Budoucí zakladatel Společnosti přátel československého opevnění pomáhal jednu z pěti stavebně dokončených tvrzí oživovat již v říjnu 1989, kdy působil ještě jako průvodce na pevnosti Dobrošov.
„Začínali jsme ve třech. Měli jsme jen petrolejky a nějaké nářadí k tomu. Temnými chodbami jsme na kolečkách v prvních letech vyvezli několik tun odpadu,“ zavzpomínal před lety Martin Ráboň na začátky, které o pár let později vedly ke vzniku muzea.
Za 30 let od jeho zpřístupnění prošlo Boudou okolo 400 tisíc návštěvníků.
„Na začátku všem aktivitám kolem tvrze Bouda výrazně pomáhalo porevoluční nadšení. Tehdy se mnoho mladých lidí domnívalo, že když se věc vezme fortelně do ruky, vše půjde ráz na ráz. Léta ale utíkala, nadšenci stárli, překážek a byrokracie neubývalo,“ popsal nelehké začátky v průvodci k tvrzi Bouda její hlavní nadšenec.
Roky ho trápil fakt, že na zásadní rekonstrukci zdevastované tvrze peníze ze vstupného nikdy nemohou stačit.
„Například granty a dotace z fondů EU díky přístupu rezortu obrany nenávratně utekly,“ zaznamenal Ráboň, pro kterého bylo částečným zadostiučiněním, že se Bouda v roce 1995 dostala na seznam kulturních památek.
První významnou finanční podporu muzeum, které se i přes velmi špatnou dostupnost v lesích pod Suchým vrchem v Orlických horách stalo jednou z nejvíce navštěvovaných vojenských památek (navštíví ho ročně více než 15 tisíc lidí), získalo v roce 2005 od Pardubického kraje.
Návrat k roku 1938: Tvrz Bouda má zrekonstruovaný vstupní objekt |
„Je to tedy doslova každoroční boj o přežití... Provoz tvrze je stále zajišťován především na bází dobrovolníků,“ napsal v roce 2010, kdy Boudu ministerstvo obrany převedlo do vlastnictví Pardubického kraje.
Dokázal přesvědčit politiky, aby tvrz měli rádi
Martin Ráboň se svou vytrvalostí a urputností dokázal nevídané. Přesvědčil politiky, že mají na svém území perlu, o které zatím nevědí.
Dobrovolníci, kteří na tvrzi odpracovali několik stovek tisíc hodin, mohli konečně pomýšlet na věci do té doby zapovězené. Ať už šlo o elektrifikaci tvrze, novouprovozní budovu nebo v letošním roce dokončenou rekonstrukci vchodového srubu K – S 22a Krok.
Hlavní propagátor Králické pevnostní oblasti, který o ní napsal několik publikací, byl také hlavním organizátorem vojensko-historické akce Cihelna.
Smuteční pochodVzpomínková akce k uctění památky bunkrologa Martina Ráboně proběhne v sobotu 18. prosince. Sraz bude v 10 hodin před obecním úřadem v Těchoníně, odkud vyjde pěší pochod k tvrzi Bouda, kde se uskuteční pietní akt. |
„Martina Ráboně jsem za léta naší spolupráce poznal jako rovného chlapa, u kterého podaná ruka a vyřčený slib platil vždy bez mrknutí oka více než tisíce podpisů. Byl to člověk, který pro prvorepublikové pevnosti dýchal a zasvětil jim celý svůj život,“ uvedl hejtman Pardubického kraje Martin Netolický.
„Je to velká ztráta. Budeme se s tím muset nějak vyrovnat, ale bude to hodně těžké,“ připojil se starosta Králík Václav Kubín.
Náhlá smrt Martina Ráboně zasáhla i komunitu bunkrologů a nadšenců do fortifikace.
„Martin pro mě byl už odmalička symbolem celého Králicka a bunkrů jako takových. Je to jeden z lidí, kteří mohli mimoděk za to, že jsem se opevnění začal později i aktivně věnovat. Jsem moc rád, že jsme se časem poznali osobně a dokonce se, jeho slovy, stali kamarády. Tahle zpráva je opravdu šok pro všechny. Odešel jeden z lidí, kteří se maximálně obětovali tomu, čemu věřili a který dělal vše pro to, aby se odkaz vojáků odhodlaných bránit vlast nikdy neztratil,“ napsal na sociálních sítích například Martin Chmelík.
„Odešla největší kapacita v oblasti opevnění a taky nezapomenutelný hlas komentující akci Cihelna, děkuji za všechno, pane Ráboni,“ uvedl Michal Mrkva.
