Ono je to tak ale asi ve všech kulturách. Klasická americké úsloví: "Manželství jsou dva roky radosti a dvacet let starostí".

Traduje se, že ženy předstírají nechuť k sexu únavou a bolestí hlavy???? TRADUJE SE? vždyť je to pravda!!!!

Třeba je to milosrdnější, než popravdě říci ,, už mne nepřitahuješ, je to stále to samé, ani uspokojit mne neumíš a poslední dobou máš i nějaké velké břicho". Samozřejmě uznávám, že muži mohou mít pro nechuť tytéž důvody Zkrátka muži a ženy nejsou stvořeny pro trvalý monogamní vztah ani z jedné strany. A velké štěstí mají ty vyjímky, kterým se to náhodou povede.

A není to spíš podvědomím? Že chlap si sex podvědomě spojuje s rozmnožováním. Když časem vidí co má doma, tak ho to přejde? Mozek si řekne, todle už rozmnoži nepůjde anebo to raději zkoušet nebudu, to by nedopadlo dobře.

Pro mě je největší překážkou užívání si jako na začátku vztahu dítě. Pokud je člověk od 6ti od rána v jednom kole, tak v rozumnou večerní hodinu se dá ještě vesele řádit. Pokud se ale dítě vyspí ve školce a otravuje večer doma skoro do desíti, tak sex pak vypadá jako akt dvou ospalých zombies (a to ještě pokud k němu vůbec dojde). Dítě prostě páru sebere takovou tu volnost "vlítnem na to když chceme" a změní to na "vlítnem na to až když můžeme", na což už často prostě nezbývá energie.

Na druhou stranu impotence je problém, ze kterého se dá vylízat...

Otázka je, zda k tomu najde člověk motivaci... pro výbornou kuchařku to asi většina pánů udělá...

Zvykejte si dámy, to nejhorší ještě přijde.

Když znovu čtu ten nadpis, tak mi to připomnělo hlášku z filmu Zvíře. Belmondo tam říká fuj ženská, ať jde pryč.

Taky bych chtěl mít někdy takovou, která chce častěji než já.

Tyhle články o tom, jak žena chce a chlap ne jsou tu mnohem častější, než naopak. Nebo si spíš nevybavuju, že bych tady někdy viděl článek, kde by se psalo že žena nechce. Asi zase snaha o odbourávání stereotypů.

Já se s takovou třeba ještě nesetkal. Vždycky má ona potřebu nižší. A rozhodně to není tak, že já bych se dožadoval každý den a ona svolila jen 3x týdně. Kolikrát by byl člověk šťastný, kdyby to bylo 3x týdně. A to nejsem z těch, které partnerka přestane po pár letech přitahovat. Naopak. I po letech mě zpravidla partnerky stále přitahují a jsem ten iniciativní, kdo se snaží narušovat stereotyp.

Ale ženy jsou obvykle při chuti ze začátku vztahu a pak je to přejde.

Ani od kamarádů od piva si nevybavuju, že bych někdy od někoho slyšel, že nemůžou partnerku setřást, nebo že o to nestojí.

Není to zas tak neobvyklé. Znám i pár případů kdy to je právě naopak než to máte vy.

Tak si to shrneme - nejhorší jsou samostatné a nezávislé ženy, jsou sobecké, feministické a necudné. A pak jsou taky nejhorší matky od dětí, ty totiž stárnou, tloustnou, o muže a děti se sice starají, ale držkují u toho, nejsou vděčné a můžou se rozvést.

Nejlepší žena byla maminka, protože ta byla cudná, do práce chodila, aby nebyla zlatokopka, ale zase to nepřeháněla, aby nebyla kariéristka. Že by přibrala po dětech si nepamatuju, protože jsem ji za svobodná neznal a jestli spolu s tátou spali a jak často, pochopitelně netuším.

Prosím vás, měl ten Brož někdy nějakou reálnou známost nebo si ženy jenom představuje?

Jsem ze staré generace. "Tyto moderní" problémy neznám.

Jistě že neznáte. Znáte chlapa, který by o něčem takovém povídal kamarádům?