„Děkuju režisérce, občas jsem jí kladla různé požadavky, protože když žijete s někým tak dlouho jako já s Renée Zellwegerovou, myslíte si, že na ni máte patent. A ono to tak úplně není,“ říká vítězná Hudečková.
Martina Hudečková a Jiří Plachý získali 16. září v Přelouči na Pardubicku Cenu Františka Filipovského za nejlepší ženský a mužský herecký výkon v dabingu.
Co jste si prosazovala?
Když na Renée pořád koukáte, přijmete některé její principy. Ona je známá tím, že než promluví, udělá asi šest různých pohybů pusou, nadechne, vydechne, našpulí pusu, pak si to rozmyslí, znova se nadechne a pak promluví v naprosto nečekaný moment. Já už to vím, a jakmile dostane do očí svůj hloubavý výraz, vím, co následuje. Pak se často střetnu s režisérem, který mi radí: Prodejchni ty pauzy. Ale to nemá kolikrát se zvukem nic společného.
A poslechnete?
Když si pak ale řeknu, zkus to, vypadá to líp, než jsem si myslela. A to je pak překvapení.
Jaká je úroveň posledního dílu o Bridget? Pokračování často nedosahují kvality prvního dílu.
Ten film je sám o sobě vtipný. Myslím, že první díl byl úkaz na filmovém nebi. Scénář byl úžasný. Druhý díl byl odvar a bylo to znát. A proto jsem celkem s rozpaky očekávala, jak autoři naloží s tím třetím dílem. Ale ten dosáhl úrovně toho prvního. Podle ohlasu mladé generace bych řekla, že to musí být dobré, vždyť Bridget už je skoro padesát let, a přesto je jim blízká.
Bridget mluví tišeji, šeptá...
Je to nezvyklé, protože je v nezvyklé poloze. Řeší život, hraje zlomové situace a nemusí tolik tlačit na komediální pilu. Jistě jsou tam věci humorné až skoro humor z komedie dell’arte, třeba když nesou Bridget dveřmi do porodnice oba tatínkové. Ale ti skvělí herci to uhrají.
Pak ale umí i nasadit a tok řeči připomíná sbíječku..
Prošla si svým a má za sebou situace, které by třeba před dvaceti lety hrála jinak. Ale dneska už má slzy v očích, ztlumí hlas. No, je vidět, že jsme spolu zestárly.
Ve kterém filmu jste mluvila Renée Zellwegerovou nejradši?
Dramatickou roli dokáže zahrát kdekterá herečka, zvlášť když má zajímavý ostře řezaný obličej. Komediální herečky to mají těžší. A ona je opravdu takzvaná kominda tělem i duší. Proto jí sluší tahle parketa.
A vážné role?
Asi před osmi lety jsem ji dabovala ve filmu, kde hrála dceru umírající matky v podání Meryl Streepové. A to byl opravdu herecký koncert. Být u toho, když se snaží srovnat s její přicházející smrtí.
