„Společenský vývoj ukazuje, že pokud se svět dostává do problémů, mají s jejich řešením šanci uspět zejména ti, kteří již začali uvažovat o nějaké dlouhodobější vizi. Důležitý je pak obsah, který chceme do těchto věcí vtisknout, abychom předešli rizikům, že se formulování představ budoucího vývoje společnosti ujmou extremisté a populisté,“ řekl Drahoš.
Kritizoval bývalé vlády - Mirka Topolánka i Petra Nečase. „V mém prvním funkčním období, tedy v letech 2009 až 2013, jsme řešili zejména destabilizaci systému vědy a výzkumu v České republice a propad financování Akademie věd, ohrožující dokonce samu existenci jejích pracovišť,“ řekl a dodal, že musel naprostou většinu času věnovat zápasu za zachování AV ČR.
Vytkl Topolánkově vládě snížení výdajů Akademie věd o více než miliardu v roce 2010, za rok o více než pětinu. Kritizoval deformovanou realizaci takzvané reformy, na kterou navázala i vláda Petra Nečase. Doslova v projevu mluvil o nekompetentních reformátorech české vědy.
My nesmíme ani naznačovat, vtipkoval Drahoš
Vlastní politické ambice po skončení mandátu v čele Akademie věd, což je přesně 24. března, v projevu na padesátém zasedání Akademického sněmu nenaznačil. „My nesmíme ani naznačovat, jak říkal klasik,“ vtipkoval v rozhovoru s iDNES.cz končí šéf Akademie věd.
„Zatím stále přemýšlím, stále zvažuji, není to jednoduché rozhodnutí. Je to velmi komplexní úvaha, týká se také rodiny. Člověk, který zvažuje tu kandidaturu, musí zvažovat dopady na rodinu, na okolí,“ řekl iDNES.cz Drahoš.
K dalšímu veřejném působení Drahoše ho za potlesku přítomných akademiků v Národním domě na Vinohradech nepřímo vyzval šéf Senátu Milan Štěch z ČSSD.
Štěch si přeje, aby ČR využila vlastností Drahoše v další pozici
„Mohu konstatovat, je to, že pan profesor Drahoš získal nepřehlédnutelnou veřejnou autoritu,“ řekl. „To se každému vědci nepodaří, protože vědci jsou někdy spíše uzavřenější, pohlceni svou prací,“ řekl. „Byl bych rád, kdyby měla Česká republika možnost inteligence a osobnostních vlastností pana Drahoše využít, ať už v jakékoliv pozici,“ prohlásil předseda horní komory parlamentu.
„Potěšilo mě to, ale musím říci, že se pan Štěch tím názorem netají už nějakou dobu. Ale samozřejmě potěšilo mě to, nečekal jsem, že to řekne tady,“ komentoval pro iDNES.cz slova šéfa Senátu.
Akademický sněm přilákal i předsedu vlády a ČSSD Bohuslava Sobotku a vicepremiéra pro vědu a výzkum, lídra KDU-ČSL Pavla Bělobrádka. „Akademie vždy ve svém středu měla řadu vynikajících osobností,“ řekl premiér a děkoval Drahošovi za jeho osm let působení ve funkci, zatímco se vystřídalo pět vlád.
Sobotka: Věda, výzkum, inovace jsou naší šancí
Česko je podle Sobotky specifické v tom, že patří k průmyslovému jádru Evropy a bude citlivé na nadcházející technologické změny. Ty kladou velký důraz na aplikovaný i základní výzkum, řekl. „Věda, výzkum a inovace jsou naší šancí na budoucí prosperitu,“ uvedl Sobotka.
Na rozdíl od Štěcha se ale vyhnul jakékoli, byť jen nepřímé pobídce dalšímu Drahošovu působení ve veřejném životě. „Je to instituce, která má obrovský vědecký výkon a zároveň má mimořádné postavení,“ řekl Bělobrádek.
K tomu, zda má Česko zkusit využít Drahošových schopností v jiné pozici, jak o tom mluvil Štěch, předseda křesťanských demokratů řekl: „Ano, já nabízím panu předsedovi, že můžeme pokračovat v tom, že může být můj poradce.“ A jak by reagoval, kdyby mu naopak Drahoš nabídl, aby byl Bělobrádek jeho poradcem, pokud by se Drahoš stal prezidentem? „Uvidíme, jestli se rozhodne vůbec kandidovat. Do té doby nemá cenu spekulovat,“ opáčil lídr KDU-ČSL.
S ministrem financí a šéfem ANO Andrejem Babišem nyní vicepremiér pro vědu a výzkum připravuje zákon, který by dal firmám povinnost reinvestovat část peněz na vědu a výzkum v Česku. Vláda loni rozhodla, že česká věda bude mít letos k dispozici 32,7 miliardy korun, o 3,75 miliardy více než loni. Navýšení zahrnuje přes miliardu z evropských fondů.
Gazdík: Drahoš je kandidát na Hrad, kterého tato země potřebuje
Končícího šéfa Akademie věd znovu jasně podpořil lídr hnutí STAN Petr Gazdík. Jeho hnutí vytváří koalici pro podzimní volby s Bělobrádkovou KDU-ČSL. „Profesor Jiří Drahoš je podle mého názoru potenciální kandidát na prezidenta, kterého tato země potřebuje,“ napsal Gazdík na Twitteru. Aby se Drahošovi podařilo vše, co si do budoucna přeje, mu popřála premiérova poradkyně a bývalá senátorka Alena Gajdůšková.
Drahoše v čele Akademie věd po osmi letech vystřídá od 25. března Eva Zažímalová, kterou už do funkce jmenoval prezident Zeman. (více zde)
Kandidaturu na Hrad už dříve vyhlásili textař Michal Horáček a lékař Marek Hilšer. Zvažují ji bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář či ministr obrany Martin Stropnický, ovšem uvnitř jeho hnutí má podporu také současný prezident Zeman. Před pár dny o své kandidatuře informoval bývalý šéf kabinetu premiéra Jiřího Rusnoka Karel Štogl.
