Hlavní příčinou malého počtu ostrých klání jsou zdravotní potíže. Vadlejch loňskou sezonu ukončil v srpnu kvůli potížím s ramenem, letos jej trápí tříslo, s nímž sice závodil na Zlaté tretře, problém však českého oštěpaře limituje víc, než se zprvu zdálo.
„Myslel jsem si, že tříslo je v pohodě, bohužel dva dny po Tretře vyšetření ukázalo, že v něm mám přes centimetr díru,“ prozradil Vadlejch ve Zlíně. „Už je to pět týdnů a upřímně moc nevím, co s tím.“
ZPRAVODAJSTVÍz neděle na MČR atletů ve Zlíně |
Právě kvůli neutěšenému stavu svého těla do poslední chvíle zvažoval, jestli na národním šampionátu vůbec nastoupí. Nakonec převážila touha si měsíc před olympijskými hrami zazávodit.
„Zhruba od čtvrtka jsem si řekl, že pojedu a že to bude velký test zdraví. A test se, myslím, povedl. I když tréninkové házení za moc nestálo, tak jsem rád, že jsem se nějak zmobilizoval.“
Na značku 82,04 metru poslal oštěp hned dvakrát, za sezonním maximem z Tretry zaostal o 27 centimetrů. O půl metru pak porazil hlavního konkurenta o republikové prvenství Vítězslava Veselého.
„Upřímně jsem docela rád, jak to dopadlo, Víťa teď má fazonu a mně se nějak povedlo ho porazit. Toho si cením velice,“ radoval se Vadlejch.
Než odletí do Japonska, rád by závodil ještě 6. července v Maďarsku a o týden později na Diamantové lize v Londýně. „Už na začátku sezony jsem cítil, že potřebuju závodit. Je strašný, že za poslední dva roky jsem měl čtyři závody. Je to všechno o zdraví, kdybych byl loni v pořádku, tak závodím. Ale taky jsem se rozsypal.“
Nyní, před blížícími se hrami v Tokiu, se znovu dává dohromady. Trhlinu v třísle má zacelenou, tak zkouší přidávat v tréninku i prvky, které předtím kvůli bolesti musel vynechat. „V momentě, kdy jsem chtěl udělat výpadový pohyb, tak jsem myslel, že se mi tříslo roztrhne,“ přiblížil omezení.
Potřebuji se rozzávodit, říká oštěpař Vadlejch po Zlaté tretře |
Pro zlínský šampionát si však žádnými tlumícími prášky pomáhat nemusel: „Bylo to docela v pohodě, až jsem byl překvapený. Vůbec jsem si nebyl jistý, do čeho jdu.“
„Zranění už je výrazně lepší, není to tak, že bych třeba nemohl klusat. Ale když máte měsíc a půl do olympiády, tak chcete makat naplno, což u mě zatím úplně nejde.“
Hodně úsilí proto věnuje léčbě zranění, které se však hojí pomalu. „Je to místo, které není moc prokrvené, kdyby to byl velký sval, tak je to v pohodě,“ přibližuje.
„Neustále chodím na fyzioterapie, snažím se to místo nahřívat. Fakt tomu věnuji hodně času, ale nemůžu to uspěchat.“