Které drogy tedy děti a dospívající užívají nejčastěji? Podle Michala Miovského, klinického psychologa, psychoterapeuta a přednosty Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN, jsou to ty, které jsou pro ně nejvíc dostupné a také atraktivní.
V zásadě jde o dvě skupiny. Do první patří látky, které jsou spojeny se světem dospělých a jsou i relativně snadno dostupné, tedy alkohol, nikotin nebo léky. Druhou skupinu tvoří substance, které jsou právě módní, „trendy“ a jsou spojené s životním stylem nejmladší generace – konopí nebo nové syntetické drogy.
„Samozřejmě že se trendy proměňují a například právě nástup takzvaných psychomodulačních látek je velkým fenoménem. To je dané nejen tím, že tyto látky vlastně stojí trochu ‚mimo systém‘ a ukazuje se na nich slabina původního režimu regulace nelegálních návykových látek, ale také tím, jak tato skupina látek zapadá do vývoje preferencí a životního stylu mladší generace. Zdá se současně, jako by v tom bylo skryto i to určité ‚kouzlo‘ těchto látek, neboť svět dospěláků ‚si s nimi najednou neví rady‘, a to přešlapování se zdá být velmi symbolické,“ uvedl pro iDNES.cz Miovský.
V Česku jsou závislé stále mladší děti. Chybí pro ně ambulance |
Svou roli hraje také to, že některé drogy, včetně v současnosti hojně diskutovaného HHC, se tváří třeba jako gumoví medvídci. Podle Michala Miovského je to ovšem pouze jeden z faktorů. Těmi hlavními a zásadními je snadná dostupnost pro děti a současně zájem z jejich strany.
„Zde znovu přichází ke slovu zásadní kritické téma kvality školní a komunitní prevence. Ta se musí prostě stát skutečnou prioritou a musíme ji systémově posílit,“ tvrdí Miovský. Nejdůležitější je však přístup a prevence ze strany rodičů, kteří mohou základní informace získat na www.iprev.cz , interaktivní platformě podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování.
HHC
Hexahydrokanabinol je chemicky stabilní fytokanabinoid, který se přirozeně vyskytuje v nízkých koncentracích v pylu a semenech rostlin konopí. Poprvé byl synteticky připraven v roce 1940. V posledních letech dochází stále častěji k záchytům HHC ve Spojených státech a v Evropě – například v gumových cukrovinkách nebo konopných cigaretách.
V Česku je HHC nabízen v různých formách, jako květy konopí, jointy, cartridge pro vaporizéry, e-liquidy do valorizačního pera, gumové cukrovinky nebo oleje. Bývá nabízeno na webových stránkách, v kamenných prodejnách a automatech.
„HHC se prodává jako ‚legální‘ náhrada za konopí a produkty THC2. V březnu 2023 pak byly hlášeny v pěti zemích Evropské unie dva další příbuzné polosyntetické kanabinoidy, HHC acetát a hexahydrokanabiforol,“ uvedl v Souhrnu informací pro posouzení rizik v souvislosti s látkou HHC Martin Kuchař z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.
Zákaz HHC je nesmysl, přesune se na černý trh, varuje prodejce |
Podle Miovského mohou být látky typu HHC nejvíc nebezpečné zejména pro nezkušené a neinformované zvědavé uživatele, a to zejména ve spojitosti s akutní intoxikací. „HHC svým účinkem připomíná THC obsažené v běžném konopí, tedy mírně povzbudivý, relaxační účinek, doprovázený změnami vnímání, vyšším tepem,“ uvedl.
Dodal, že při vyšší dávce se mohou vyskytnout závratě, nespavost, úzkosti, silná fyzická nevolnost a zvracení. „Díky poměrně pomalému nástupu účinku se však opakují případy předávkování, kdy může dojít až na poruchy vědomí, či přímo ztrátu vědomí,“ řekl Miovský.
