Junkers Ju 87C a Ju 87E
Mezi nejznámější letouny nacistické Luftwaffe bezesporu patří nechvalně proslulý střemhlavý bombardér Junkers Ju 87 Stuka, později pro východní frontu – kde mu nehrozilo takové nebezpečí – konvertovaný na protitankový „speciál“ s dvojicí 37mm kanonů. Méně známou skutečností je, že s Ju 87 se počítalo i pro plánované letadlové lodě. Vznikly dvě palubní verze Stuky, Ju 87C a Ju 87E.
Verze Ju 87C vznikla ještě před válkou, a to minimálně v pěti exemplářích. Letoun opět dostal přistávací hák a úchyty pro katapult a křídla se dala složit. I zde došlo k zesílení podvozku, a protože byl pevný, bylo ho možné také před nouzovým přistáním na moře odstřelit.
A jak už víme, že v případě německé letadlové lodě padala rozhodnutí bude/nebude a nic nebylo jisté, byla hrstka vyrobených Ju 87C nasazena při útoku na Polsko. Zúčastnily se například náletu na polskou námořní základnu na poloostrově Hel u Gdaňska. Tam byl jeden Ju 87C poškozen, vystresovaný pilot si odstřelil podvozek, ale potom zjistil, že je letoun ovladatelný a může se vrátit na základnu. Nejen, že se při přistávání skutečně zapotil, ale navíc ho asi nepotěšily všetečné otázky, proč odhazuje kusy letadla „v poli“.
Junkers Ju 87C, připravovaná palubní verze známého německého střemhlavého bombardéru zvaného „Štuka“
Letové výkony Ju 87C oproti výchozímu typu Ju 87B příliš neklesly, některé zdroje je dokonce udávají prakticky stejné. Zvýšil se ovšem dolet (pro palubní stroje důležitý parametr), a to až na 1 150 kilometrů (“béčko“ mělo dolet 800 km), čehož bylo dosaženo možností zavěsit pod křídlo dvě 300litrové přídavné nádrže. Ani výzbroj se nezměnila, byla to maximálně 500kg puma pod trupem, v případě letu s přídavnými nádržemi pouze 250kg puma.
Po přerušení stavby lodě byly stroje Ju 87C konvertovány na standard Ju 87B, aby nebyly při klasickém nasazení z pozemních letišť zbytečně omezovány, protože prvky příslušné navíc znamenaly vyšší hmotnost a větší aerodynamický odpor.
Když se po nějaké době opět vynořil záměr letadlovou loď dovést do finálního stavu, u Junkerse pro ni připravovali novou palubní verzi Ju 87E vycházející z Ju 87D. Letouny Ju 87E už se měly používat nejen jako střemhlavé bombardéry, ale i jako bombardéry torpédové a letouny průzkumné. Ve skutečnosti však žádný letoun s označením Ju 87E nelétal, příslušné testy probíhaly na pár upravených Ju 87D, a to včetně zavěšování torpéda na speciální závěsník.
