Tato oblast láká spoustu turistů, ovšem i řadu nadšenců, které přitahují dlouhé podzemní chodby a prostory tvrzí. Mnozí z nich dobrovolně pomáhají s rekonstrukcemi obranných staveb, například na dělostřelecké tvrzi Hůrka.
Příznivci a členové Společnosti přátel čs. opevnění letos začínají uvádět do původního stavu vchodový srub pevnosti Hůrka.
„Armáda Hůrku využívala šedesát let jako skladiště munice. A my se osm let, co tvrz provozujeme, snažíme odstranit vše, co není ve tvrzi původní,“ říká šéf společnosti Martin Ráboň.
Hůrka patří městu Králíky. Společně s tvrzí Adam je pevností, kterou armáda po druhé světové válce v Králické oblasti využívala.
„Ostatní byly uzavřené. Na Hůrce vybudovala armáda v minulosti veškeré technologie, které k chodu tohoto skladu munice potřebovala. Byla tu velká mazutová kotelna, která tvrz vytápěla, bylo zde šest kilometrů podzemního potrubí pro rozvody horké vody do radiátorů. Byla tu i velká klimatizační jednotka. Ještě v zimě byl tento prostor několika místností vyplněný obrovským množstvím zastaralých a nefunkčních technologií,“ uvádí Ráboň.
Lidé přijíždějí pomáhat zdaleka
Pravidelně jednou za měsíc pořádá společnost brigádu. Kolem vstupu do tvrze pak pracuje řada dobrovolníků. Jedni odmontovávají a rozmontovávají kovové části z vchodového srubu tvrze, jiní čistí ochranné příkopy u zdí pevnosti. Další rozřezávají stromy, které spadly kolem pevnosti při vichřici před dvěma lety. Získávají ze součástí železo, které město Králíky prodá do sběru a peníze z něj pomohou uskutečnit plány nadšenců.
Nejstaršímu členu společnosti je přes sedmdesát let. Obnova pevnosti na Králicku se stala magnetem i pro náctileté a nechybí ani „potěr“ - jeden z příznivců tvrzí má deset let. „Pomáhá nosit dřevo,“ říká Martin Ráboň. Dodává, že na tvrze Králicka jezdí pomáhat lidé ze Znojemska, od Poděbrad, z Prahy nebo Ústí nad Labem.
V Hůrce, jejíž posádka měla čítat 420 mužů, se munice skladovala v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. „Bylo tu uloženo asi 250 vagonů dělostřeleckých granátů. Sklad byl ale bezpečný, stálou teplotu udržovala kotelna a klimatizace. Zajímavostí je, že kotelna dovedla vytopit pevnost na 23 až 27 stupňů. Jen v mazutu se tady za sezonu protopily tehdy miliony. Sklad byl tak čistý, že se tu dalo jíst z podlahy, vše bylo perfektně udržované. Byla tu spousta údržbářů,“ popisuje Ráboň.
Dodává, že jen dostat z podzemí mazutovou kotelnu s dvěma kotli trvalo nadšencům skoro rok. „Vznikla pod námi v místnosti velitele vchodového srubu, “ dodává šéf společnosti. Uvolněné prostory vchodového srubu Hůrky by měly zaplnit expozice informující o tom, jak tvrz a systém opevnění kolem ní vypadal v době vzniku. „Tady by měly být základní informace pro všechny návštěvníky, protože tudy všichni při i té nejkratší prohlídce projdou,“ řekl Martin Ráboň.
Ve tvrzi Hůrka lze vidět jako v jediné pevnosti na Králicku dělostřelecký srub, který je obrovskou stavbou dlouhou padesát metrů a sedmnáct metrů širokou. „V celé republice jsou veřejnosti přístupné celkem tři dělostřelecké sruby, druhý po válce armádou přestavěný je na Haničce v Orlických horách, další na Dobrošově u Náchoda, ten má ale vytrhané střílny. Srub v Hůrce je zase poškozený německými zkouškami tajných zbraní. Vede k němu nahoru 51 metrů vysoká šachta s 285 schody,“ říká Ráboň.
V Hůrce je možno vidět také dva pěchotní sruby a srub pro otočnou dělostřeleckou věž s ještě vyšším schodištěm.
Opravovat se bude také tvrz Bouda
Věž na Hůrce je „dvojčetem“ té na tvrzi Bouda. Tato nejzachovalejší pevnost patří na rozdíl od Hůrky Pardubickému kraji, který po její nákladné elektrifikaci zamýšlí u Boudy vybudovat novou provozní budovu se záchody, pokladnou, čekárnou a informačním centrem. A připravuje rekonstrukci vchodového srubu Boudy do původní podoby.
Léto v Králické pevnostní oblasti29. 6. Vojenské muzeum Králíky - vernisáž výstavy Vzpomínka na sočskou frontu 1. 7. Horní Lipka - Pochod Finanční stráže RČS 1. - 2. 7. Mezinárodní setkání provozovatelů a prezentace pevnostních muzeí Fort Fest CZ Králíky 2017 15. 7. Hůrka - vernisáž reinstalované expozice S padákem nad hlavou 29. - 30. 7. Pátý společný víkend muzeí v KPO 18. - 20. 8. akce Cihelna 2017 s bojovými ukázkami a historickou vojenskou technikou + šestý společný víkend muzeí a památníků v KPO |
„Nejsou tam na rozdíl od Hůrky žádné pozdější stavební úpravy a změny. A původní vchodový srub s obrannými prvky jako osmitunovými posuvnými a dvaadvacet tun vážícími padacími pancéřovými vraty či vnitřními střílnami proti vnikajícímu nepříteli není dnes zachovaný v žádné ze stavebně dokončených tvrzí v Česku. Pokud se to povede, nebude podobný trakt k vidění nikde jinde než v králické pevnostní oblasti. Pokud vše půjde dobře, mohlo by se s touto rekonstrukcí začít v příštím roce,“ říká Martin Ráboň.
Společnost přátel československého opevnění chce pro rekonstrukci vchodového srubu Boudy nechat vyrobit řadu původních součástí znovu.
„Jako například původní světla, nové rozvody, repliky pancéřových zvonů. Vezmou se prostě původní výkresy a vyrobíme podle nich všechno znovu. Samozřejmě s ohledem na současné normy,“ říká šéf společnosti a podotýká, že pracovní akce podobné té na Hůrce budou pokračovat jednou měsíčně až do října také na tvrzi Bouda.
