Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Příběh Anežky: Manžel chce dceři říct, že není její otec

  • 240
Po několika letech známosti jsme se s přítelem rozešli. Několik týdnů jsme dokázali být každý zvlášť, až jsme se nakonec dali opět dohromady. A já zjistila, že jsem těhotná, ovšem přítel nebyl jediný, s kým jsem spala. Naše dcera není manželova, jak jsme z testů zjistili, a manžel jí to už nechce dál tajit.

S přítelem jsme se poznali před nějakými jednadvaceti lety. Rok jsme spolu chodili, a protože jsme oba ještě bydleli u rodičů a nebylo jednoduché být aspoň občas spolu jen sami dva, rozhodli jsme se pro společné bydlení. Tátův kolega z práce se akorát přestěhoval k přítelkyni a měl volnou garsonku, tak nám ji pronajal.

Rok plný lásky skončil rozchodem

Napište svůj příběh i vy

Příběhy jsou upraveny redakcí. Vycházejí z vašich skutečných problémů, s nimiž se svěřujete v partnerské poradně, v diskusích nebo z e-mailů, které posíláte na ona@idnes.cz. Respektují vaši anonymitu.

Byl to krásný rok, který jsme spolu jen sami dva strávili. Oba jsme už pracovali, měli jsme spoustu volného času, peníze nám stačily, tak jsme žili dost bezstarostným životem. Byl to opravdu krásný rok. Jenže skončil strašnou hádkou, kdy jsme si řekli tolik hrozných slov, že zákonitě následoval rozchod. Bylo to šílené vystřízlivění. Ještě den předtím jsme strávili nádherné odpoledne na výletě, pak na výborné večeři a večer doma v posteli jsme se hodiny milovali. A druhý den byl konec.

Přítel si sbalil kufry a odešel a já zůstala sama. Vzala jsem si volno z práce, protože jsem nebyla schopná se ve firmě objevit. Pár dní mi trvalo, než jsem dokázala aspoň trochu fungovat. Čekala jsem, že se přítel ozve, vyříkáme si to a všechno hodíme za hlavu. Ale neozval se a já k tomu také nesebrala odvahu.

Vyspala jsem se s kolegou

Zhruba za dva týdny jsme měli firemní večírek, podařila se nám jedna velká zakázka a šéf se rozhodl, že za odměnu uvolní nějaké peníze a pořádně to oslavíme. Potřebovala jsem takovou akci jako sůl, chtěla jsem se bavit, a ne pořád myslet na svůj zpackaný vztah.

Bavila jsem se až moc a noc strávila s jedním kolegou, klukem zhruba v mém věku. Bylo to docela fajn, ale ráno jsem se styděla a rovnou mu řekla, že to bylo poprvé a naposled. Zkusil mě přemlouvat, že se mu už dlouho líbím, a když jsem teď sama a on taky, tak proč to nezkusit. Ale já nemohla. Možná, kdybych nebyla tak čerstvě sama, tak asi ano, ale já pořád milovala svého přítele.

Zase spolu

A on se nakonec ozval, po ani ne dvou měsících, co odešel, mi zavolal, jestli bych se s ním mohla sejít, že by se mnou rád mluvil. Sešli jsme se, bez emocí si promluvili a vlastně jsme zjistili, že jsme na tom oba stejně, vztek vyprchal a zůstala jen velká láska, kterou jsme jeden k druhému pořád cítili. Opět se do „našeho“ bytu nastěhoval, řekli jsme si, že se nebudeme dívat zpátky a začneme se dívat dopředu.

Pak jsem zjistila, že jsem těhotná. Přítel byl štěstím bez sebe, jenže ve mně hlodaly pochybnosti, to dítě mohlo být jeho, vždyť jsme se milovali den před rozchodem, ale mohlo být i kluka od nás z práce, se kterým jsem strávila noc jen několik dní po sexu s přítelem. Pár dní jsem se v tom motala, a nakonec jsem příteli řekla pravdu, a on to vzal. Nic mi nevyčítal, řekl, že mě nemůže nijak odsuzovat, vždyť jsme se rozešli, mohla jsem si dělat, co jsem chtěla. A taky už o mě jednou přišel a podruhé by to znovu zažít nechtěl. Nicméně jsme se domluvili, že až se dítě narodí, necháme udělat test otcovství. Ale jen pro nás dva, on bude otcem dítěte v každém případě.

