Trochu mám obavy aby dobře míněné aktivity tohoto typu nakonec nepřerostly do stavu jako v USA, kde se muži boji pustit ženu první do dveří. Protože aktivista není nikdy spokojen a všechno vždycky dotáhne až do bizarních konců

Tak nějak mi připadá divné, když manželka nahlásí znásilnění vlastním mužem nebo tím intimním přítelem...

Nejjistější je seznámi se s chlapem. Je to nejen bezpečné, ale jste i "in"!

Někteří vězňové by nesouhlasili!

Nouzová věta: Feri ty úchyle, vypadni z mojí sprchy

Nema tam byt "Vypadni z tvoji sprchy!"?

Tohle jen jedna strana mince. Ano, sexuální nátlak je špatný. Jenže, co je už sexuální nátlak a co není? Hádám, že každá žena to vnímá trochu jinak. Zároveň je pravidlem, že při seznamování bývá ten aktivnější spíše muž. Když budeme akceptovat uvažování pouze tímhle směrem a takto asymetricky, vystavujeme muže riziku, že bude jejich upřímná snaha o seznámení interpretována jako sexuální nátlak a bude takto stigmatizována. To bude mít za následek jediné - mnoho z nich se interakci se ženou začne spíše vyhýbat, aby neriskovali, že budou mít problémy. Je to opravdu to, co ženy chtějí?

Neexistuje jednoznačná definice pojmu znásilnění. Pokud je to akt, kdy jedinec jednoho pohlaví pod psychickým nebo fyzickým nátlakem přiměje druhé pohlaví k pohlavnímu aktu, je téměř celé manželství kriminální čin. Na začátku vztahu téměř každá říká "ne" a pak se to zvrtne na "neumyl jsi nádobí, nic nebude". Pokud je to akt, kdy druhé pohlaví si z aktu odnese psychické následky, tak pak je pouze na subjektivním posouzení poškozené/ho, jestli to znásilněná bylo nebo ne. A teď soude rozhoduj, jak to vlastně je a má být.

Důsledek bude ale jednoznačný - ženy dostanou doporučení se neoblékat "sexy" a populace postupně vymře.

Mně teda ne, neřekla snad nikdy žádná. Všechny holky co jsem s nimi kdy spal to chtěly a jasně to dávaly opakovaně najevo. Pokud někdo říká ne, stjejně dojde ke styku, je něco špatně.

Já stejně nechápu, proč máme v zákoně zakodováno trestnost neoznámení trestného činu v paragrafech 367 a 368 trestního zákníka, že v podobných situacích to není využíváno.

Kde jinde než u znásilnění kde je ohromná míra recidívy a většinou se i stupňují následky by to bylo potřeba.

Pokud nasili vezmeme jako vynuceni neceho, co jedna strana nechce, na zaklade nejake moci druhe strany, tak je nasili naprosto beznou soucasti komunikace.

Vcetne toho, ze kdyz manzel nevytre podlahu, tak mu manzelka neda ;)

Navíc když zalže, řekne "Tak mám vytřeno" a dostane co chtěl, tak v okamžiku, kdy to praskne, se z odměny zpětně stává znásilnění.

Já jsem nikdy nebyla vystavena sexuálnímu nátlaku. A když už se stalo, že byl třeba v baru na mě někdo troufalý a vtíravý, tak jsem hodila zlý pohled, dost rázným hlasem jsem mu řekla, že takto teda ne, že takto se chovat nebude a on jen zacvakal ušima a couvnul. Asi umím být přísná, když na to přijde.

Vašich 180 cm také jistě udělá své...

Nepovažuju za šťastné, že nás o této problematice školí právě p. Houdek a paní Vlčková. Považuji je oba za aktivisty ve smyslu nepoctivé argumentace, v níž se nehledá pravda v dialogu a objektivních faktech, ale pravda je předem ideově daná, dialog není a fakta se účelově interpretují resp. ignorují.

Pan Houdek je predevsim odbornik.