V patnácti letech maminkou
„Než jsem otěhotněla, tak jsme byli s Tomášem dva měsíce spolu. Takže docela krátce,“ řekla patnáctiletá Kateřina, jedna z hlavních protagonistek středečního dílu seriálu Malé lásky.
„Mamka řekla, že mě v patnácti vezme na gynekologii a že mi nechá předepsat antikoncepci. No a než mi ji stihli napsat, tak jsem otěhotněla,“ dodala teenagerka v očekávání.
Její přítel je prý alergický na latex, tak se to zkrátka stalo. Dítě si však i přes nízký věk rozhodli nechat. Katčina maminka Nathalie je v tom i přes počáteční šok podpořila. „Oba dva jsou hodně mlaďounký, udělám pro ně maximum,“ svěřila se.
„Bylo to pro mě hodně těžký,“ přiznala. „Trvalo mi čtrnáct dní, než jsem to v hlavě přebrala. To byl chvíli vztek, chvíli jsem brečela, chvíli jsem se radovala,“ popsala budoucí babička svoje pocity. „Ale pak jsem si řekla: dobře, chtějí malý, tak mi nezbývá nic jiného, než je podpořit.“
Tomáš prý hlavně nechce být špatný táta a věří, že s matkou svého dítěte minimálně patnáct let vydrží. „Strašně se mi na něm líbí, že je tolerantní a upřímnej,“ pochválila si volbu partnera Katka.
Ta měla hodně náročné dětství. Když se její rodiče rozvedli, ona a její bratři skončili na pět let v dětském domově. „Máma to psychicky nedávala,“ popsala Katka.
„Nechtěla jsem je tam dát, bojovala jsem do poslední chvilky,“ vysvětlila svou tehdejší situaci její maminka. „Teď se to snažím vynahradit, ale to už nevrátím. I kdybych jí na rukou nosila, tak to ty děti budou v sobě mít a já taky. Je mi to strašně líto.“
Do porodnice Kateřinu doprovodila jak maminka, tak nastávající otec. Zpočátku byla na porodním pokoji samá legrace a jako správná teenagerka nepustila Katka mobil z ruky.
Stupňující se kontrakce mladou dívku i jejího chlapce děsily. Maminka jí radila skákat na gymnastickém míči, Katka zkoušela i vanu s teplou vodou. Hodiny ale ubíhaly a miminku se na svět zrovna nechtělo. Tomáš svou dívku masíroval a chlácholil: „To zvládneš, já ti věřím.“ Maminka se snažila ji rozptýlit žertováním i praktickými radami.
Ač se malý Dominik na svět moc nehrnul, přišel na něj za mohutného povzbuzování nastávající babičky i tatínka, který se nesnažil skrýt slzy dojetí. Pro něj i pro Katku v tu chvíli začala úplně nová kapitola života.
Čtvrtá dcera do party, kluk už asi nebude
Dvaatřicetiletá Tereza se s o rok starším Karlem poprvé potkala už na základní škole. Zaujalo jí, že je jiný než ostatní kluci. Citlivý. První pusu dostala ve vlaku a už spolu zůstali.
Do porodnice přijela v očekávání čtvrtého dítěte, které si její manžel v podstatě vyprosil. „Spousta lidí je překvapených a říkají: A to máte všechny ty děti spolu? Ale na tom přece není nic divného,“ řekla Tereza.
Velká rodina přišla jí i manželovi jako bezvadný projekt. „Po narození prvního dítěte jsem začal vnímat, že chci, abychom spolu byli navždycky,“ přiznal Karel. Ze čtvrtého potomka se radoval, i když to byla zase holka.
Když se narodila třetí dcera, začal pracovat jako řidič kamionu, ale po čtyřech letech s touto prací skončil, protože neměl čas na rodinu.
Terezu k první cestě do porodnice pobídli „poslíčci“, jak se říká falešným kontrakcím, které signalizují, že se blíží porod.
„To chce udělat si s manželem hezkej večer,“ doporučila mladému páru porodní asistentka a lékař je po vyšetření poslal domů s tím, že kontrola bude za týden. „Kdybyste do té doby neporodila,“ dodal doktor Denis Berezovskiy.
Když se Tereza s Karlem vrátili do porodnice, nastávající maminka už měla kontrakce po pěti minutách. „Pomohl bych ti, lásko, ale nevím jak,“ řekl Karel své ženě, kterou na chodbě zastavila další z nich. „Já vím, mě stačí, že se můžu aspoň chytit,“ odpověděla mu statečně.
„Už mi ten pupík konečně zmizí. Těšíš se, viď?,“ zamyslela se ve vaně, kterou si nechala napustit, aby se jí lépe snášely stále silnější kontrakce. „Já taky,“ zasnila se Tereza, která zanedlouho přivedla na svět svou čtvrtou dceru Amálku.
Když miminko příliš spěchá na svět
Očekávaný syn osmatřicetileté Anny Markéty a o šest let staršího Stanislava to neměl od počátku vůbec jednoduché. Jeho maminka si myslela, že o něj přišla, když začátkem těhotenství krvácela, ale následná kontrola u jejího lékaře ukázala, že plod je v pořádku.
„Když jsem tam viděla to srdíčko, tak jsem mu málem vykopla zuby,“ vzpomínala Anna Markéta. „Udělal mi fotečku a jak jsem vylezla z ordinace, ukazovala jsem ji Standovi. To jsem ho viděla poprvé brečet.“
Další trable přišly asi dva měsíce před očekávaným termínem porodu. Anně Markétě odtekla plodová voda, a tak se se Stanislavem vypravila do porodnice v obavách, co bude.
Anna Markéta má z předchozího vztahu dvě starší dcery, ty však žijí od rozvodu s tátou. Ona sama měla složité dětství, kvůli otci tyranovi strávila dospívání v dětském domově a později problémy ve vztahu řešila alkoholem. „Už sedm let abstinuju,“ pochlubila se porodní asistentce.
„Dítě je nedonošené, nemá zralé plíce, bylo by pro něj lepší, abyste dostala kortikosteroidy. To je hormon, který zlepšuje poporodní adaptaci dítěte,“ vysvětlil vystrašené mamince doktor Berezovskiy s tím, že ideální jsou dvě dávky po 24 hodinách, ale záleží na tom, jak se budou vyvíjet kontrakce a zda nebude nutné provést císařský řez.
Tento případ byl pro lékaře náročný i proto, že ohrožené bylo nejen ještě nenarozené dítě, ale i jeho matka. „Je sledována hematology, kardiology, internisty,“ vypočítával doktor Berezovskiy.
„Musíme postupovat komplexně, to znamená, že nás zajímá nejen těhotenství, ale i celkový stav matky,“ dodal. „Naštěstí, vzhledem k tomu, že jsme velká nemocnice, tak ty možnosti máme.“
Kontrakce se opravdu rozběhly, a tak se nakonec lékaři dohodli, že pacientce podají infuzi na jejich zastavení a provedou císařský řez.
Chlapeček jménem Tadeáš se narodil předčasně. Ale díky tomu, že se tak stalo v moderní nemocnici, mohl být hned předán na neonatologické oddělení, kde dohnal to, co nestihl před narozením.