Kratom
Jde o psychoaktivní látku pocházející z rostliny Mitragyna speciosa, která hojně roste v jihovýchodní Asii. Už v dávných dobách ho využívali například rolníci jako stimulující prostředek, který jim usnadňoval jejich těžkou práci. Využíval se také v asijské medicíně. Do povědomí zbytku světa se dostal na počátku devatenáctého století, kdy ho detailně popsal holandský botanik Pieter Wilem Korthas.
„Do Evropy a dalších západních zemí je vyvážen v podobě zeleného až tmavě zeleného prášku. V poslední době se stal populárním také v Česku. V malé dávce má kratom stimulující účinky. Uživatel zpravidla pociťuje zvýšený nárůst energie a euforie. Z tohoto důvodu je oblíbený zejména u studentů středních škol,“ píše na svém webu Policie ČR.
Opioidní kratom zůstane dětem dostupný |
„U kratomu, který má u nižších dávek skutečně lehce povzbudivý příjemný efekt, se naopak vyšší dávky projevují výraznějším útlumem. Nebezpečná může být kombinace s alkoholem a některými dalšími látkami, zejména těmi, které obsazují opiátové receptory v těle. Mohou se objevit pocity zmatenosti, výrazné pocení, někdy zácpy,“ varuje Miovský.
Při delším nadměrném užívání se pak u části uživatelů začíná objevovat také závislost. „Po delším excesivním užívání není výjimkou stav výrazného vyčerpání, depresí, někdy se mohou vyskytnout i výraznější stavy zmatenosti, výjimečně až s přechodem do stavů doprovázených psychotickými projevy,“ dodává Miovský.
THC
Konopí je jednou z nejstarších plodin, kterou lidstvo využívá tisíce let. Vyvinula se na jihozápadních svazích Himálaje, odkud se rozšířila prakticky do celého světa. Marihuanu prokazatelně znali již naši dávní předkové, od pravěkých sběračů a lovců až po neolitické zemědělce. Zmiňuje se o ní dokonce Bible.
O konopí, respektive látce THC, kterou obsahuje, se také říká, že může být dobrým sluhou, ale zlým pánem. Pod dohledem lékaře může sloužit jako lék, ale dlouhodobé kouření marihuany je spojeno s výraznými riziky.
Sebevraždy dětí jako fenomén doby. V Česku jich dobrovolně odchází 60 ročně |
Patří mezi ně například zhoršení paměti a schopnosti učení, zpomalení reflexů, snížení reprodukční schopnosti u mužů a spojitost také vědci našli s rizikem mrtvice a srdečního infarktu. Mezi negativní efekty marihuany dále patří možná úzkost nebo panické stavy.
Alkohol
Jde vlastně o nejrozšířenější návykovou látku, i když v určitých společenských skupinách je hojně tolerován. Není neobvyklé, když sami rodiče nabídnou svým dětem k přípitku skleničku vína – například při oslavách příchodu nového roku.
„Zkušenost s konzumací alkoholu má víc než 40 procent 13letých dětí, čtvrtina 15letých dětí se v životě nejméně dvakrát opila. Z 16letých již má zkušenost s alkoholem 95 procent, téměř 40 procent 16letých v posledním měsíci pilo alkohol takzvaně nárazově (pět a víc sklenic při jedné příležitosti). Ve věkové kategorii 15 až 19 let pilo alkohol nárazově v posledních 30 dnech 47 procent. Časté pití nadměrných dávek alkoholu uvádí 20 procent, častěji chlapci (23 %) než dívky (17 %),“ uvádí Národní monitorovací středisko pro drogy a závislosti ve své poslední Souhrnné zprávě o závislostech v České republice.
Lékařka: Alkohol spouští rakovinu a my si jím připíjíme na zdraví, škrtněte ho |
„Subjektivně vnímaná dostupnost alkoholu mezi dospívajícími je relativně vysoká. Pivo si umí snadno nebo celkem snadno obstarat 80 procent 16letých, 40 procent uvedlo konzumaci alkoholu v restauracích,“ stojí dále ve zprávě, podle níž se ale povědomí o rizikovosti intenzivní konzumace alkoholu zvyšuje.
