Staňkovi je nyní dvaatřicet let. Vyrostli mu noví a nesmírně kvalitní soupeři.
Ke třem velkým medailím, které měl tehdy, přidal další tři včetně evropského halového zlata z Toruně 2021.
Sám cítí, že je zkušenější, silnější, jen možná maličko pomalejší. A v neposlední řadě se stal otcem.
Taková událost!
Zahoď pruty. Makáme. Výškař Štefela před sezonou změnil přístup. A jde to! |
Loni v létě přivedla manželka Nela na svět syna Filipa a život se změnil. Už to není tak, že přijde z tréninku, lehne před televizi, zapne oblíbenou herní konzoli a pustí si hokej nebo zazávodí s auty. Dnes místo ovladače vezme do ruky autíčka nebo chrastítka a sedne si k dětské ohrádce.
„Samozřejmě to není takové, že když potřebujete, najednou vypnete a nic neřešíte. V domácnosti je jeden človíček navíc,“ povídá.
I on se proto musí starat. Krmí, koupe. „Jen teda olejíčkem pak maže žena, protože s mýma obouchanýma rukama by to nebylo to pravé. Musím si je nejdřiv namočit, abych malého nepoškrábal,“ rozesměje se. „Ale myslím, že mi i tyhle otcovské úkoly jdou. Jsem sice velký koulař, ale v kruhu je důležitá taky jemná motorika. A jde pro mě i o jistou formu relaxu, ještě možná lepší než je herní konzole.“
Zároveň se se ženou snaží, aby měl pořád dost prostoru pro sebe a svůj trénink. Jde přece jen o jeho živobytí, navíc stále cítí, že výkonnostně na to má a může toho spoustu dokázat.
Takže když se manželka chystá vyrazit s malým na špacír a on má po těžkém tréninku? Někdy zkrátka musí říct ne. Jinak to nejde.
HMS v Glasgowsledujte průběh prvního dne halového šampionátu ONLINE |
„Jít po dynamickém tréninku na pětikilometrovou procházku by moc neprospělo,“ kývne. „V tomhle ohledu mě to samozřejmě vždycky mrzí. Ale žena mě chápe. Se sportem ještě nekončím. Hlavně loňské léto mi ukázalo, že se ještě můžu posunout.“
V minulé sezoně při finále halového evropského šampionátu v Istanbulu vrhl 21,90 metru a získal stříbro. I v létě pak pravidelně překonával jedenadvacet a půl metru a doufal, že na mistrovství světa v Budapešti by klidně mohl útočit na medaili, právě ta z venkovního světového šampionátu v jeho bohaté sbírce chybí.
Jenže v maďarské metropoli se mu nevedlo. V propršené kvalifikaci zapsal jen 20,41 metru a do finále neproklouzl. „Obrovské zklamání. Přípravě jsem obětoval vše, vždyť jsem kvůli ní ani nebyl u porodu syna,“ litoval tehdy.
Dnes se z letní sezony už snaží vzít spíš jen to pozitivní. Vzpomínky, jak se výkonnostně posouval, a cítil, jak mu roste forma, ho ženou.
Titul, ale zklamání z výkonu. Staněk: Ještě můžu prodat, co jsem natrénoval |
V letošním atleticky vydatném roce jsou jeho hlavní motivací olympijské hry v Paříži a před nimi mistrovství Evropy v Římě. A byť se na halovou sezonu tentokrát tolik neupínal, pochopitelně chce, aby mu vyšlo i Glasgow.
„Mám dobře natrénováno. Halovou sezonu směřujeme k pátečnímu finále, tak věřím, že prodám, na co mám. Konkurence bude ale obrovská,“ upozorňuje na nabitou startovní listinu se všemi medailisty z Budapešti, tedy i s americkým koulařským vládcem Ryanem Crouserem. „Bude to palba od prvního pokusu. Nebude čas na přemýšlení. Budu muset jít první tři hody úplně naplno a pokud možno v co nejlepší technice.“
Zadání má jasné. A co výsledek?