Tisíce lidí ještě na konci 19. století v oblasti Oderských vrchů živila břidlice. Těžba, zpracování i prodej – to vše vynášelo více než zemědělství na nepříliš úrodných polích nebo rukodělná výroba.
A kdo nechtěl do městských továren, byl rád za možnost slušného výdělku, a to navzdory velké nebezpečnosti práce, za kterou zaplatilo životy hodně lidí.
Břidlici však vytlačily modernější materiály a na někdejší důlní slávu se v regionu takřka zapomnělo.
To se však rychle mění. Po vzniku Muzea břidlice v Budišově nad Budišovkou v roce 1996, které před čtyřmi roky zmodernizovalo expozici, a předloňském otevření první štoly ve Vítkově-Zálužném se chystají další turistické atrakce spojené s tímto nerostem.
Oderské podzemí nabídne unikáty
Zhruba v polovině jsou přípravy na zpřístupnění Flascharova dolu ve Veselském kopci u Oder. V současné době je již připraveno návštěvnické zázemí na povrchu, v podzemí úpravy pokračují.
„Povrchové zázemí důlního muzea tvoří budova pro návštěvníky, odstavná plocha a také naučná stezka,“ přiblížil starosta Oder Libor Helis.
V objektu, který svým vzhledem připomíná původní hornickou boudu, jež tam stávala, si lidé budou moci zakoupit vstupenky a také tam dostanou vybavení potřebné pro vstup do podzemí: přilby, čelovky a ochranné pláště.
„Protože počet lidí, kteří najednou mohou vstoupit do dolu, je omezený, vybudovali jsme i tříkilometrovou naučnou stezku připomínající těžbu břidlice v regionu, jejíž prohlídkou si mohou návštěvníci zkrátit případné čekání na vstup do podzemí,“ vysvětlil Helis.
Co je břidlice
|
Podle jeho slov už probíhají i první úpravy v podzemí. „Nyní čekáme, zda dostaneme dotaci, podle toho se ukáže, v jakém rozsahu a kdy bude možné štolu zpřístupnit. Počítáme, že by se to mohlo podařit v příštím roce,“ uvedl Helis.
Do štoly na lodičkách
Flascharův důl tvoří dvoupatrová štola, v jejímž dolním patře se nachází dvě těžební komory, které ukazují technologii, jež se při dobývání břidlice používala. V jedné z podzemních komor, která zaujme svou impozantní rozlehlostí, se nachází čelo vrásy a stěny komory kopírují ohyb vrásy.
„Tato vrása je jediným takto viditelným geologickým tělesem v republice, jedná se o unikát,“ popsala již dříve Alena Zemanová, vedoucí odboru kultury a školství na oderské radnici.
Ve fázi příprav je také zpřístupnění takzvaného Rodriguezova hrobu, starého důlního díla v Nových Oldřůvkách u Čermné na Vítkovsku. „Tamní štoly jsou zatopené vodou a pro turisty proto chceme udělat projížďky na lodičkách, což je zatím, pokud vím, možné jenom na Macoše. Je tam úžasně čistá voda, pod hladinou jsou vidět staré kolejnice a výdřevy, když se to vhodně nasvětlí, bude to úžasný zážitek,“ popsal Josef Poljak, ředitel Střediska volného času v Budišově nad Budišovkou, pod které spadá i Muzeum břidlice.
V Zálužné se chtějí zaměřit zatím na jednu štolu
„Nyní se kreslí projekt a řešíme majetkoprávní vztahy, které jsou klíčové pro další přípravy. Pokud vše půjde dobře, mohlo by se v příštím roce začít budovat zázemí na povrchu,“ uvedl Poljak.
Občanský spolek Zálužné otevřel předloni starou Raabovu štolu. „Zájem je obrovský, zájemce musíme seskupovat, jinak bychom nedělali nic jiného. Loni se do štoly podívaly tisíce lidí a ani letos jich není méně,“ pochvaluje si předseda spolku Petr Zahnaš. Přiznal, že zájem turistů předčil očekávání.
Původně už v příštím roce chtěli v části Mokřinky zpřístupnit někdejší štolu Carl. „V plánu to rozhodně stále máme, jen zatím nestíháme. Počítáme, že štolu otevřeme v dalších letech,“ poznamenal Zahnaš.
Vstupte do Raabovy břdličné štoly ve Vítkově-Zálužné
30. července 2018 |
