Takové varování zveřejnili na společné tiskové konferenci přední onkologové i zástupci pacientských sdružení.
Může za to podle nich úhradová vyhláška ministra zdravotnictví Davida Ratha, která začala platit 1. srpna. Lékaři spočítali, že jim nedovolí používat některé důležité, moderní léky. Jsou pro nemocnice příliš drahé.
Patří mezi ně například Herceptin pro část pacientů s rakovinou prsu. A také lék Glivec, který sice stojí pro jednoho nemocného milion korun ročně, ale pomáhá přežít lidem s chronickou myeloidní leukemií (tedy s leukemií, která má pomalý průběh).
Léků, kterých se vyhláška týká, je mnohem víc. Moderní preparáty pomáhají pacientům v mnoha případech nemoc přežít. "Můžeme je nahradit jinými. Ty ale život pouze prodlužují," upozornil předseda České onkologické společnosti Jiří Vorlíček.
Nemocnice: Drahé léky si nemůžeme dovolit
Podstata problému spočívá v tom, že podle nové vyhlášky mají nemocnice na léky ve druhém pololetí o pět procent méně peněz než v tom prvním. "Proto nemůžeme lék nasadit novým pacientům. Šlo by to, jen kdybychom ho jiným vysadili. A to udělat nemůžeme," říká Vorlíček.
Problémy s přístupem k lékům, jaké popisuje Vorlíček, budou mít například i ženy, které onemocní rakovinou prsu. Aby se jim nemoc nevrátila, braly po operaci lék Herceptin.
"Pacientky které by se díky němu mohly vyléčit, ho nedostanou," řekla Jitka Abrhámová z onkologického oddělení pražské nemocnice v Krči. Podle ní už mohou Herceptin kvůli úsporám dostat jen ty ženy, které mají pokročilé stadium rakoviny.
Přestože si onkologové stěžují, ministr zdravotnictví David Rath žádný problém nevidí. "Nemocnice dostaly peníze a primáři oddělení si to musí vyřídit se svým ředitelem. Nemůžeme je vodit za ručičku. Pokud si ředitel bude myslet, že víc peněz potřebuje kardiocentrum, pak je to jeho věc," řekl Rath.
Jeho pravděpodobný nástupce z ODS Tomáš Julínek má zcela opačný názor. "Myslím, že tak jak fungovalo přidělování peněz do srpna, to bylo v pořádku. Budu-li jmenován, změním to," reagoval Julínek.
Nemocnice dostávají peněz dost, tvrdí Rath
Rakovinou v Česku každý rok onemocní desetitisíce lidí. Řešením celé situace by podle některých lékařů i pacientských sdružení byla změna celé úhradové vyhlášky. "Musí se změnit, takhle to nejde. Standardní péče o onkologické pacienty je ohrožena," řekla onkoložka Jitka Abrhámová.
S tím však ministr zdravotnictví David Rath zásadně nesouhlasí. "Každý volá po tom, že ministerstvo nemá o všem rozhodovat. Najednou by chtěli, abychom skoro po dávkách rozepisovali jednotlivé léky, kdo komu co může dát," reagoval.
Úhradová vyhláška je podle něj v pořádku. "Je absurdní, aby se vyhláška změnila. Peníze nezmizely, nemocnice je dostávají. Není důvod nic měnit," dodal Rath.
Podle ministerstva zdravotnictví dostaly nemocnice letos dokonce o miliardy korun víc než loni. "Pojišťovny avizují celkový nárůst (prostředků) o devět procent. Druhé pololetí roku 2006 bude probíhat obdobně," uvedlo ministerstvo v prohlášení.
Od začátku srpna navíc platí klesající obchodní přirážka na léky. U ceny přípravku nad pět tisíc korun činí deset procent místo dosavadních 29. Díky tomu by podle ředitele VZP Pavla Horáka měla vzniknout "rezerva sedm až třicet procent" na nákup léčiv.
Vyhláška znepokojuje i pacienty
Proti úhradové vyhlášce se už ohrazují i pacienti. Denisa Ševčíková ze sdružení Koalice pro zdraví Lidovým novinám řekla, že podle jejich informací se už lidé obracejí na organizace onkologických pacientů s dotazy, proč mají na léčbu čekat.
"Lékaři si neumějí poradit, jak problém s omezenými financemi řešit," uvedla Ševčíková.
Za velký problém to považuje také ředitelka společnosti Aliance českých organizací a žen s rakovinou prsu Iva Rašková. "Pacienti ani lékaři nevědí, co mají dělat." Podle předsedy České onkologické společnosti Jiřího Vorlíčka doplácejí lékaři i pacienti na to, že je léčba onkologických onemocnění stále úspěšnější.
"Pacienti přežívají díky drahým lékům, které však nyní nemůžeme novým pacientům poskytnout," dodal.
