No čekala jsem, kdy se objeví první názory, že pokud dítě nadměrně aktivní, neposedí a neudrží myšlenku a pokyn, je potřeba ho pořádně ztřískat

Jen pro upřesnění - mám doma ADHD dceru, která z hyperaktivity "vyrostla", tenhle aspekt ustoupil kolem desátého roku. Dnes už se potýkáme "jen" s poruchou pozornosti a soustředění: než dojde do kuchyně, opustí ji myšlenka, se kterou tam šla, takže tu myčku prostě nevyklidí a s košem nezajde.

Taky jsem se občas neudržela a flákla jí, to by nevydržel ani svatý , ale všechny mlátičky bych chtěla upozornit, že to ani náhodou ničemu nepomohlo - jen já jsem na chvilku upustila páru a holka byla akorát naštvaná a ukřivděná - vždyť přece ze svého pohledu neudělala nic se zlým úmyslem.

Stále a pořád dokola, už se z tématu nezvladatelných děti stává ohraná písnička, přitom by stačilo poučit se z historie. Třeba takový film nejen pro mládež " Páni kluci".

Tak nejdrive poradite poucit se z historie a pak jako priklad nabidnete filmovy scenar. Skoda ze tu neni smajlik valejici se smichy...

Jednoho dne svet pochopi, ze socialni site a elektronika chrlici miliony kratkych videji je ta nejtvrdsi droga, kterou clovek vymyslel. Je to o to horsi, ze tu drogu rodice podavaji svym detem aby je neobtezovaly. V nedavne dobe se to resilo panakem rumu, ktery byl v porovnani s touto drogou temer neskodny. Deti ve veku 2-4 let sleduji cele hodiny 10 vterinove videa a tak si i vypestuji svou 10 vterinovou pozornost.

Sociální sítě jsou droga spíš pro dospělé než malé děti, a nejde přehlédnout, jak se přes ně naopak daří vytvářet dezoláty ze starších a starých lidí. Negativně dopadají na všechny lidi.

Nuž, keď dnešné matere decku všetko dovolia a myslia si, že majú doma malého boha, tak sa neni čo diviť. Za mojich čias pani učiteľka veľmi rýchlo vyliečila každého raubíra zo všetkých psychiatrických diagnóz.

Já takové dítě mám, jedno ze tří a nejde s tím dělat nic. Jen se obrnit trpělivostí a nějak to přežít. S obrazovkami jsem to nikdy nepřeháněl, všechny mé děti měli povolenu půl hodinu denně a až když používání obrazovek začala vyžadovat škola, tak jsou na nich mé děti déle, ale zábava je pořád omezena jen na půl hodiny denně. Všechny mé děti jsou inteligentní a škola jim jde, ale zatím co nejstarší je tichý introvert, velmi poctivý a pilný, doslova dříč, ten druhý je líný, neposedný, zlobící a těžko zvladatelný, dobrý pedagog nebo já si s nám poradím, manželka hůř a slabí pedagogové ho k vlastní škodě nezvládají.

Taky to znam na vlastni kuzi, preju vam hodne sil a pevne nervy. kdo to nezna, nepochopi (a nekd ani ten ne).

Tak castecne je to o povolenem pristupu - kdyz holt "odbornici" nepochopi, ze nejde vsechny varianty osobnosti vychovat pouze domluvou a vysvetlovani resp. pokud to jde, tak vetsina rodicu nebude odbornym psychologem, aby rozeznala, jaky postup zvolit, tak se nemohou divit dusledkum. Chybi jim predevsim urcita pokora (kterou nahradila sobeckost). A jsem presvedcen, ze par poradnych pohlavku v pravou chvili, je prospesnejsi nez 1/2 rocni navstevy u psychologa ci terapeuta (kteri casto take nevedi/nepomohou). A to pisu s plnym vedomim toho, ze jsem zatim svemu 16 letemu synovi nikdy nic "neprisil". Ovsem mne v detstvi ano .

Mýlíte se, ani fyzické tresty nepomohou, to je zase moje zkušenost.

Narůstají počty retardovaných dětí (protože omlouvat to jakkoliv jinak je eufemismus) a narůstá průměrný věk matky u porodu prvního dítěte. Co myslíte? Má to něco společného?

S retardací to nemá nic společného. Jedno z mých dětí je také takové a je naopak nadprůměrně inteligentní. A mnoho dětí ve škole zlobí proto, že se tam nudí, otravuje je, že se neustále dokola opakuje s pomalejšími to, co oni pochopí na poprvé.