Ta před časem koupila hlubinný břidlicový důl ve Lhotce u Vítkova a chce jej přivést k bývalé slávě. „Jsou tady zásoby břidlice na více než sto let a my chceme těchto zásob využít,“ komentoval současnou situaci Petr Welser.
K obnovení těžby ale ještě povede dlouhá cesta. Důl dlouho chátral a před zahájením těžby se musí v podstatě celý znovu vybavit.
„Rekonstrukce důlních děl spočívá především ve zvětšení profilu Lhotecké štoly a v obnově jámy tak, abychom mohli provozovat jak horizontální, tak vertikální dopravu těženého materiálu. Nemalou investici si vyžádají i prostory pro povrchové zpracování břidlice,“ vysvětlil předseda představenstva.
„Těžba břidlice bude předmětem ohlášení, popřípadě následného povolení,“ komentoval situaci na dole Bohuslav Machek, mluvčí Českého báňského úřadu. „Zmáhá se jáma, mají se zmáhat i hlavní důlní díla, je vydáno i povolení ke změně větrání,“ dodal odbornou hantýrkou mluvčí.
Zmáhání v hornickém slovníku znamená znovuzpřístupnění důlního díla. Což je přesně případ břidlicového dolu ve Lhotce u Vítkova.
Břidlice se v dole ve svahu nad romantickým údolím řeky Moravice, jen několik kilometrů od hráze Kružberské přehrady, totiž těží už od devatenáctého století. Samotná jáma dnešního dolu byla vyhloubena v roce 1941.
A těžilo se zde, s různým úspěchem, až do roku 2009. „Tehdy se souběhem různých okolností stalo, že se právo těžby a vlastnictví pozemku ocitlo v rukou dvou různých lidí, což postupně vedlo ke konci těžby v dole,“ přiblížil poměrně nedávnou minulost závodní dolu Robert Vochta.
A rozkol mezi majiteli se brzy projevil i na stavu dolu. „Následně se důl proměnil z břidlicového spíše na železný, kolejnice, výztuže, vše, co mělo nějakou cenu, z dolu zmizelo,“ pokračuje zábodní dolu s jistou mírou nadsázky, která ale v podstatě není nikterak vzdálena od pravdy.
A tak se musí začít vše odznovu. A to včetně těžní jámy. Ta se sice zachovala, ovšem její vybavení se, vinou kombinace nedostatečné údržby a rabování, zřítilo, včetně samotných těžních klecí, do dolu.
Pokud se těžba skutečně rozjede, mohlo by na šachtě pracovat okolo sedmdesáti lidí.
„Na přípravě šachty se nyní podílí zhruba čtrnáct lidí, v dole by po obnovení těžby mělo pracovat okolo 25 lidí, dalších 45 by mělo zpracovávat břidlici na povrchu,“ vyčíslil plány po zahájení těžby Petr Welser.
Během týdne těžba, o víkendu turisté
Z vytěžené břidlice by se mohly štípat například střešní tašky. „Ty by mohly zajímat hlavně památkáře, břidlicové střešní tašky se používají například pro opravy střech historických budov,“ vysvětlil předseda představenstva.
A turisty by nemusely zajímat jen břidlicové střešní tašky. V plánu je i nabídka ukázky jejich výroby, včetně prohlídky samotného dolu.
„V týdnu by se těžilo a o víkendech by byl důl přístupný turistům. Pro ty by mohla být zajímavá nejen těžba ve Lhotce, ale i další doly, například v nedalekých Nových Oldřůvkách,“ dodal Petr Welser.
To vše by ve spolupráci s obcemi v okolí a spolkem Krajina břidlice mohlo doplnit mapu turistických zajímavostí spojených s břidlicí.

Lhotka, místní část Vítkova na Opavsku, se opětovně může stát místem těžby břidlice.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz