Jaké to je házet o druhé místo?
„Takto nad tím nejde přemýšlet. Musíte být ve své hlavě. Ale samozřejmě je to daleko. Je to jinde těch devadesát,“ odpověděl Jakub Vadlejch, který výkonem 82,32 metru skončil čtvrtý. Před něj se ještě dostali Anderson Peters (83,39) z Grenady a Keshorn Walcott z Trinidadu a Tobaga.
Bylo chladno, deštivo. To vám nevadilo?
Nebylo to tak špatné, jak to vypadalo během dne, kdy několikrát pršelo a zase přestalo. Na stadionu se ani tolik netočil vítr.
Do hlediště mohlo několik stovek diváků. Vnímal jste je?
Vnímal. Ani jsem nečekal, že budou tak slyšet.
Na sezonu jste se připravovali v Jihoafrické republice...
... bylo to skvělé. Paradoxně to bylo lepší než jiné roky. Ani tamější studenti nemohli trénovat na stadionech jako my. Všechno jsme měli pro sebe.
Jaký máte dalším program?
Za čtyři dny mě čeká Diamantová liga, ta bude důležitá.
Limit pro účast na olympijských hrách máte potvrzený. Nač se nyní zaměříte?
Olympiáda je hlavní. Potřebuji se rozzávodit. Rok a půl jsem pořádně nezávodil, což cítím. A také cítím, že jsem na tom skvěle, ale to závodění je něco jiného. Je potřeba mít alespoň pět závodů v sobě a pak odletět na olympiádu.
V minulých letech vás provázely zdravotní problémy. Už jsou pryč?
Dost jsem řešil koleno, loni rameno, ale je to pryč, což je skvělé. Mám kolem sebe výborný tým lidí, který mě vrátil zpátky. I proto věřím, že to letos bude o něčem jiném.