Ještě před šestnácti lety, kdy středočeská MF DNES mapovala počty pohřešovaných a hledaných, jich totiž byl více než dvojnásobek. V roce 2008 policie pátrala v kraji po 1 470 lidech. Řadu z nich se již podařilo najít, zlomek spisů pak skončil v archivu.
V posledních letech se počet lidí v policejním systému PATROS, kde se evidují pohřešovaní lidé, jejichž zmizení nahlásí například rodina, nebo hledaní třeba pro podezření z trestného činu, pohybuje kolem šesti stovek. Největší „klid“ měli středočeští pátrači za covidové pandemie. V posledních dvou letech počet „ztracených“ opět mírně stoupal, na loňských 681.
Ztrácejí se Češi: za poslední dva roky jich zmizelo už skoro sedm desítek |
Aktuálně je v pátrání 616 lidí, tedy meziročně o sedm desítek méně. „Většinu z nich tvoří muži, v pátrání je z celkového počtu jen 78 žen a také 17 dětí. U nich jde ale převážně o útěky z dětských domovů a dalších podobných zařízení,“ upřesňuje mluvčí středočeské policie Barbora Schneeweissová.
Úspěšnost až 98 procent
Velmi často policie pátrá po lidech, které delší dobu a za neobvyklých okolností pohřešují jejich příbuzní, nebo po těch, u kterých je akutní riziko ohrožení zdraví či života. V poslední době jde často třeba o nemocné seniory, kteří zmizeli bez nezbytných léků, nebo děti.
„V těchto případech je úspěšnost policistů velmi vysoká – zhruba 98 procent,“ říká Schneeweissová. Pátrači díky ověřeným postupům, kdy „jdou“ takzvaně po horké stopě, prověří bydliště, kamarády, trasují oblíbená místa a využívají moderní technologie, najdou dítě obvykle už do několika hodin.
Nejdéle pohřešovaní lidé v krajiRoman Bejlek: Mezi nejdéle hledanými pohřešovanými Středočechy zveřejněnými v policejní databázi je Roman Bejlek z Příbramska. V pátrání je od 21. prosince 2004. Petr Kalivoda: Od prosince 2016 je mezi hledanými Středočechy také dnes dvaapadesátiletý Petr Kalivoda. Pocházel z Prahy-venkov a podle poskytnutých údajů je zhruba 196 centimetrů vysoký. Daniela Kýrová: Patrně nejznámější a nejdéle pohřešovanou osobou v kraji je Daniela Kýrová. Účastnice soutěže krásy miss zmizela v osmnácti letech 19. dubna 1996 v Praze. Jan Štorek: Skoro dvacet let je v databázi hledaných středočeské policie také Jan Štorek z okresu Mladá Boleslav. V hledání je od prosince 2004, dnes by mu bylo 54 let. |
Třeba 13. července policisté vyhlásili pátrání po dvanáctileté dívce ze Sázavy na Benešovsku a patnáctileté dívce z Nechyby na Kutnohorsku. Jednou z informací bylo, že spolu zřejmě odjely do Prahy. Nakonec je však policie našla druhý den v Německu, naštěstí živé a zdravé. Pomohly jim mimo jiné i poznatky, které telefonovali lidé na linku 158 na základě výzvy v médiích.
Divoké devadesátky
Ne vždy se ale dařilo tolik jako nyní, kdy mají policisté v podstatě okamžitý přístup do internetových médií, záběry z pouličních kamer, z nichž některé například na letišti už umí filtrovat lidi podle obličejů, a další prostředky. Nikdy nenalezené pohřešované lidi policie eviduje hlavně v devadesátých letech.
„To byly divoké roky, kdy byly častěji unášeny mladé dívky do zahraničí kvůli prostituci. To jsou už dnes prakticky nedohledatelné osoby,“ říká policista Jiří Pohunek, který spolu s kolegy koordinuje pátrání po pohřešovaných a hledaných ve Středočeském kraji.
Situace se podle něho zlomila po roce 2000 s nástupem moderních technologií, kamer, využívání DNA a dalších policejní postupů. Únosy tak jsou dnes spíše výjimečné.
„Nejstarším pátracím svazkem, který je stále aktivní, je pohřešovaná Daniela Kýrová,“ podotýká policista. Dnes by jí bylo 46 let. Tehdy osmnáctiletá Daniela z Bořanovic na Praze-východ slavila 19. dubna 1996 s kamarády napsání maturitní písemky. Namířeno měli do rockového klubu, do něhož se ale nedostali. Poté s nimi vyrazila na Karlův most, kde však beze stopy zmizela. Na mostě po ní zbyla jen červená kabelka s doklady. Pravděpodobně byla unesena do zahraničí, policie i po letech stále hledá k jejímu zmizení nové informace.
Pokud je u pohřešovaného člověka předpoklad nebo informace o tom, že by se mohla pohybovat v zahraničí, pátrají policisté i v cizině, předávají informace do evropského Schengenského prostoru a případně i celosvětově v rámci Interpolu. Stále častěji se do databáze zadává také DNA delší dobu pohřešované osoby nebo jejích příbuzných pro případ, že by se například nalezlo zemřelé tělo, aby je bylo možné identifikovat.
„Po dvaceti letech jde spis do archivu, ale pátrání může kdykoliv pokračovat v případě nových poznatků,“ vysvětluje Jiří Pohunek. Takových zcela nevyřešených případů má za dvacet let ale celý Středočeský kraj nejvýše pětadvacet, úspěšnost vypátrání hledaných a pohřešovaných je tedy dlouhodobě skutečně vysoká.
