Vědci z Akademie věd to dávají stav ostravského ovzduší do souvislosti hlavně se zdejší hutí ArcelorMittal, která je největším znečišťovatelem vzduchu ve městě (v minulém roce se jí však přiblížily Třinecké železárny - více čtěte zde). Její belgická sesterská společnost v Gentu, která vyrábí ve srovnatelném objemu i struktuře, však takové dopady na okolí nemá. V Gentu se lidem dýchá dobře.
I když to tak vždycky nebývalo, před lety na tom byli tamní lidé podobně. "Před deseti lety problémy byly. Bylo to v době, kdy huť ještě používala staré pece bez filtrů," řekla Erika Colenová ze sdružení pacientů v belgických Flandrech.
Teď je však situace jiná. Zatímco ostravský ArcelorMittal je dál velkým, byť ne jediným znečišťovatelem ovzduší v regionu, huť v Gentu už okolí neškodí.
V posledních deseti letech totiž firma za pomoci belgické vlády, která vychází ocelárnám kvůli udržení pracovních míst vstříc, provozy modernizovala natolik, že se dnes v Gentu dá dýchat. Belgie navíc až na pár nedostatků plní limity pro znečištění ovzduší dané evropskou směrnicí. Byly to právě tyto limity, které belgickou vládu přiměly se situací v zemi pohnout.
Česku hrozí za špatné ovzduší evropský soud
V Česku se to nedaří. Evropská komise stát kvůli porušení směrnice v předchozích letech burcuje. Státu dokonce hrozí, že stane před evropským soudním dvorem.
Obě firmy jsou přitom co do objemu a typu výroby srovnatelné. "V obou závodech je primární (výroba železa) i sekundární (výroba oceli) metalurgie. Obě provozují koksovny, aglomerace, vysoké pece a zaměřují se i na výrobu oceli - jsou tedy srovnatelné z hlediska struktury výroby i co se týče kapacity výroby," říká Eva Vyhnánková, která studuje na Masarykově univerzitě v Brně a píše diplomovou práci o dopadech přímých zahraničních investic na životní prostředí v Česku.
Ale zatímco v Ostravě, kde je hustota průmyslu vyšší než v Gentu, patří huť k největším znečišťovatelům, v Gentu už neškodí. Podle tiskové mluvčí ArcelorMittalu Ostrava Věry Breiové je však takové srovnání mícháním jablek s hruškami.
V Gentu panují úplně jiné podmínky, říká mluvčí hutí
"Gent leží asi padesát kilometrů od moře. Je to tedy oblast vystavená větrům. Jak by asi vypadalo ovzduší v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, kdybychom je přesunuli pouhých 50 kilometrů od moře?" říká Věra Breiová, která poukazuje také na to, že vliv na zdejší ovzduší mají kromě průmyslu i další zdroje - domácí topeniště, doprava či emise z Polska.
Lidem v Ostravě ale jde hlavně o to, aby dýchali čistý vzduch. A od toho jsou zatím daleko. Třeba loni v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích, které jsou v sousedství huti, dýchali průměrně 9,2 nanogramů na metr krychlový karcinogenu zvaného benzo(a)pyrenu. V Zelzate, čtvrti Gentu, kde sídlí ArcelorMittal, to bylo 0,48 nanogramů na metr krychlový.
Proč Ostravu pořád tíží tak špatný vzduch? Europoslanec Jan Březina viní hlavně vládu a krajské politiky, kteří si podle něj řešení situace na Ostravsku přehazují jako horký brambor. "Krajské orgány trestuhodně nevyužívají svých pravomocí, které jim umožňují například ukládat poplatky za znečišťování ovzduší a další opatření," říká Jan Březina.
Na to reaguje náměstek hejtmana Miroslav Novák. "Ať si pan Březina z Bruselu vykládá, co chce. Vůbec neví o tom, co se děje v České republice," řekl. Kraj dle něj využívá možnosti vůči znečišťovatelům maximálně.