„Větší zkušenosti s alkoholem mají děti socioekonomicky znevýhodněné, klienti nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, děti v institucionální péči nebo děti s romským původem,“ upozorňuje dokument.
Podle Národního zdravotnického informačního portálu je alkohol, obdobně jako ostatní drogy, pro děti a mladistvé nebezpečnější než pro dospělé. I při občasném požití se zvyšuje nebezpečí onemocnění jater (játra nejsou schopna odbourávat alkohol v takové míře jako u dospělých) a nervového systému. Čím mladší jedinci pijí alkohol, tím větší je riziko pozdějšího přechodu na jiné tvrdé drogy.
Alkohol má vliv na devět typů rakoviny, tvrdí profesor Miovský |
„Současně platí, že čím dřív mladý člověk začne pít často alkohol, tím je vyšší rychlost nástupu případné závislosti. Riziko ohrožení alkoholismem se dále také zvyšuje u těch mladých mužů, jejichž otec je závislý na alkoholu,“ upozorňuje odborný portál.
Pak je tu rovněž hrozba akutní otravy alkoholem, které obvykle začínají alkoholovým opojením a poruchami rovnováhy, pak se projevuje bolestí břicha, otupením smyslů, malátností následované zvracením, ztrátou vědomí, dočasným poškozením krátkodobé paměti, bezvědomím, a u alkoholu s příměsí metanolu trvalou slepotou a nakonec úmrtím.
Statistika Všeobecné zdravotní pojišťovny z roku 2022 ukazuje, že v péči lékařů z důvodu užití nějaké návykové látky skončilo 1 625 dětí, nejčastější příčinnou byl alkohol (884), následovala marihuana (214) a pervitin (180). V porovnání s ostatními evropskými státy patří Česká republika v počtu dětských toxikomanů nad průměr.
Nikotin
Podle už citované Souhrnné zprávy o závislostech v České republice má zkušenosti s kouřením 40 procent 15letých dětí a 54 procent 16letých. „Pravidelné denní kouření uvádí 10 až 11 procent dospívajících, 3 procenta kouří 11 a více cigaret denně (tzv. silní kuřáci),“ píše se v dokumentu.
Od roku 2011 se však počet kuřáků cigaret u dospívajících snižuje, což potvrzují i studie mezi studenty ve věku 15 až 19 let. „Zároveň roste v posledních letech počet dospívajících, kteří mají zkušenost s alternativními (méně rizikovými) tabákovými a nikotinovými výrobky. Podle studie z roku 2021 užilo v posledních 30 dnech e-cigarety 19 procent studentů ve věku 15 až 19 let, 13 procent užilo zahřívané tabákové výrobky. Pokles kouření klasických cigaret mezi mladými lidmi lze částečně vysvětlit nárůstem užívání alternativních nikotinových výrobků,“ konstatuje zpráva.
Závislost na nikotinu je silnější než závislost na heroinu, říká psycholog |
U mladých jsou velmi populární také nikotinové sáčky. Podle průzkumů je užívá 6,6 procenta z nich. Stát je loni nezletilým zakázal, tři roky poté, co byly bez omezení na našem trhu. Mládež si ale našla nový fígl, jak se k nim dostat: objednává si je přes e-shopy. Ty totiž často neověřují věk nakupujících a nikotinové produkty zašlou klidně i dětem.
„U dětí je problém, že mohou v sáčku užít nadměrnou dávku nikotinu. Na trhu jsou totiž různé varianty v síle jednotek až desítek miligramů. Tam je potenciál vzniku závislosti velmi vysoký, během čtyř týdnů užívání už můžeme mluvit o fyzické závislosti,“ varoval již dříve na iDNES.cz expert na závislosti Adam Kulhánek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN.
Výzkumy ukazují, že devět z deseti kuřáků začalo s cigaretami už před osmnáctým rokem věku. „Lidé, kteří začali kouřit v dětství, trpí silnější závislostí. Kouření dětí navíc zvyšuje riziko užívání dalších návykových látek – alkohol, drogy,“ uvádí Centrum prevence a léčby závislostí na tabáku u dětí a adolescentů Nemocnice Agel v Ostravě-Vítkovicích.
