Jeden z organizátorů a autor myšlenky běhu, Michal Misler, s humorem sobě vlastním odstartovával jednotlivé kategorie bouchnutím do nafouknutého papírového sáčku. Běhu, jehož výtěžek poputuje na provoz Domácího hospice Nablízku v Lysé nad Labem, se mohl zúčastnit prakticky každý. Od maratonců a půlmaratonců, běžců na deset a půl kilometru, až po kupu malých dětí, rodin i starších lidí, kteří trať třeba jen ušli, aby podpořili dobrou věc. Čtyři kategorie byly připraveny také pro cyklisty.
Letos poprvé byla zajištěna čipová časomíra a i medalie pro všechny zúčastněné byly z poněkud trvanlivějšího materiálu (loni byly perníkové). Dobrá nálada, desítky dobrovolníků, kteří se podíleli na organizaci, spousty dobrého jídla a pití (které také donesli dobrovolníci a organizátoři akce), včetně koncertu kapely Resuscitace (ta tedy naštěstí během akce nebyla potřeba), se postaraly o vynikající náladu.
„Do tohóóó“ „Přidéééj“ „Už jenom kousek!“ zvlášť těsně před cílem se účastníci povzbuzovali k lepším výkonům, a co bylo a je na této akci každoročně úžasné, že běžci tak nějak s citlivostí přijímají neběžce a „obyčejné lidi“, kteří si sem přišli zaběhat, anebo danou trasu třeba jen ujít. Protože tady nejde o to být první a lámat rekordy, ale podpořit dobrou věc.
Michal Misler, kterému se také říká Milovický Forrest Gump, přišel s myšlenkou benefičního běhu před pár lety. On sám začal běhat krátce poté, co se léčil se zhoubným nádorem. Když po operaci, ozařování a půlročním „výpadku“ z pracovního procesu končil léčbu v lázních, lékař mu doporučil, aby si vybral nějaký aktivní odpočinek. Tehdy začal běhat. „Nikdy před tím jsem netušil, jak je běhání snadné. Kdekdo poměrně rychle uběhne deset kilometrů, i když začíná z nuly a nedokáže si představit běžet více jak 100 metrů. Je to udivující, co běžný člověk může zvládnout,“ říká Michal Misler, který letos v létě překonal svůj osobní rekord, když uběhl 161 kilometrů podél Berlínské zdi.
Cílem této akce je mimo jiné zvýšit povědomí o činnosti Domácího hospice Nablízku. Přímo jste se tam mohli potkat i s pracovnicemi hospice a ptát se na jejich službu. Ale šlo i o to, získat peníze na provoz hospice. Poměrně mladý hospic, který už doprovodil na šedesát umírajících z Lysé nad Labem a měst v okruhu do 30 kilometrů, totiž není hrazený ze zdravotního pojištění. Dalším, vlastně původně neplánovaným cílem, bylo motivovat lidi pro běh. Protože někteří účastníci se přiznali, že začali běhat právě kvůli této akci. A to přece vůbec není špatné, nemyslíte?
Tahle rubrika je určena těm, kteří se chtějí podělit o své zážitky, zkušenosti nebo tipy kolem běhání. Může jít o reportáž, test, tip na zajímavou trasu nebo jen zamyšlení. Nejsou dány žádné mantinely ani tématické okruhy. Tohle je místo, které je určené pouze vám. Lhal bych však, kdybych tvrdil, že to bude hřiště bez pravidel. Vaše příspěvky nepůjdou hned na stránky Rungo.cz, ale projdou "rychlým" okem někoho z redakce, nikdo ale nebude řešit vaše stylistické a gramatické záležitosti. Tento prostor berte jako blog-neblog, kde si za svůj obsah ručíte sami.  Psaní o běhání je někdy náročné. Ale tím to nekončí. Pokud se nám něco opravdu hodně zalíbí, může se stát váš příspěvek i hlavním textem na Rungo.cz. I vy tak můžete aktivně tvořit obsah a být součástí našeho týmu. Nejsme nejchytřejší, nejsme nejrychlejší, ale jsme otevření a to, co děláme, nás baví. Přidejte se. Pokud odešlete svůj příspěvek, redakce si vyhrazuje právo na to, co zveřejní a co ne, bez udání důvodů. Marek NÁZOR ČTENÁŘE NEMUSÍ KORESPONDOVAT S NÁZOREM REDAKCE!!! |
