Můžete to být hádanka. Co spojuje Národní divadlo v Praze, budovu parlamentu v Budapešti, někdejší školní výuku, nože a horníky? Je to břidlice. Hornina šedé až černé barvy, který před miliony let vznikla z jílovců.
Vytěžená břidlice se dále štípala na různě široké pláty. Nejčastěji se využívala jako krytina střech, kde údajně bez větších obtíží vydrží až 150 let. Ve školách pak břidlicové tabulky sloužily na psaní. Břidlice se využívala také jako brousek nebo dlažba, z velkých kusů se údajně zhotovovaly stoly.
Obliba břidlice dostoupila vrcholu ve druhé polovině 19. století. Bohatá ložiska tohoto nerostu byla i v podhůří Jeseníků - v Oderských vrších, na Rýmařovsku i Vítkovsku. Ostatně v Budišově nad Budišovkou můžete navštívit muzeum břidlice.
Do skutečného prostředí někdejší těžby a lámání břidlice však můžete vstoupit zatím jen v Zálužné, místní části Vítkova. Tamní občanský spolek Zálužné otevřel v květnu Raabovu štolu, která byla v provozu v letech 1873 až 1888.
Podnikatel Johann Raab z nedalekých Starých Těchanovic se snažil co nejvíce využít hlavního zálužanského břidlicového ložiskového pruhu. Velkou potíž však měl s pracovní silou. V regionu zrovna vládla konjunktura těžby břidlice, horníci proto raději pracovali ve větších dolech.
Raab tak byl nucen najímat lidi, kteří jinak pracovali na statku nebo v lese. Rádi si přivydělali. Jenže o těžbě neměli žádné znalosti. Navíc bezpečnostní opatření byla minimální. Přilba? Kdepak, stačí klobouk. Není proto divu, že za patnáct let v Raabově štole zahynulo šest lidí, většinou poté, co se na ně zřítil vylomený příliš velký kus břidlice.
V chodbě zimují netopýři
Kvůli častým smrtelným úrazům a zejména tvrdé konkurenci lépe organizovaných dolů v okolí Raab své štoly v roce 1888 uzavřel. I tak dělníci dokázali bez jakékoli vrtačky a jen pomocí kladiv, různých páčidel a dalšího primitivního nářadí vytvořit asi sto metrů dlouhou chodbu zakončenou velkou těžební komorou.
Poptávka po břidlici vlivem využívání jiných materiálů zeslábla postupem času natolik, že nakonec byly uzavřeny i doly v okolí. Raabova štola poté zůstala opuštěná, místo občas využili skauti.
V zimním období se však stalo místem spánku desítek až stovek chráněných netopýrů. I proto může být štola přístupná jen od jara do podzimu.
Myšlenka ji opět otevřít se v hlavách místních nadšenců zrodila před několika lety, když otevřeli naučnou stezku Dědictví břidlice.
„Břidlice se u nás už bohužel netěží, raději se dováží nejčastěji ze Španělska. Vinou toho mnoho lidí už ani netuší, co to je břidlice a k čemu se využívala,“ vysvětluje místopředseda spolku Petr Zahnaš.
Nutná je rezervace prohlídky
Za podpory státu i kraje a po vyřízení všech povolení se Raabovu štolu podařilo otevřít letos v květnu. A prý nikdo nečekal, jaký zájem lidí nový turistický cíl na poměrně odlehlém místě vyvolá.
„Od otevření jsme tady měli tak dva až tři tisíce lidí,“ konstatoval předseda spolku Petr Havlický.
Doporučuje, aby lidé nechodili ke štole bez předchozí rezervace, jinak se dovnitř nedostanou. „Nemáme s kolegou čas sedět u vchodu do štoly a čekat, jestli někdo nepřijde,“ vysvětlil Havlický a odkázal na webové stránky spolku, kde je k dispozici objednávkový formulář.
Ve všední dny se provádí výjimečně, o víkendech pak v sobotu od 9:30 a od 13:30 hodin, v neděli pak jen dopoledne. Možná je však domluva i na jiný čas.
„Týdně přicházejí v průměru dvě stovky lidí, sami jsme zvědaví, jak dlouho takový zájem vydrží,“ poznamenal Havlický s tím, že sezona skončí na konci září.
Chystá se otevření dalších břidlicových štol
Už nyní však lidé ze Zálužné spřádají další plány. Možná už za dva roky otevřou v lokalitě Mokřinky další břidlicovou štolu Carl, pojmenovanou po podnikateli Carlu Weisshunovi, který vlastnil například i papírny v blízkých Žimrovicích.
„V této štole se těžilo déle než v Raabově štole, takže chodba je až čtyři stovky metrů dlouhá a jsou tam z břidlicových vyzdívek i nádherné, až gotické klenby. Opravdu to bude moc pěkné,“ líčí Havlický.
Otevření hned dvou štol připravuje i město Odry. Termíny zpřístupnění však zatím nejsou známy.
Lokalita Zálužné leží asi dvacet kilometrů jihozápadně od Opavy.
Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz
