Moje kamarádka si při jedné z lekcí dětského cvičení všimla, že Matěj nehýbá rukou. Nebyl schopný udělat klasický trakař, nepoužíval zápěstí a padal na stranu.
Juvenilní idiopatická artritidaJuvenilní idiopatická artritida je velmi agresivní onemocnění, u nějž dochází k poškození kloubů. Zároveň může mít vážný dopad na růst a vývoj kostí. Ještě před nedávnou dobou se děti s juvenilní artritidou často ocitaly na vozíčku. Díky novým léčebným postupům se však stále častěji daří dosáhnout plné remise, tedy neaktivní fáze onemocnění, bez artritidy i mimokloubních projevů. Úspěch léčby velmi závisí na jejím včasném nasazení. Vedle farmakoterapie se při léčbě klade důraz i na rehabilitaci. |
Hned druhý den jsme proto navštívili pediatra a následně ortopeda, ale vyšetření nepřineslo žádnou diagnózu. Lékaři se podle snímků z rentgenu nejdříve domnívali, že by mohl mít syn nádor kosti.
Jedinou nesrovnalostí oproti jiným dětem byla ztuhlost, kdy už zápěstí bylo hodně omezené. Dostávala jsem tak od lékařů dotazy, zda jsem neměla nějaké zranění v těhotenství. Ke stanovení diagnózy nepomáhalo ani to, když jsem opakovala, že je to ráno horší než odpoledne. Což právě u artritidy bývá.
Na diagnózu jsme čekali půl roku
Až nový ortoped si všiml, že má syn dva zkřivené prsty. A také na rentgenu rozpoznal záněty. Vše si spojil a vyřkl název synovy nemoci - juvenilní idiopatická artritida.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
Po půl roce trápení jsem si oddechli, že to není rakovina. To jsme ale ještě nevěděli, co nás s Matějem čeká. O nemoci se v té době toho tolik nevědělo a tak jsem pátrala na zahraničních webech, abych se něco dozvěděla.
Léčba Matěje začala rehabilitacemi a injekcemi methotrexátu v podobě předem plněných per na jedno použití. Syn trávil a vlastně dodnes tráví spoustu času rehabilitacemi a také pobyty v lázních, které mu hodně pomáhají. Musí pak sice dohánět školu, ale zatím to zvládá a ani nepotřebuje individuální plán.
Největší problémy má syn při sportovních aktivitách, ale také například při psaní, oblékání nebo otevírání lahví. Je to dáno tím, že Matěj má nemocí zasažené ruce. Snaží se ale se svou chorobou i přes všechny bolesti statečně bojovat a i my se mu s tím snažíme co nejvíce pomoci.