Plíce si pamatují i jedinou cigaretu. Podívejte se, jak vypadají po letech |
Podle centra vykouří děti v Praze svou první cigaretu v průměru v 9,5 letech, v celé republice to pak je v deseti letech. „Každou vykouřenou cigaretou si zkracujeme život průměrně o 11 až 30 minut. Kouření poškozuje všechny části těla a způsobuje řadu nemocí. Především nádorové onemocnění – rakovinu plic, hrtanu, nemoci srdce a cév – infarkt, mozková mrtvice, postižení cév dolních končetin, trvalé záněty průdušek, žaludeční vředy, zhoršuje obranyschopnost, hojení ran a mnoho a mnoho dalších zdravotních problémů,“ varuje vítkovické Centrum.
Energetické nápoje
Energetické nápoje s obsahem kofeinu jsou mezi dětmi a dospívajícími velmi populární a rozšířené. S jejich pravidelnou a častou konzumací jsou ovšem spojená nemalá rizika. „A to nejen z hlediska přítomnosti vysoké koncentrace kofeinu a dalších látek, ale také skrze vysoký obsah cukru,“ vysvětluje Miovský.
Energetické drinky by děti pít neměly. Mohou vést k depresi, varuje lékař |
Podle Národního zdravotnického informačního portálu při přílišné konzumaci energetických nápojů přijímá tělo nadměrné množství energie, což je spojeno s rizikem rozvoje mnoha onemocnění (včetně nadváhy a obezity). „Rizikový je i vysoký obsah kofeinu, na který je právě dětský organismus citlivý. Stimulanty jako kofein mohou přinést narušení zdravého spánku, úzkosti, podrážděnost, celkové změny chování a v krajním případě i poruchy srdečního rytmu,“ uvádí portál.
Připomíná studii na vzorku finské mládeže ve věku 12 až 18 let, která ukázala, že každodenní pití „energeťáků“ bylo spojeno s bolestmi hlavy, potížemi se spánkem, podrážděností nebo únavou. „Kromě toho hrozí i dlouhodobé problémy, jako je zejména vznik některých civilizačních onemocnění,“ upozorňuje zdravotnický informační portál.
prof. PhDr. Michal Miovský, Ph.D. Je klinický psycholog, psychoterapeut a přednosta Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a VFN. Absolvent jednooborové psychologie na FF MU v Brně a postgraduálního studia na FF UP v Olomouci. V roce 2005 byl na Palackého Univerzitě v Olomouci habilitován v oboru klinická psychologie a v roce 2012 byl jmenován profesorem taktéž pro obor klinická psychologie. Profesní dráhu začínal jako preventivní a poradenský pracovník ve Sdružení Podané ruce, kde později pracoval jako vedoucí Denního psychoterapeutického stacionáře Elysium a ředitel sekce léčebných zařízení. Paralelně s tím se profiloval v oboru klinická psychologie na Psychiatrické klinice Brno-Bohunice. Od roku 2001 do roku 2005 pracoval jako vědecký pracovník Psychologického ústavu Akademie věd ČR a působil jako odborný asistent na Katedře psychologie Univerzity Palackého v Olomouci. Zde se věnoval především metodologii výzkumu, léčbě a prevenci problémů způsobených užíváním návykových látek a narativní psychologii aplikované na práci s filmem. V roce 2005 byl jmenován vedoucím nově vzniklého Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK v Praze. Po sloučení Centra adiktologie PK a Oddělení pro léčbu závislostí VFN (U Apolináře) vznikla samostatná Klinika adiktologie (leden 2012), kde doposud vykonává funkci přednosty. Od roku 2008 působí ve funkci proděkana 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro nelékařské studijní programy. Je externím spolupracovníkem Národního monitorovacího střediska pro drogy a drogové závislosti a editorem odborného časopisu Adiktologie. Aktuálně ho můžete vidět i v dokumentárním pořadu na ČT Česko na drogách, který je součástí preventivní kampaně Zkratky. |
