Podle statistik společnosti STOB (STop OBezitě) přibírají lidé v této době až jeden kilogram měsíčně. Pozor: nejvíce ti do pětadvaceti let! Dalším problémem, který se před námi začíná rozprostírat v plné šíři, je ztráta sociálních návyků. Odtud není ke sklence, chmurám a depresím daleko.
Jak ukázal průzkum psychoterapeutů z iniciativy delamcomuzu.cz, pozorovalo zhoršení svého duševního zdraví během podzimní a zimní vlny pandemie přes 76 procent respondentů. Problémem navíc je, že se svými terapeuty mohou komunikovat pouze online, což je samo o sobě nedostačující. Dnes odborníci počítají s tím, že se negativní dopady života v době covidové budou stupňovat. A mluví se už i o nových diagnózách.
Než se dostaneme k těm horším novinkám, podle vědců jsme zkrásněli. Taky jste se někdy přistihli při tom, že myslíte na nemožný outfit kamarádky nebo kamaráda, na jejich divný účes? Právě taková srovnání ze života vymizela s tím, jak málo – pokud vůbec – se potkáváme. Jak uvádějí vědci ze serveru webmd.com, je to tím, že jsme si vzácnější. A když vidíte někoho, po kom se vám stýská, je ve vašich očích prostě krásnější.
Odborníci tento fakt přirovnávají ke vzpomínkám. „S přibývajícím věkem si lidé pamatují jen to pěkné a pandemie má pravděpodobně stejný vliv. Vidíme, když už se s někým setkáme, jen to hezké. Protože právě účes nebo styling oděvu je marginálie ve srovnání s tím, jak velkou radost máme, že se konečně s někým můžeme vidět naživo. Tak proč si to kazit nemístnou kritikou,“ vysvětluje kouč Milan Šmíd.
Děti: tikající bomba
A teď už k těm méně příjemným zprávám. Jak se shodují psychologové, na počátku pandemie jsme se nejvíce báli o své blízké, o zaměstnání, o rodinu jako celek. Dnes hlasitě volají někteří pediatři a psychologové: pozor! Nejvíce bité současným stavem jsou děti. Po roce, kdy do školy více nechodí, než chodí, propadají úzkostným stavům, obávají se o zítřek, cítí se osamocené, trpí depresemi a dalšími psychickými nemocemi.
Velký lékový manuál v boji s covidem |
„V dětských očích mohou i malé problémy narůst do obrovských rozměrů. Proto je na rodičích, aby s nimi komunikovali, nedávali najevo v celé šíři obavy vlastní. Nezatěžovali své potomky tím, co vše se může stát. Jistě nemá cenu dělat, že se nic neděje, ale dospělé starosti patří dospělým a na nich je také, aby uklidnili ty dětské,“ radí Milan Šmíd.
Dětský chirurg a traumatolog Alexandr Kučera doplňuje, že děti trápí nejen psychické obtíže, ale také fyzické: „Už před pandemií Covid byl velký problém, že se děti málo pohybovaly, nesportovaly a seděly doma u počítače nebo mobilního telefonu. Což se v době covidové ještě znásobilo. Před rokem jsem byl smutný z toho, kolik dětí se trápí vadným držením těla, bolestmi zad, krční páteře, skoliózou. To ale byl jen začátek toho, co vídám ve své ordinaci dnes. Bolestivý palec způsobený zátěží při psaní na mobilním telefonu je jen malým příkladem toho, že se nám v medicíně postupně objevují nové diagnózy, o kterých jsme před lety nevěděli. A situace se zhoršuje. I tím, že dětem chybí pravidelný pohyb. Sportoviště jsou zavřená, školy vyučují online.“
Kvůli nedostatku pohybu svalový aparát nefunguje, jak by měl. Děti tloustnou a ke sportu se po tak dlouhé době doma vrátí pravděpodobně už jen malá skupina těch, které měly tréninky jako pravidelnou součást svého režimu. Pokud desetileté dítě stráví rok na distanční výuce a bez možnosti chodit pravidelně sportovat, jedná se o zhruba desetinu jeho života, v jeho očích tedy obrovský časový úsek. Děti na své zdravé návyky kvůli nedostatku příležitostí zkrátka zapomenou. K tomu jim totiž stačí i jeden měsíc.
