S covidovou pandemií je spojen i tzv. postcovidový syndrom. Co si pod tímto termínem představit?
Na podzim roku 2020 – tedy již půl roku po začátku covidové pandemie – se objevily první zprávy a varování Světové zdravotnické organizace (WHO), že mohou mít pacienti po prodělaném covidu-19 déletrvající problémy: dechové potíže, kašel, únavu, vyčerpání, bolesti hlavy, změny nálad, poruchy spánku a mnohé další. Od té doby bylo o následcích covidu napsáno mnoho článků v odborné literatuře a zpráv ve sdělovacích prostředcích. Přesto není dodnes shoda odborníků na rozsahu a závažnosti těchto následků ani na přesné a jednotné definici.
Někdy se používá pojem „pokračující symptomatický covid-19“ nebo „postakutní covid“ pro příznaky, které trvají déle než čtyři týdny od počátku onemocnění. Termíny „post-covid-19“ nebo „perzistující covid“ označují problémy pacienta, jež pokračují po více než třech měsících. A konečně asi nejznámější termín long-covid (doslova „dlouhý covid“) zahrnuje obě tato časová období, tedy vše, co trápí covidového pacienta déle než měsíc.
Mnoho zpráv o long-covidu je založeno na příbězích jednotlivců, osobních zkušenostech pacientů nebo pacientských organizací. Často se jednalo o výsledky nejrůznějších dotazníkových akcí, kde lidé zaškrtávali nebo sami uváděli přes 200 různých příznaků, které připisovali prodělané infekci. Vzhledem k velkému počtu lidí, kteří se koronavirem nakazili, je ale mnohdy těžké rozhodnout, zda jde skutečně o následky covidu nebo potíže s infekcí nesouvisející. U long-covidu nemáme totiž k dispozici vyšetření, které by souvislost jednoznačně prokázalo a třeba změřilo, jak vážné následky jsou.
Protože 70 procent lidí dostalo vakcínu, svádí se někdy na očkování jakákoli potíž, která nás nyní potkala.
