mu, že po roce 1990 se naše vztahy zhoršily, že ale před tím byla Sýrie naše sféra. Potom že jsme zase otevřeli ambasádu v Izraeli a že jsme velmi proizraelští. Ale že si myslím, že naše vztahy už se mezitím narovnaly. A on říkal: ano, ano, my víme, že jste proizraelští, to je v pořádku, vy jste aspoň čitelní, my víme, jak s tím pracovat,“ vzpomněla Filipi na Asadova slova.
Při svém loňském odchodu ze Sýrie obdržela od Asada syrské státní vyznamenání. „Vím, že mě za to zase ukamenují, ale musela jsem s ním jednat několikrát. A vždy to bylo velmi příjemné setkání s kultivovaným člověkem. Je to zvláštní kontradikce: ten hrozný obrázek o Asadovi a potom osobní jednání s ním.“
Filipi má dokonce pochybnosti o tom, že Asad v roce 2013 použil proti civilnímu obyvatelstvu chemické zbraně. V tuto chvíli čelí syrský prezident obvinění spolu se svým bratrem Mahirou. Mezinárodní zatykač na oba politiky potvrdil i odvolací soud v Paříž.
„Existují tu dva narativy. Z našeho pohledu použil chemické zbraně. A pamatujete si určitě, že prezident Obama tehdy prohlásil, že jakmile Asad tyto zbraně použije, tak je možný zásah USA. V té době se Sýrie zbavovala chemických zbraní. Byla tam dokonce skupina inspektorů a během jejich inspekce k tomuto útoku chemickými zbraněmi došlo,“ vzpomíná Filipi.
„Prezident Obama ale nezasáhl, protože v té době už mluvil s prezidentem Putinem a ten mu naznačil, že Asadovi pomůže, což podle mých zdrojů prezident Obama uvítal, protože nechtěl jít do žádných podobných konfliktů, které už Amerika měla za sebou,“ navazuje diplomatka.
Hodili chemický útok na Asada?
„Já nemohu říct, kde je pravda. Pravda je velmi podivuhodná věc: je sedm pravd a všechny jsou pravdivé. Náš pohled je ten, že to Asad udělal. Můj osobní pohled je, že jenom blbec by udělal něco takového u Damašku, navíc ve chvíli, kdy tam máte inspektory. A totéž i další chemický útok v Chán Šajchúnu. Mám o tom své pochybnosti, nevím, proč by tu dělal. A dovedu si představit, že druhá strana to „jako udělá“ a hodí to na něj, protože ho potřebovali zlikvidovat. Je to velmi složité,“ dodává velvyslankyně.
Ze Sýrie se vrátila loni na podzim. Ona sama očekávala, že její návrat bude mít hořkou pachuť. A to se také vyplnilo. Před časem si dokonce veřejně povzdechla, že ji současný ministr zahraničí Jan Lipavský po návratu ani nepodal ruku.
„Samozřejmě, že to stále platí. Stále nepodal. Ale on by vám na to řekl, že se mnou bylo rozloučení standardní, na úrovni státního tajemníka. Ale ministr mě nepřijal a nemluvil se mnou,“ konstatuje Filipi.
Lipavský má podle ní jiné hlavní téma. „Má Ukrajinu a Rusko. Blízký východ a Sýrie už ho nějak extra nezajímaly. Za druhé si myslím, že ho znepokojilo, říkám to diplomaticky, že jsem přijala metál od prezidenta Asada.“
„A domnívám se, že jeho přístup je zvrátit to, co jsme tam udělali,“ podivuje se bývalá velvyslankyně. „Nemyslím pro spojence, ale to, že jsme tam vůbec zůstali, že jsme objektivně o situaci reportovali. A ministr Lipavský chce vše vrátit zase do té ideologické polohy, že Asad musí odejít, ale Sýrii máme rádi.“
Asi jsem toxická
„Ale nejsem jediná, kdo takhle v diplomacii skončil. Státní služba tohle umí. Aby se na vás aspoň usmáli a řekli, že zajdeme na kafe, chvíli si popovídat, to tu nebylo,“ tvrdí Filipi.
Ona sama byla často označována za diplomatku, která měla blízko k prezidentu Miloši Zemanovi, a to zejména svým důrazem na realistickou zahraniční politiku. „Ale víte, to přiřazení je velmi automatické a povrchní. To není tak, že jsme se chodili s prezidentem Zemanem objímat.“
„Příjemné, korektní a dobré vztahy jsem měla také s prezidentem Havlem i prezidentem Klausem. A navíc nejsem jediná, kdo byl považován za někoho, kdo je řazen k prezidentu Zemanovi. A byli i takoví, kteří kvůli tomu museli skončit. Já jsem měla poslední dobou pocit, že jsem toxická, že se se mnou někteří nesmí bavit,“ povzdechla si diplomatka.