Požádal mě o ruku, vzali jsme se a narodila se nám dcera. Manžel byl v jejím rodném listě napsán jako otec a od začátku se jako táta choval. Ovšem po nějaké době si nechal udělat test otcovství. Dopadlo to, jak jsem víceméně čekala, dceřiným otcem nebyl. On se k tomu ale nijak nevyjádřil, řekl, že je to úplně jedno, naše dcera je jeho dcera a že není jejím pokrevním otcem, je vedlejší. Skutečný dceřin otec se z mého života vypařil dost brzy. Pár měsíců po firemním večírku v naší firmě skončil a já ani nepátrala, co se s ním stalo.

Další děti jsme už neměli a naší dceři bude brzy osmnáct let. Uteklo to a musím říct, že lepšího otce pro své dítě bych si ani nemohla přát. Jsme šťastná a spokojená rodina, a dcera se nám povedla, je krásná, chytrá, vychovali jsme z ní sebevědomou dívku.

Měla by znát pravdu

Jenže nedávno mi manžel řekl, že si myslí, že by dcera měla znát pravdu. Za chvíli bude dospělá, tak by měla do dospělosti vstoupit s čistým štítem, neměli bychom jí dál tajit, že jejím pokrevním otcem je někdo úplně jiný. Manžel si tolik věří, že dcera to zvládne a neodsoudí nás, ani nám nebude nic vyčítat, já to ale vidím jinak. Bojím se její reakce. Nevidím důvod, proč jí o tom říkat. Nechci, aby najednou získala nějaký pocit nejistoty, že vlastně nezná svého pravého otce, a co když má další sourozence? Nevím si s tím rady.
Anežka

Názor odbornice: Co si muž od toho sdělení slibuje?

PhDr. Magdalena Dostálová, psycholožka a psychoterapeutka Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Praha 12.

Vážená Anežko! Správně tušíte, že taková informace může tvrdě otřást jistotami světa vašeho dítěte. Fakt, že je dcera (čerstvě) dospělá s sebou pochopitelně nepřináší plošnou odolnost zvláště vůči informacím typu “táta není tvůj táta”.

Ptala bych se, co si váš muž od takového sdělení slibuje. Fakticky, tím myslím sociálně, totiž je jediným dceřiným otcem. S nikým dalším si dcera již podobný vztah vytvořit nemůže, je pozdě. Vychoval ji, je pro ni otcovskou jistotou a dobrým mužským vzorem. Kdyby potřebovala dcera ledvinu či transfuzi krve, kterou jí táta z důvodu biologické nespřízněnosti dát nemůže, dávalo by smysl dceru informovat. Jiné důvody ke sdělení této informace dceři hledám těžko.

Jestli i přesto chce váš muž dceři tuto skutečnost sdělit, postupovala bych podobně jako u adoptovaného dítěte. Dítě se tam vhodným způsobem dozvídá od samého začátku, jak to s jeho příchodem do rodiny bylo. S přibývajícím věkem rodiče mohou přihodit vždy o kousíček informace víc (je-li jí vůbec víc k dispozici).

Když rodiče tuhle skutečnost z nějakého důvodu dítěti zatají, doporučuje se definitivně se sdělením počkat až do doby, kdy má dospělé dítě vlastní rodinu. Tato zkušenost mu do jisté míry usnadní přijmout i tak (a v každém věku) těžkou informaci.
PhDr. Magdalena Dostálová

Co mám podle vás dělat?

celkem hlasů: 960

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 20. května 2019. Anketa je uzavřena.

1. Mám trvat na tom, že se dcera nesmí dozvědět pravdu?
1. Mám trvat na tom, že se dcera nesmí dozvědět pravdu? 587
4. Máme dceři všechno říct společně s manželem?
4. Máme dceři všechno říct společně s manželem? 320
3. Mám nechat všechno na manželovi, ať jí to řekne sám, když na tom tak trvá?
3. Mám nechat všechno na manželovi, ať jí to řekne sám, když na tom tak trvá? 31
2. Mám dceři říct pravdu o jejím otci sama, bez manžela?
2. Mám dceři říct pravdu o jejím otci sama, bez manžela? 22