Odvolací pražský vrchní soud loni v září bývalému vojákovi z povolání zmírnil tříletý podmíněný trest na dvouletý. Nejvyšší žalobce nesouhlasí se změnou právní kvalifikace, která u Vrchního soudu v Praze ke zmírnění podmíněného trestu vedla.
Eštu byl původně obžalován z terorismu. Krajský soud v Pardubicích mu uložil trest konkrétně za účast na organizované zločinecké skupině zaměřené k páchání terorismu. Vrchní soud po odvolání čin překvalifikoval a Eštua potrestal za službu v cizích ozbrojených silách.
Nejvyšší státní zástupce se přiklání ke kvalifikaci zvolené krajským soudem. Podle Zemana se Eštu „vědomě včlenil do organizované zločinecké skupiny zaměřené na systematické páchání teroristických útoků“.
„Úmysl obviněného nesměřoval k domnělému (mylnému) zapojení do služby ve vojsku či jiné ozbrojené síle cizího státu, ale zjevně si byl vědom toho, že se zapojuje do činnosti povstalecké skupiny, která podniká násilné akce proti ústavní vládě Ukrajiny a jejímž cílem je dosáhnout přinejmenším omezení, či spíše vyloučení ukrajinské svrchovanosti na části ukrajinského území,“ stojí v dovolání dostupném na webu státního zastupitelství.
Za terorismus hrozí až 20 let vězení, za účast na zločinecké skupině až 12 let. Za trestný čin služby v cizích ozbrojených službách může soud potrestat nejvíce pěti lety vězení.
Podle obžaloby se Eštu v roce 2015 vydal na Ukrajinu a zúčastnil se tam bojů na straně neuznaného státu ovládaného separatisty. Podle spisu od 11. dubna do 5. května nosil uniformu republikánské gardy Doněcké lidové republiky, držel stráž v zákopech, udržoval zbraně a hlídal tržnici, kde byli vojáci ubytovaní. Jeho účast při ostřelování se neprokázala.
Eštu u krajského soudu uvedl, že na Ukrajinu cestoval jako turista proto, aby poznal zemi, odkud pochází jeho manželka. Navštívil tam i kamaráda, kterého poznal v Praze. Na Ukrajině Eštu chodil v ruské uniformě, našil si na ni nášivky z Doněcké republiky. Pořizoval snímky s bojovníky. Na frontu se prý nedostal kvůli hlídkám, které je s kamarádem na bojové území nepustily.
Česká republika samozvané republiky proruských separatistů neuznává a trvá na tom, že jimi ovládaná území, stejně jako Ruskem anektovaný Krym, jsou nedílnou součástí Ukrajiny.
