„Z kandidátů, kteří se zatím rýsují, se mi jeví jako nejserióznější,“ zdůvodňuje své rozhodnutí šéf Jablotronu. „Už jsem s ním o podpoře jednal. Pokud se domluvíme, podpořil bych jeho kampaň i finančně,“ dodává Dědek, podle kterého má Drahoš šanci porazit Miloše Zemana.
Grygar má v případě Drahošovy kandidatury zvýšit jeho „popularitu“. Když MF DNES v únoru testovala známost uchazečů o post prezidenta, byl sice Drahoš lidem povědomý, ale na jeho jméno si většinou nevzpomněli (více čtěte zde).
„Znám pana profesora jako svého nejvyššího šéfa v posledních osmi letech, ale také jako váženého člena Učené společnosti ČR. Za tu dobu vytáhl z bryndy Akademii věd a projevil rozhodnost a dobrý úsudek v krizových situacích,“ řekl MF DNES Grygar.
Drahoš skončí v čele Akademie věd 24. března. Při rozloučení s funkcí se vědec v projevu vymezil vůči extremistům, populistům a kritizoval pravicové vlády (více o jeho projevu čtěte zde).
„Společenský vývoj ukazuje, že pokud se svět dostává do problémů, mají s jejich řešením šanci uspět zejména ti, kteří již začali uvažovat o nějaké dlouhodobější vizi. Důležitý je pak obsah, který chceme do těchto věcí vtisknout, abychom předešli rizikům, že se formulování představ budoucího vývoje společnosti ujmou extremisté a populisté,“ řekl Drahoš a uvedl, že své rozhodnutí sdělí veřejnosti do čtrnácti dní.
Svou kandidaturu na Hrad zatím oficiálně potvrdili podnikatel a textař Michal Horáček, lékař a aktivista Marek Hilšer a podnikatel Igor Sládek. Prezident Miloš Zeman oznámil, že bude znovu kandidovat, začátkem března (psali jsme zde). Naopak bývalý diplomat Petr Kolář, kterého navrhovala Kroměřížská výzva, se rozhodl do boje o Hrad nezapojit (více zde).
