Fieseler Fi 167
Torpédový-bombardovací a průzkumný Fieseler Fi 167 byl šťastnějším konkurentem Arada Ar 195. Zde se jednalo o konstrukci novou, nevycházející z žádného stávajícího typu. Na první pohled zaujal také archaickým vzhledem dvouplošníku s nezvykle vysokými nohami hlavního podvozku, ale stroj létal dobře. Kdyby za války nešlo o výkony, byl by z pohledu své minimální rychlosti (tj. pádové rychlosti) strojem ideálním.
Palubní torpédový bombardér Fieseler Fi 167
Konstruktéři totiž využili i zkušeností získaných předtím při návrhu kurýrního a pozorovacího letounu Fi 156 Storch, legendárního stroje s charakteristikami STOL (Short Take-Off and Landing). Jednalo se o mechanizaci křídla, u Fi 167 tedy křídel, když to byl dvouplošník. Mechanizací křídla zde rozumíme účinné vztlakové klapky na odtokové hraně a sloty na náběžné hraně.
Říká se, že samotný Gerhard Fieseler jednou s jedním Fi 167 sklesal z výšky 2 950 metrů na výšku 30 metrů, aniž by se přitom výrazněji pohnul v jiném směru (letoun byl přitom víceméně ve vodorovné poloze a ovladatelný).
Již při zahájení zkoušek prvního a druhého prototypu Fi 167 (tj. Fi 167 V1 a Fi 167 V2) vyšla najevo jeho nadřazenost nad Ar 195. A tak bylo objednáno tucet předsériových strojů Fi 167A-0. A právě poslední z trojice objednaných prototypů předtím možná ani nebyl vyroben, zde se zdroje rozcházejí. V každém případě stroji Fi 167A-0 výroba typu skončila. Opět za to mohl nejistý osud s dokončením lodě Graf Zeppelin, takže další objednávka nepřicházela a netrvalo dlouho, kdy už navíc letadlo i zastaralo.
Předsériové Fi 167A-0 byly poháněny řadovým (vidlicovým, tj. s válci ve dvou řadách do V) dvanáctiválcem Daimler-Benz DB 601 o výkonu 1 100 koní. Fi 167A-0 dosahovaly následujících letových výkonů: maximální rychlost 320 km/h, cestovní rychlost 270 km/h, dostup 7 500 m, dolet 1 300 km. Při porovnání s výkony Ar 195 (uvedeny v předchozí kapitole) vidíme diference hovořící pro Fi 167.
Fieseler Fi 167
Hlavňovou výzbroj tvořily opět dva 7,92mm kulomety, pevný pilotův a pohyblivý pro pozorovatele/navigátora. Podvěšená výzbroj mohla dosáhnout hmotnosti až 1 000 kilogramů. Na výběr bylo torpédo LT5b o hmotnosti 765 kg nebo tunová puma SC1000, dále potom 500kg puma SC500 nebo 250kg puma SC250, které mohly doplňovat čtyři 50kg pumy SC50. Hlavní závěsník byl pod trupem, čtveřice závěsníků pro 50kg pumy pod křídlem.
