Lékaři sledují srdce on-line. Přes družice

Je lehčí, menší, má delší životnost. Pomáhá od středy prvním dvěma Čechům. V Ústřední vojenské nemocnici byl totiž včera pětapadesátileté ženě a sedmdesátiletému muži voperován nový typ kardiostimulátoru, který navíc umožňuje dálkový přenos všech nejdůležitějších informací o stavu pacientova srdce.

Operace srdce (ilustrační foto) | foto: Josef Vostárek, MF DNES

"Obě operace měly bezproblémový průběh, u ženy i muže jde už o jejich druhý kardiostimulátor. Tento nový typ je pro jejich poruchu výhodnější," uvedl Libor Kameník, lékař, který operaci prováděl. Podle něj výhody nového přístroje zvyšuje to, že jeho životnost je garantovaná na třináct až sedmnáct let, oproti sedmi letům dosavadních kardiostimulátorů.

Navíc umožňuje na dálku sledovat stav pacientova srdce. Takzvaný home monitoring totiž doporučuje Evropská kardiologická společnost, podle níž by se měl stát součástí léčby všech lidí s poruchami srdečního rytmu.

Systém domácího monitorování stavu pacienta však využívají už od roku 2003 u nás i lidé se staršími typy kardiostimulátorů a kardiodefibrilátorů. "Přístroj, který má pacient většinou na nočním stolku, sleduje, jak si jeho srdce vede," popisuje laicky zařízení podobné mobilnímu telefonu lékařka Jolana Lipoldová z brněnské kardiologické kliniky.

V Česku se sleduje 900 pacientů

Zprávy ze srdce

Systém home-monitoring využívá výhod internetu a mobilních síťových technologií, zejména pro pacienty s implantovanými defibrilátory a kardiostimulátory.

Přístroj podobný mobilnímu telefonu automaticky přenáší v pravidelných intervalech informace o zdravotním stavu pacienta a o technickém stavu implantovaného přístroje.

To přináší ošetřujícímu lékaři aktuálně on-line informace o průběhu léčby a možných zdravotních rizikách. Lékař tak může dohlížet na své pacienty prostřednictvím zabezpečené internetové stránky i dlouho poté, co opustili zdravotnické zařízení.

Pro pacienta to neznamená žádnou zátěž. Snižuje se tím množství návštěv u lékaře.

Srdeční implantát tak komunikuje s přístrojem prostřednictvím malé zabudované antény, která vysílá signál. Ten je převáděn do digitální formy a pomocí GPRS je přenášen do centra v Berlíně, odkud jsou všechny informace umisťovány na internet.

Přes speciální přístup se do něj dostanou ošetřující lékaři, a tak mohou sledovat aktuální zdravotní stav svých pacientů.

"V případě akutního zhoršení jsou lékaři informováni ihned," doplnila Lipoldová. V celém Česku je v současnosti monitorováno 900 pacientů z 20 kardiologických pracovišť. Vedle pražské střešovické nemocnice jsou to v metropoli ještě dvě nemocnice.

Kardiostimulátor si jen v pražské střešovické vojenské nemocnici vloni nechalo voperovat 236 pacientů. Z nich 224 dostalo svůj první přístroj, u dvanácti pak šlo o jeho výměnu. Ta byla nutná u dosavadních typů průměrně jednou za sedm let. "Nyní to je až dvakrát tolik," shrnul Kameník.

Systém dálkového sledování, i když se staršími typy přístrojů, funguje v Praze ještě v Nemocnici Na Homolce a v Institutu klinické a experimentální medicíny. Evropská kardiologická společnost totiž doporučuje, aby se takový monitoring stal součástí léčby lidí s poruchou srdečního rytmu. Pacienti se s ním prý cítí bezpečně a jsou klidnější, poněvadž vědí, že při problémech nezůstanou bez pomoci.

I tady ovšem mohou dobrá předsevzetí zhatit finance. České zdravotní pojišťovny hradí sice voperování samotného kardiostimulátoru i přístroj, který podle typu stojí od čtyřiceti do stopadesáti tisíc korun, dálkové sledování financovat nechtějí. Jak dlouho ho bude moci nabízet všem pacientům společnost Biotronic, provozovatel služby, si nikdo odhadnout netroufá. Otázkou je, zda byla záležitost s pojišťovnami vůbec řešena.

"V záležitosti úhrady home monitoringu se na nás dosud nikdo neobrátil," odpověděl totiž překvapivě MF DNES mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Rod.

V Německu pojišťovny ustoupily

Prosadit financování pojišťovnami se podařilo už odborníkům v Německu. "Přijaly argumenty, že domácí sledování šetří čas i prostředky lékařům. Ti si nemusejí své pacienty tak často zvát do ambulancí na kardiologická vyšetření, protože jsou o stavu pacienta prostřednitvím domácího sledování neustále informováni.

Věříme, že i u nás si to časem pojišťovny uvědomí," uvedl technik společnosti, jež domácí sledování pacientů v současné době financuje, Zdeněk Nastoupil.

Se strážcem život naplno

Panu Milanu Bezdíkovi je sedmdesát pět let. Jak sám říká, jen těžko by se jich asi dožil, kdyby mu nepomohl takzvaný home monitoring - tedy on-line domácí sledování pacientů s poruchami srdce.

"Od roku 2007 mám implantovaný kardiodefibrilátor. Díky němu a domácímu nepřetržitému sledování si mohu užívat život naplno," říká. Po infarktu v roce 1998 trpěl různými srdečními obtížemi, ty se nakonec vyhrotily natolik, že nemohl dýchat a upadal do bezvědomí. Když dostal nabídku, aby byl po implantaci kardiodefibrilátoru zapojen do projektu domácího sledování, rád souhlasil.

Nyní přístroj využívá už dva roky. Jako důchodce si není jistý, do jaké míry by se mohl podílet na případném placení provozu přístroje. Přesto chválou nešetří. Nechává si ho jako devadesát procent dalších monitrovaných pacientů na svém nočním stolku.

"Je to takový další mobil, který si musím hlídat. Vím, že on na oplátku hlídá mě," řekl. Pouhých deset procent pacientů si nosí "svého strážce" s sebou. "Lidé nechtějí s sebou nosit víc přístrojů. To je jediný důvod, proč spíš dávají přednost umístění doma na stolku," vysvětlila nápadný nepoměr Jolana Lipoldová.

Kardiostimulátor

Co dokáže?
Plochá krabička vážící 25 gramů umí v případě závažného poklesu srdeční frekvence obnovit u pacienta správný rytmus.

Komu pomáhá?
Pacientům s chronickou pomalou srdeční činností nebo srdeční zástavou. Tyto komplikace vyvolávají potíže v důsledku sníženého množství přečerpávané krve v těle.

Jak funguje?
Hlídá srdeční frekvenci, v případě poklesu vydá elektrický impuls zajišťující stah síní nebo komor. Při zátěži může zvýšit srdeční frekvenci podle potřeby pacienta.

Jak dlouho trvá operace?
Půl hodiny až hodinu a půl.