Jak dodává lékař Alexandr Kučera: „Tím, jak děti žijí a jak často jsou nuceny být u obrazovky tabletu či počítače, může dojít k poškození zraku a také k psychickým problémům. Jsou totiž bombardovány spoustou informací a vjemů. Čímž se mohou spustit poruchy spánku. V neposlední řadě se každým dnem distanční výuky rozvíjí závislost na stále chytřejších přístrojích. I když Češi mají tendenci věci zlehčovat, jako lékař se velmi obávám, jaké obtíže se projeví následně v dospělosti u dětí vzdělávaných distančně bez možnosti bavit se naživo se svými kamarády, dělat lumpárny a chodit do sportovních kroužků. Vytváříme si zde tikající časovanou bombu, o které nevíme, jak silná bude za pár let její nálož.“
Tipy na pohyb s dětmi
|
Pokud se po přečtení výše uvedených řádků obáváte o zdraví svých potomků, vezměte ho pevně do svých rukou. Dohodněte se s dětmi na pravidelných procházkách, stačí denně hodina svižné chůze. Zkuste je naučit oční cvičení podle pravidla 20–20–20. Po každých 20 minutách by se nejméně na 20 sekund měly zadívat do vzdálenosti asi 6 metrů. Umožníte tak očím znovu zaostřit a uvolnit napětí nitroočního svalu. Nahraďte virtuální zábavu jinými volnočasovými aktivitami, hrajte s nimi deskové hry, zapojte je třeba do vaření, tvořte.
Blahodárné procházky
Ideální pro vás bude, když budete, pokud je to jen trochu možné, aktivity provozovat společně s dětmi. Protože negativní dopady má pandemie i na vás. Práce z domova vás okrádá o přirozený pohyb. Obzvlášť pokud patříte mezi ty, kteří jsou ještě ve čtyři odpoledne v pyžamu. Něco ze statistiky: více než 40 procent Čechů neprovozuje žádný sport.
„Alespoň jednou týdně se jakékoliv fyzické aktivitě (od sportu přes zahradničení) věnuje třetina lidí. Přes 20 procent Čechů přitom nasedí denně v průměru osm a půl hodiny a víc. Zdravotní dopady jsou alarmující – s obezitou se potýká téměř čtvrtina z nás,“ varuje Jana Havrdová, prezidentka České komory fitness a Českého svazu aerobiku a fitness.
Odborníci se mimo jiné shodují na tom, že dnešní dospělí sedí tolik, jak tomu v historii nikdy nebylo. Pokud nemáte pohyb, neposilujete ani nechodíte, hrozí vám problémy s nadváhou, bolesti pohybového aparátu, psychické diagnózy. Stejně jako u dětí platí, že i vás může před budoucími obtížemi zachránit pevná vůle a každodenní procházka rychlou chůzí, což je vůbec nejzdravější cvičení.
Samostatné děti i uznání manžela. Co dobrého mi přinesl vir? |
„Pro dlouhodobé zdraví i krásu – fyzickou i duševní – bychom měli všichni vést ‚svižný‘ život,“ říká Jana Havrdová s tím, že ozdravný systém nastartujete rychle díky minimálně deseti tisícům kroků denně. Nejjednodušší návod, jak se dostat rychle do formy, je pravidlo pěti třicetiminutovek týdně.
Tolikrát bychom se totiž měli hýbat podle Světové zdravotnické organizace. Ideální je pravidelnou chůzi doplnit další sportovní aktivitou, jenže nežijeme v ideálním světě, takže chůze nebo běh musí momentálně stačit. Zjara přijde na řadu jízda na kole, pak třeba plavání.
Vztahový kouč Milan Šmíd tvrdí, že právě procházky mohou být skvělé na vyčištění hlavy, když už vám pobyt v domácnosti přes ni přerůstá. Mohou být i vhodným časem pro řešení partnerských situací, které nechcete probírat před dalšími členy rodiny. V bytě, kde i stěny mají uši.
„Považuji procházky za ideální způsob, jak se hýbat, porovnat si myšlenky, věnovat se sami sobě, naslouchat jiným. Jak se vám bude chtít. Proto je nezavrhujte, a i když se vám nechce, jděte za každého počasí.“
Sexem ku zdraví
Máte starosti, málo pohybu, zlobivé, nevyřáděné děti na krku a už toho máte prostě dost? Věřte, že nejste sami, a je jasné, že poslední, na co byste měli náladu myslet, je sex. Ale pozor! Odborníci z webu psychologytoday.com dali dohromady tipy, proč se vyplatí sex neodkládat na neurčito. Když nic jiného, jsou postelové hrátky alternativou nedostatečné tělesné výchovy. Veskrze příjemnou.
