Nikdo si není jist, kudy budou po otevření dálnice D35 kolem Litomyšle na ni najíždět řidiči z České Třebové. Pokud to ale vezmou nejpřímější cestou přes kopec, tranzit povede hned vedle renesančního zámku UNESCO v Litomyšli.
Šance na to, že před Litomyšlí vznikne vedle dvou plánovaných ještě třetí dálniční křižovatka pro nájezd ze severní části kraje, je už prakticky nulová.
„S křižovatkou Litomyšl sever nepočítáme a žádným způsobem ji nepřipravujeme. Osobně si myslím, že není úplně nutná, doprava se dá podle mne vyřešit se stávající sítí,“ uvedl generální ředitel ŘSD Radek Mátl.
„Postavení dálnice kolem Litomyšle logicky způsobí nárůst tranzitní dopravy přes historické centrum krásného města, to mi připadá skoro jako zločin proti lidskosti,“ řekl místostarosta České Třebové Dalibor Zelený.
Křižovatku nechceme! Pardon, chceme
Z České Třebové to je k budoucí dálnici pár kilometrů přes kopec po silnici II/358. Ta se měla podle původních plánů napojit na dálnici D35 prostřednictvím mimoúrovňové křižovatky Litomyšl sever, která však z plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zmizela.
Paradoxně především kvůli rozhodnutí samotných zastupitelů České Třebové. Ti v roce 2014 nepochopitelně ŘSD vzkázali, že o křižovatku nestojí.
Tehdejší starosta Jaroslav Zedník oznámil, že místním stačí jezdit na dálnici přes Opatov, byť by to byla zajížďka. Křižovatku nechtěly Litomyšl ani Němčice. ŘSD ji tedy z plánů smazalo a bylo dopředu jasné, že současně s novou trasou dálnice D35 nevznikne.
Po volbách 2018 se nové vedení České Třebové začalo o křižovatku zase bít, ochotu ji řešit projevila i Litomyšl a také Pardubický kraj. Ale bylo už pozdě.
Teoreticky v České Třebové mohou stále doufat. Krajský územní plán na křižovatku pamatuje, usiluje o ni i ministerstvo dopravy. Mohlo by se tak říct, že ŘSD silniční stavbu třeba jen nepostaví hned, ale až později. Například ve chvíli, kdy centrum Litomyšle bude mít kvůli tranzitní dopravě opravdu vážný problém.
„Ukáže až život, zda se bude budovat dodatečně, nebo se bude jinak řešit to, aby tranzitní doprava přes Litomyšl nejezdila. Ale to bude na ŘSD,“ uvedl Zelený.
Jakákoliv snaha o prosazení této stavby ale narazí na spolek Živé Kornice, pro nějž je křižovatka na dohled této místní části Litomyšle nepřijatelná. „Jsme zásadně proti,“ uvedl za spolek Živé Kornice Petr Chaloupka.
Kategoricky ji odmítá i obec Němčice. V textu memoranda se navíc objevil biokoridor, který by mohl přípravu stavby křižovatky minimálně zkomplikovat.
Zejména Živé Kornice v minulých letech prokázaly, že umí klást odpor. Spolek odmítal plány na vedení dálnice kolem této litomyšlské místní části tak agilně, že ŘSD najednou zjistilo, že D35 v navržené trase neprosadí vůbec, anebo až po mnoha letech bojů.
Radek Mátl pak kvůli tomu absolvoval roční vyjednávání o kompromisu. Trasa dálnice zůstala stejná, ale zásadně se změnil její profil. Podobný, nebo spíše ještě tvrdší boj by státní organizaci čekal i v případě, že by chtěla křižovatku nakonec postavit.
„Kornice proti tomu mají zásadní odpor, předpokládám, že to budou kdykoliv blokovat tak, aby křižovatka nevznikla,“ řekl Mátl.
Pardubický kraj se v minulosti pokoušel najít v území koridor pro novou silnici, která by řidiče z Orlickoústecka na dálnici u Litomyšle přivedla, když už nebude křižovatka Litomyšl sever. Vzniklo nejméně šest variant, ale ani jedna nebyla použitelná.
„Vážíme si, že se kraj snažil pomoci. Nadále chceme, aby napojení severní části kraje bylo důstojné, a pokud se najde jiné vhodné řešení, rádi jej podpoříme,“ uvedl Zelený.
Pardubický kraj před dvaceti lety řešil vášnivé spory mezi zastánci severní varianty dálnice přes Orlickoústecko a jižní varianty přes Svitavsko. Aby jižní varianta prošla v krajském zastupitelstvu, stát tehdy slíbil, že dá peníze na vybudování dálničních přivaděčů pro severní část kraje.
Slib stát plní a Pardubický kraj má na nové silnice k dispozici 2,7 miliardy korun. To, že tato suma nebude stačit a že kraj využívá tyto peníze i na prostou opravu stávajících silnic, je ale už jiný příběh.
