Prevence domácího násilí je v principu jednoduchá, v praxi složitá: výchova k partnerství.

Nejen ženy, ale i muži by měli vstupovat do vztahu s tím, že nejsou a nebudou ničí majetek ani sluha. A především: neustupovat pokusům o kontrolu a izolaci. Není žádný dvod vzdávat se svých koníčků, stačí čas jejich provozování omezit tak, aby finančně ani časově nekolidovalo s fungováním rodiny, nepřestat se stýkat se známými a příbuznými, pod žádnou záminkou (nemáš se rád s mými rodiči? - budu k nim jezdit sama, nesnášíš, třeba z dobrého důvodu, Petra? - půjdu s ním na pivo bez tebe...), včas si ověřit preference a představy partnera/ky o fungování vztahu a později domácnosti a jasně vymezit, kam jsem ochotna/ochoten zajít a kam už ne (teplé večeře jsem ochotna připravovat dvakrát týdně, pomáhat tvým rodičům se zahradou nejvýš 1x za 6 neděl, můj mobil prostě nebudeš zvedat, natož v něm šmejdit, rybaření omezím na...) a hlavně na nastavených pravidlech trvat. Takovým chováním a postoji psychopata hledajícího oběť, kterou by mohl týrat a ovádat, hned na začátku odradíte.

A zejména: nikdy nedopustit závislost na partnerovi, ani finanční, ani společenskou ani morální.

Samozřejmě některé věci se s časem a za nových okolností mění, ale pokud jsou partneři od začátku srozuměni s tím, že ten druhý je plnohodnotná osoba nepodléhající mému velení, ale svobodně a z vastní vůle spolupracující na prospěchu manželství, vždycky se nějak domluví (nebo třeba i prohádají) ke kompromisu.

Na to, že to tu skoro nikdo nečte, dlouhý příspěvek. Ztráta času ;)

Nic proti tomu šíleným číslu, ženský se nemlatej tečka. Jenže se musí napsat i B, kolik chlapů se bojí jít domů, když má doma psychické peklo od ženský, co je nespokojená se sebou chlapem atd. Tohle je druhá stránka a velmi silná zbraň žen, co naprosto běžné používají.

To chce už rovnou vybírat partnerku mezi ženami (dívkami) které mají nějaký zájem nebo koníčka. Vím o několika ženách kamarádů nebo známých mého manžela, které se usilovně snaží jim znechutit jejich aktivity. Konflikty a kritika kvůli tomu, že si manžel chce zajít na ryby, na muzikantskou slezinu, se starými pardy na vandr... Zato pro ně vždy mají nějakou vhodnou aktivitu, jako sklízení rybízu u rodičů na chalupě apod. Všechny jsou to osoby, které nemají nic jiného na práci, než organizovat (a - pravda - obvykle i vzorně opečovávat) rodinu a manžela zejména. Když se manželka těší, až bude od toho chlapa chvíli pokoj, aby si mohla uháčkovat ten přehoz s fantastickým, ale děsně složitým vzorem, nebo sama potřebuje tu a tam vypadnout na nějakou pejskařskou akci apod., je rázem vstřícnější k mužské potřebě tu a tam si provětrat peří. A také nemá čas ani duševní kapacitu hledat na manželovi hnidy a řešit dlouze-široce kdejakou pitomost.

A k tomu číslu jste prosím došli jak?

Tyhle masáže přece už nikdo nebere vážně, nejsme ve státech abychom si z každého článku sedli na zadek. Podle mne dezinformace jak vyšitá a autorka vyšinutá

Nechci zlehčovat problém, ale 321tisíc žen ročně? Kdo potřebuje zase nějaké peníze?