Rakušanova mise do Sýrie? Nedává smysl, říká diplomatka z Damašku Filipi |
Přestože jí ale osobně po skončení náročné diplomatické mise nepoděkoval ministr zahraničí, poděkování se jí dostalo alespoň od ministryně obrany Jany Černochové, která jí předala Záslužný kříž ministra obrany ČR III. stupně za významné zásluhy v oblasti diplomacie a mezinárodní bezpečnosti.
„Pokud půjdu do minulosti, tak všechny ministry zahraničí: knížete Schwarzenberga, Kohouta nebo Zaorálka, premiéry Špidlu nebo Sobotku, prostě všechny je zajímalo to, co se skutečně děje. Je snadné to zjišťovat v médiích. Ale předchozí vlády, předchozí establishment, chtěly vědět více, a to mě hrozně bavilo,“ vzpomíná diplomatka.
„A bavilo to i naše spojence, Washington. Když jsem tam jela na konzultace, tak jsem jim říkala totéž, co českému ústředí: fakta, expertizu, prognózu. Teď to vypadá, že se vytahuji, ale naše prognózy byly vždycky o krok až dva dopředu a vždycky se vyplnily, a to navzdory unijnímu nebo francouzskému názoru na Sýrii,“ dodává Filipi.
Vůdce Hizballáhu je učenec
A byl její odchod ze Sýrie dobrovolný nebo vynucený? „Podívejte, byla jsem tam opravdu dlouho. A s tím, že se prodlužovalo moje přidělení v Sýrii, aniž jsme o tom zvlášť debatovali, tak jsem to brala tak, že jsem tam stále zapotřebí. A to právě až do doby pana ministra Lipavského a této vlády. Je možné, že za tím je i snaha otočit náš směr vůči Sýrii, brát Sýrii jinak. Ale na druhou stranu doba, kdy jsem tam působila, byla skutečně rekordní.“
Filipi působila v Sýrii od roku 2010 až do listopadu roku 2023. Zažila tam nástup takzvaného „Arabského jara“, který se v Sýrii projevil krvavou občanskou válkou. Režim prezidenta Asada se ale nakonec ubránil všem povstaleckým ofenzivám, a to včetně útoku Islámského státu, a v tuto chvíli se zdá, že dochází v zemi ke stabilizaci a Bašára Asada začínají postupně znovu respektovat členové Ligy arabských zemí.
Všechny klíčové okamžiky posledních třinácti převratných let zažila Filipi v Damašku jako jediná západní diplomatka, Česko svou ambasádu nikdy nezrušilo. Oproti tomu čeští spojenci svá diplomatická zastoupení v Sýrii postupně zrušili, a česká velvyslankyně se tak stala jedinou oficiální spojkou Evropy i USA na Asadův režim, ale také na libanonský Hizballáh.
Velvyslankyně Filipi po třinácti letech končí v Sýrii, vyznamenal ji Asad |
„Vůdce Hizballáhu Hasan Nasralláh je velký myslitel. S ním byly debaty báječné. Je to skutečný učenec. A já jsem nikdy nevnucovala nějaké názory, abych mu řekla: hele, ty jsi ten strašnej terorista. Já jsem chtěla vědět, jak myslí, jak přemýšlí. Byly to výborné debaty o substanci, kterou třeba ještě teď nebudu říkat,“ vybavuje si velvyslankyně.
A měla někdy strach o svůj život? „To ne. A to ani ve chvíli, kdy měl současný režim namále, kdy u damašských bran už byli džihádisté, Islámský stát a Al-Káida. Možná je to intuice nebo schopnost prognózy, kterou jsem zevnitř získala. Ale nějak jsem věděla, že to nemůže špatně dopadnout.“
Ambasáda ČR v Damašku byla samozřejmě kdykoliv připravena na okamžitou evakuaci. „Česká republika k nám vyslala Útvar rychlého nasazení. Od roku 2012 jsme tam tedy měli vždycky dva až tři chlapce od nich. S nimi jsme každé ráno vyhodnocovali situaci a určovali si pravidla hry. Ale museli jsme mít kontakty i uvnitř státních orgánů, na generály. Aby nám zavolali, že je zle a máme už rychle utíkat do Bejrútu.“
Využívá ministerstvo zahraničí v tuto chvíli Evu Filipi díky jejím exkluzivním blízkovýchodním kontaktům? Kdyby dostala od jiné vlády nabídku, vrátila by se do diplomacie? Jaký byl v Sýrii běžný život? Musela nosit na hlavě šátek? A mohou pít muslimové v Sýrii alkohol? I na to odpovídala Eva Filipi v Rozstřelu.
