„Mezi roky 2014 a 2017 jsme do mostních objektů investovali 1,2 miliardy korun. Myslím, že částka ukazuje, že jsme si stavu mostů vědomi,“ uvedl náměstek primátorky pro dopravu Petr Dolínek (ČSSD) den po pádu lávky v Troji, aby doložil, že město údržbu mostů nezanedbává (o zřícení lávky v Troji zde).
MF DNES na základě těchto slov požádala TSK o detailní rozpis, kolik korun šlo do jednotlivých pražských mostů. Po měsíci čekání, při němž mluvčí společnosti Barbora Lišková říkala, že na výpisu pracují, však přišla zamítavá odpověď.
„Technicky to není možné zjistit. Všechny smlouvy máme v šestnácti šanonech a pro vyčíslení bychom museli přijmout další čtyři lidi, kteří by prošli všechny dokumenty,“ tvrdí Lišková.
Společnost je schopna detailněji říct pouze to, do jakých mostů šly peníze v rámci staveb a velkých oprav. Jak se léta rozdělují peníze na běžnou údržbu 700 mostů a lávek v metropoli, však TSK vyčísleno nemá.
Zadání společnost vykolejilo
S takovým stavem není spokojený člen dozorčí rady společnosti a magistrátní zastupitel Ondřej Mirovský (Trojkoalice/Zelení).
Přívoz často nejezdíPřívoz nahrazující lávku byl od vánočního zahájení provozu už několikrát zastaven. Jednou byla důvodem technická závada, ale mnohem častěji přívoz nejel |
„Vytahat informace ze šanonů je technická operace, kterou má být TSK schopna zajistit. Jestli to mají jen papírově, tak je to úsměvné a měli by vše digitalizovat,“ říká politik a dodává, že detailní rozpis je pro městskou společnost asi neobvyklým zadáním, protože dříve po ní nikdo nic takového zřejmě nechtěl.
Z informací získaných od TSK vyplývá, do jakých konkrétních mostních objektů dala metropole peníze. V rámci takzvaných kapitálových výdajů utratila 562 milionů korun. To je polovina celkové částky, kterou Praha investovala do mostů včetně jejich údržby.
Lávka nevydržela. Zchátralých je v Praze více než sto mostů |
Nejvíce peněz – 260,3 milionu korun, šlo na opravu Nuselského mostu. Do trojice staveb, které město nejvíce finančně podpořilo, patří ještě nový most v Korunovační za zhruba 66 milionů korun a Niederleho most přes trať v Malešicích za 43 milionů.
Provozní výdaje, mezi něž patří zvlášť údržba a oprava, od roku 2014 stály magistrát 693,3 milionu korun. Přitom není jasno, kterých mostů se týkají. „Do těchto výdajů spadá oprava říms, výměna mostovky, dilatace či oprava, natření nebo výměna zábradlí,“ popisuje Lišková.
Ze získaných údajů také vyplývá, že loni šlo na menší opravy a kapitálové výdaje nejméně peněz za čtyřleté období. Na opravy to bylo 300 tisíc korun, i když v předchozích letech byly vyčleněny miliony. Kapitálové výdaje činily 76 milionů korun, předchozí roky to bylo vždy přes sto milionů.
Most za sto let spolkne čtyřnásobek své ceny
Podle soudní znalkyně v oboru stavebnictví Miloslavy Pošvářové čísla ukazují, že jsou finance vkládané do mostů nedostatečné.
„Předepsaná životnost mostu je minimálně sto let. Od toho by se měla odvíjet údržba objektu, která by na století měla odpovídat čtyřnásobku pořizovací ceny,“ líčí odbornice.
Z toho vyplývá, že pro sedm stovek mostů, mostků a lávek by měla být částka na údržbu mnohem vyšší.
„Jedná se o nárazové financování až v době, kdy je most nebo lávka těsně v havarijním stavu,“ hodnotí postup TSK Pošvářová. Podle ní je chyba, že se spíš hledí na vznik nových staveb, než aby se investovalo více do údržby. O peníze si má podle expertky říkat správce.
„Každý politik raději staví nové dopravní stavby, než aby opravoval staré silnice a mosty – u těch se páska nestřihá,“ souhlasí předseda zastupitelského klubu Pirátů na magistrátu Adam Zábranský.
Za zřícení Trojské lávky může správce, postupoval špatně, říká soudní znalkyně |
Zároveň říká, že rozpočet hlavního města v oblasti dopravy činí zhruba 10 miliard ročně, a částka určená pro mosty odpovídá jednotkám procent, což je malá suma s ohledem na to, že zhruba stovka mostů v Praze je ve špatném stavu.
Na zlepšení stavu mostů nebylo v předchozím volebním období podle tehdejšího radního pro dopravu Jiřího Nouzy (TOP 09) dostatek peněz. Většinu spolkla výstavba tunelového komplexu Blanka, jenž byl otevřen v roce 2015. Od té doby podle Nouzy mohl magistrát vyčlenit na opravu mostů více.
„Obzvlášť v případě, kdy v rozpočtu zůstává nedočerpán velmi významný objem finančních prostředků,“ odkazuje Nouza na skutečnost, že hospodaření města v předchozích letech skončilo několikrát s miliardami na účtu, které město neproinvestovalo.
2. prosince 2017 |
