Dvě podobné hutě, úplně jiný vzduch: v Gentu čisto, v Ostravě spousta jedů

  12:55aktualizováno  12:55
Tolik jedovatých karcinogenů jako v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích nedýchají lidé nikde v Česku. Množství benzo(a)pyrenu tu loni dosáhlo roční průměrné hodnoty 9,2 nanogramu na metr krychlový. Roční limit je 1 nanogram. Lidí žijící u podobně huti v Belgii přitom dýchají zhruba dvacetinu tohoto množství.
Hutnický komplex ArcelorMittal v Ostravě. Jedy v okolním ovzduší několikanásobně převyšují limity, podobný provoz v Belgii je přitom dodržuje.

Hutnický komplex ArcelorMittal v Ostravě. Jedy v okolním ovzduší několikanásobně převyšují limity, podobný provoz v Belgii je přitom dodržuje. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Vědci z Akademie věd to dávají stav ostravského ovzduší do souvislosti hlavně se zdejší hutí ArcelorMittal, která je největším znečišťovatelem vzduchu ve městě (v minulém roce se jí však přiblížily Třinecké železárny - více čtěte zde). Její belgická sesterská společnost v Gentu, která vyrábí ve srovnatelném objemu i struktuře, však takové dopady na okolí nemá. V Gentu se lidem dýchá dobře.

I když to tak vždycky nebývalo, před lety na tom byli tamní lidé podobně. "Před deseti lety problémy byly. Bylo to v době, kdy huť ještě používala staré pece bez filtrů," řekla Erika Colenová ze sdružení pacientů v belgických Flandrech.

Teď je však situace jiná. Zatímco ostravský ArcelorMittal je dál velkým, byť ne jediným znečišťovatelem ovzduší v regionu, huť v Gentu už okolí neškodí.

V posledních deseti letech totiž firma za pomoci belgické vlády, která vychází ocelárnám kvůli udržení pracovních míst vstříc, provozy modernizovala natolik, že se dnes v Gentu dá dýchat. Belgie navíc až na pár nedostatků plní limity pro znečištění ovzduší dané evropskou směrnicí. Byly to právě tyto limity, které belgickou vládu přiměly se situací v zemi pohnout.

Česku hrozí za špatné ovzduší evropský soud

V Česku se to nedaří. Evropská komise stát kvůli porušení směrnice v předchozích letech burcuje. Státu dokonce hrozí, že stane před evropským soudním dvorem.

Obě firmy jsou přitom co do objemu a typu výroby srovnatelné. "V obou závodech je primární (výroba železa) i sekundární (výroba oceli) metalurgie. Obě provozují koksovny, aglomerace, vysoké pece a zaměřují se i na výrobu oceli - jsou tedy srovnatelné z hlediska struktury výroby i co se týče kapacity výroby," říká Eva Vyhnánková, která studuje na Masarykově univerzitě v Brně a píše diplomovou práci o dopadech přímých zahraničních investic na životní prostředí v Česku.

Ale zatímco v Ostravě, kde je hustota průmyslu vyšší než v Gentu, patří huť k největším znečišťovatelům, v Gentu už neškodí. Podle tiskové mluvčí ArcelorMittalu Ostrava Věry Breiové je však takové srovnání mícháním jablek s hruškami.

V Gentu panují úplně jiné podmínky, říká mluvčí hutí

"Gent leží asi padesát kilometrů od moře. Je to tedy oblast vystavená větrům. Jak by asi vypadalo ovzduší v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, kdybychom je přesunuli pouhých 50 kilometrů od moře?" říká Věra Breiová, která poukazuje také na to, že vliv na zdejší ovzduší mají kromě průmyslu i další zdroje - domácí topeniště, doprava či emise z Polska.

Lidem v Ostravě ale jde hlavně o to, aby dýchali čistý vzduch. A od toho jsou zatím daleko. Třeba loni v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, které jsou v sousedství huti, dýchali průměrně 9,2 nanogramů na metr krychlový karcinogenu zvaného benzo(a)pyrenu. V Zelzate, čtvrti Gentu, kde sídlí ArcelorMittal, to bylo 0,48 nanogramů na metr krychlový.

Proč Ostravu pořád tíží tak špatný vzduch? Europoslanec Jan Březina viní hlavně vládu a krajské politiky, kteří si podle něj řešení situace na Ostravsku přehazují jako horký brambor. "Krajské orgány trestuhodně nevyužívají svých pravomocí, které jim umožňují například ukládat poplatky za znečišťování ovzduší a další opatření," říká Jan Březina.

Na to reaguje náměstek hejtmana Miroslav Novák. "Ať si pan Březina z Bruselu vykládá, co chce. Vůbec neví o tom, co se děje v České republice," řekl. Kraj dle něj využívá možnosti vůči znečišťovatelům maximálně.

Nejčtenější

Smrt tři lidí u Opavy zavinilo předjíždění v zatáčce, stav dítěte se lepší

Při tragické nehodě na Opavsku zemřeli tři lidé.

Vážně zraněná pětiletá holčička, která jediná přežila čtvrteční nehodu na Opavsku, se podle lékařů dostala z...

Blesk v Beskydech zasáhl pětici převážně mladých turistů, jsou v nemocnici

Ilustrační snímek

Skupinu turistů v Beskydech zasáhl odpoledne blesk. Jeden z nich je popálený, další utrpěli otřes a poranění způsobená...

Při srážce aut na Opavsku zemřeli tři lidé a těžce se zranilo dítě

Při tragické nehodě na Opavsku zemřeli tři lidé.

U Neplachovic na Opavsku odpoledne při srážce osobních aut zemřeli tři lidé. Nehoda se stala na silnici I/11. Dva lidé...

Špotáková nebyla v závodním transu, Ogrodníková netušila, co se děje

Oštěpařka Barbora Špotáková na mítinku Zlatá tretra v OStravě.

Barbora Špotáková kdysi přirovnala ostravskou Zlatou tretru k pohřebišti. Ačkoliv je dvojnásobnou olympijskou vítězkou...

Smělý plán: Karvinsko s Ostravou má po letech zase propojit tramvajová trať

Takto by v roce 2017 mohla projíždět tramvaj třídou 17. listopadu v Karviné.

Moravskoslezský kraj začal připravovat tramvajovou rychlodráhu mezi Karvinou, Havířovem a Ostravou. Do roka by chtěl...

Další z rubriky

Recesisté v Ostravě oblékli zimní bundy a vyrazili na běžkách do ulic

V Ostravě - Hrabové se v sobotu utkali na běžkách.

Zatímco slunce žhavilo v sobotu asfalt, v Ostravě-Hrabové závodili běžkaři. Všichni závodníci od nejmenších až po...

Ostravské stopy: Ostrava? Pro dítě z vesnice velkoměsto, vzpomíná Dita Pepe

Fotografka Dita Pepe v roce 2012 získala ocenění Osobnost české fotografie a o...

Fotografka Dita Pepe se věnuje zejména portrétní fotografii. Nejznámější je její dlouhodobý cyklus Autoportréty, kde se...

Fotograf unikátních záběrů: Prožil jsem opravdu zajímavý život

S výjimkou Antarktidy a severního pólu byl Tomáš Míček s fotoaparátem v ruce...

S výjimkou Antarktidy a severního pólu byl Tomáš Míček s fotoaparátem v ruce snad v každém koutě světa. Všude hledal...

Najdete na iDNES.cz