Sex posiluje podle vědců imunitní systém, zvyšuje libido. Pravidelný sexuální život upravuje výši krevního tlaku a drží jej v těch správných hodnotách. Upravuje u žen menstruační cyklus, který je následně méně bolestivý. Zlepšuje náladu. Sex také snižuje práh bolestivosti, zbavuje bolestí zad i páteře. I když máte starosti, po sexu pravděpodobně usnete – jako miminko.
Navíc platí, že má skvěle odžitý orgasmus perfektní vliv na psychiku. Cítíte se milováni a žádné starosti vám už nebudou připadat tak obrovské. Kouč Milan Šmíd vysvětluje: „Právě v dobách krize je nezbytné, aby lidé cítili intimitu a byli napojeni na svého partnera. Platí opravdu do posledního písmene, že ve dvou se to lépe táhne. Pominu-li ostatní výhody, člověk, který se pravidelně miluje se svým partnerem, je spíš připravený ustát krizové situace v životě. Na to myslete, až budete chtít odmítnout večerní nabídku.“
Víte, co jíte?
Pokud chcete, aby vaše tělo fungovalo jako hodinky, je potřeba věnovat pozornost stravě. Výživová poradkyně Martina Papavasileiou doporučuje: „Pohybu máme všichni málo, což je chyba, ale můžete při nápravě začít třeba tím, že se během domácího vězení přestanete ládovat ‚dobrotami‘, které by vás během běžného života nenapadlo jíst. Jenže když je ta pandemie… Vynechejte ze svého jídelníčku junk food, tedy prázdné kalorie.“
Ty se podle odborníků lidé naučili více jíst především během první vlny koronakrize. Tedy v době, kdy byli poprvé zavření doma a z nudy jedli vše, co je napadlo – a co měli k dispozici. Jenže pozor: jakmile došlo k uvolnění všech opatření, k původním návykům se jich vrátila jen necelá polovina.
Expertkami na dodržování nezdravých diet jsou přitom ženy. Snaží se o krásné a zdravé tělo, často ale nevědí, jak zachovat všechny potřebné vstupy v rovnováze. Špatné stravování ovšem ovlivňuje všechny bez rozdílu věku a pohlaví.
Takže se snažte doma pravidelně vařit, stačí jednoduchá jídla, ale z čerstvých surovin. Součástí vašich pokrmů by mělo být ovoce či zelenina, sladkosti se pokuste z jídelníčku vynechat. Rychlé nabírání zbytečných kilogramů vede nejen k tomu, že si snižujete imunitní odpovědi svého organismu, ale také riskujete třeba kardiovaskulární onemocnění a vysoký cholesterol.
Sdílejte své zážitky
Třebaže máme k dispozici nejrůznější komunikační metody, nedostatkem reálného kontaktu trpí naše duše. V Maslowově pyramidě potřeb je právě komunikace, dotyk a objetí na řadě hned za sklenkou vody. Jídlo počká. Koučka Dagmar Morozová vysvětluje, že právě nyní je třeba dbát na udržování vazeb, komunikovat a psychiku si hojit hezkými slovy.
„Je jasné, že jsme všichni ve stresu, dobré je naučit se meditovat, najít si chvilku pro sebe, dát si kávu, večeři, která mi udělá radost. Odměnit se za každý den, který zvládneme.“ Uzavírat se do sebe se svými problémy není zdravé. Objevit se totiž mohou i sociální fobie. Proto mluvte s blízkými, telefonujte nebo skypujte. Když vám bude úzko, svěřujte se.
Všechny nás asi čeká ještě pár krušných chvil. Právě teď je nejvyšší čas vzít zdraví do svých rukou, najít v sobě odhodlání a chránit sebe a svou rodinu před doprovodnými negativními následky pandemie. Třeba právě to, že v sobě najdete sílu a i přes všechny obtíže dokážete změnit nezdravý životní styl, vás nakonec nesmírně obohatí. Nepropadejte apatii kvůli tomu, co se právě děje, a výzvám se postavte čelem. Jen tak můžete být vítězem.
