Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSociolog Pilnáček na úvod rozhovoru řekl, že nelze říci, že by naše společnost byla zcela rozpolcená. „Rozdělení je středně velké. Nemůžeme mluvit o tom, že by byla naše společnost rozpolcená jako jsou například Spojené státy. Největší polarizace, která se nyní projevuje, je afektivní polarizace. Emoce se velmi rozjitřily,“ vysvětlil sociolog. Není to ale podle jeho slov věc, která by se musela propsat do delšího časového období. Může se podle něj naopak uklidnit.
Podle sociologa má navíc Petr Pavel výhodu i v tom, že má větší šanci na sjednocení společnosti než jiní kandidáti, například Andrej Babiš. „Podařilo se mu oslovit i voliče u hnutí ANO, má dobře nakročeno.“ Podle jeho slov tedy může nově zvolený prezident uklidnit emoce. Sjednocená společnost ovšem není podle Pilnáčka žádoucí. „Není žádoucí, abychom měli stejné názory. To je vlastně totalita. Základ je, abychom se shodli na nějakých stejných hodnotách.“
Nadstranický kandidát
Moderátor směřoval dotaz také na mladé voliče, kteří sehráli ve volbě významnou roli. „Mladí voliči to nerozhodli, ale spíše podpořili zisk Petra Pavla. Předpoklad, že to Andrej Babiš bude mít těžké a prohraje, už víme rok dopředu.“ Podle sociologa je totiž Babiš velmi vyhraněný a každý má na něj názor. Tento postoj se navíc nepodařilo zvrátit. Naopak Pavel byl brán vždy jako nadstranický a důstojný kandidát.
Rozhodně není ale podle Pilnáčka řešením, aby byl Pavel neviditelným prezidentem. „Měl by být jasnou a důraznou hlavou státu. Nějakými jasnými postoji a klidným vedením může vytvářet pohled, že stojí za celou společností,“ uvedl sociolog.
„Funkce je specifická v tom, že je velmi symbolická. V tom je ale ta velká síla. Může svými projevy situaci uklidnit. To je ale úkol na několik měsíců.“ Řešení rozdělení společnosti je ale podle sociologa mnohem složitější a vyvěrá také z některých generačních problémů.
Pilnáček tedy shrnul, že by „Pavel měl konstruktivně podporovat vládu, ale nebýt jejím lokajem.“
Rozdělená společnost
Rozdílnost v tom, zda lidé volili Babiše či Pavla, určuje ve velké části i vzdělání, vysvětluje Pilnáček. „Skrytý je zde fenomén postupné změny ve společnosti. Někteří lidé mohou mít pocit, že jim ujíždí vlak, a některým se zase nelíbí, jak se společnost mění.“ Jsou zde totiž tací, kteří podle sociologa ze změn společnosti prosperují, ti druzí nikoliv.
Pilnáček navíc během rozhovoru zmínil, že je naše společnost rozdělena na tři části. Mezi nevoliči jsou tak podle něj lidé, kteří jsou na tom socioekonomicky úplně nejhůře a řeší tak jiné problémy. Pokud je totiž daný člověk například v exekuci, tak řeší podle sociologa úplně jiné překážky a nezaměřuje se na volby.
Jak se nezbláznit z voleb. Neřešte je s přáteli a vypněte sítě, radí psychiatr |
Zařadit tuto část společnosti do voleb je ale podle jeho slov velmi náročné. „Tato část společnosti je opuštěná, takže je těžké s nimi navázat kontakt. Je problém s nimi navázat kontakt například i během výzkumu.“
Jedním z bodů rozhovoru byly také názorové proudy. Většina společnosti totiž podle Pilnáčka nesleduje všechna média. „Většinou sledují jen pár médií. Přijímáme informace jen z jednoho zdroje a přikláníme se tak k jednomu sociálnímu proudu,“ vysvětluje sociolog.
Fenomén migrace
Levopravá škála podle slov sociologa pomalu ztrácí na významu. „Nazval bych to spíše jako dělení na lidi, kteří chtějí být lokální a na ty, kteří chtějí být naopak globální. Velmi se to realizuje na postoji k migraci.“ To je podle Pilnáčka jeden z postojů, který je dlouhodobě velice dělící v tom, zda je migrace dobrý fenomén. Postoje k EU jsou v tom taktéž velmi dominantní.
„Společnost je rozdělená spíše tak půl na půl. Konkrétně u migrace je k tomu společnost spíše skeptická. Někdo je k tomu naprosto razantně skeptický, ale spíše je to rozděleno na tom, do jaké míry jsme skeptičtí. Někdo je středně a říká si, že nějaká míra je únosná a málokdo si myslí, že je všechna migrace skvělá,“ dodává sociolog.
