Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Naučte naše děti žít offline, žádají američtí rodiče speciální kouče

  • 33
Rodiče po celém světě začínají panikařit, co se to děje s jejich dětmi. Celé dny tráví přilepené k telefonu nebo počítači a nikdo vlastně neví, co na internetu dělají. V USA obavy došly tak daleko, že si dospělí najímají speciální kouče, kteří mají děti naučit žít bez mobilu. Řešení je přitom úplně jednoduché: pohyb, nebo zvíře.

Smartphony jsou dnes zcela samozřejmou součástí života dětí a puberťáků. Jsou s nimi skoro srostlí. Ve škole do nich zírají před hodinou, potají po nich pokukují během ní a hned po zvonění je vytahují znovu. Když jdete ve škole po chodbě, osm z deseti studentů má hlavu skloněnou a kouká do telefonu, píše psycholožka Diane Dreherová.

Američtí rodiče, vystrašení tím, kolik času jejich potomci před obrazovkami ve skutečnosti tráví, se jim snaží ukázat krásu svého dětství a dospívání - tedy především trávení času bez telefonu. A protože už jsou sami s obrazovkami v podstatě srostlí a těžko si na své mládí vzpomínají, najímají si speciální kouče, upozornil The New York Times.

Vyučování života bez smartphonů se stává samostatným odvětvím, poptávka totiž roste a roste. Konzultanti docházejí nejen do samotných rodin, ale i do škol a kostelů, kde pomáhají ukázat, jak se zabavit i bez telefonu.

Gloria DeGaetanová je jednou z nich. Navštěvovala rodiny v Seattlu, ale brzy si všimla, že poptávka je vyšší než dokáže zvládnout. Založila proto Parent Coaching Institute, který nyní zastřešuje pětistovku koučů. Ti si v malých městech a na vesnicích účtují 80 dolarů (1 800 Kč) za hodinu, ve velkých městech až 250 dolarů (zhruba 5 700 Kč). Rodiče přitom většinou absolvují osm až dvanáct sezení.

Šest příznaků závislosti na mobilním telefonu

Ilustrační snímek

„Když si zahráváte s Matkou přírodou, zahraje si i ona s vámi,“ říká koučka DeGaetanová ke své filozofii. „Nemůžeme být stroje. Přemýšlíme jako stroje, protože žijeme v této technologické době. Děti se však v tomto prostředí vychovávat nedají.“

Jaký konkrétně budou mít obrazovky vliv na společnost, nikdo neví. Jisté je jen to, že vliv mít budou, to je zřetelné už teď. Podle psycholožky Dreherové mají mladí k mobilům velmi významný vztah. Tráví s nimi více času než s přáteli, rodiči nebo kýmkoliv, koho znají. Jedí s nimi, studují s nimi, dokonce s nimi i spí, v noci je budí bzučení příchozích zpráv.

Tato závislost na elektronice je pochopitelně nezdravá. Psychologové si v posledních letech všímají nárůstu úzkostí, samoty a depresí mezi americkými puberťáky. Středoškoláci v USA tráví interakcemi tváří v tvář s vrstevníky o hodinu méně než to bylo v 80. letech. To znamená nejen to, že si méně povídají, ale také že chodí méně na večírky, na rande nebo do kina. A proto se také cítí více sami.

Samota ovšem znamená závažný zdravotní problém. Odborníci ji spojují se špatným spánkem, poruchami imunity a depresí. A dětský psychiatr Bruce Perry dokonce zjistil, že méně interakce, zejména v nejranějším dětství, se může odrazit ve vývoji mozku.

Běhejte, radí koučka závislákům

Jak se zbavit závislosti na obrazovkách je přitom podle konzultantky až absurdně jednoduché. „Pohyb,“ myslí si koučka DeGaetanová. „Mohou dostatečně běhat, aby si uvědomili svoji svobodu?“ ptá se.

Děti a elektronika

Jak ovlivňuje jejich zdraví a psychiku

Ilustrační snímek

Závislost je jeden z největších problémů, které rodiče chtějí s kouči řešit. Její kolegyně z Chicaga, Cara Pollardová, si přitom všimla, že i většina rodičů si natolik zvykla na život s telefony, že už na dětství bez nich zapomněla. Pak za ní přicházejí s tím, že neví, co s dětmi celé odpoledne bez tabletů dělat. Součástí sezení je tedy i vzpomínání na vlastní dětství. „Je to náročné a mnohdy nepříjemné,“ líčí. Postupně si prý dospělí vzpomenou, jak si malovali, nebo prostě jen koukali na oblohu, a najednou jim to přijde jako zázrak.

Zříci se telefonů

Kromě koučů se Amerikou šíří ještě jeden trend - hnutí podobné zachovávání čistoty z 90. let, kdy se mladí lidé zříkali sexuálního života až do svatby. Tentokrát jde o to, že se rodiče snaží vychovávat své děti bez smartphonů až do té doby, než nastoupí do osmé třídy. Stoupenci tohoto hnutí propagují ideu zdravého používání telefonů, mnohdy dětem povolují mobily ještě později než v osmé třídě.

Vážně však rodiče potřebují kouče a společné výzvy, aby zjistili, jak své děti vychovávat? Psycholožka a koučka Erica Reischerová to tak složitě nevidí. „Stačí, když si budou i rodiče dávat pozor na to, kolik času na telefonu tráví, a to, jak jim to zasahuje do života,“ říká. 

Boom konzultantství a závislost na obrazovkách jsou podle ní součástí jednoho a toho samého problému. „Je to nastavení naší mysli, co nás poutá k telefonům. Chceme mít odpovědi na naše otázky naservírované až pod nos - Prostě mi řekněte, co mám dělat, a já to udělám,“ přibližuje.

Nicméně co na první pohled vypadá samozřejmě, může být dost těžké dodržet a vlastně si na to i v tu pravou chvíli vzpomenout. Své o tom ví i 43letá Julie Wasserstromová z Ohia, která sama koučku vyhledala. 

„Říkala mi věci, které byly naprosto zřejmé, ale já je neviděla. Třeba že když dětem říkám, že telefony k jídlu nepatří, nemůžu při tom mít sama jeden v ruce,“ popisuje s tím, že když její generace vyrůstala, nic takového neexistovalo, takže jejich rodiče to nemuseli řešit a dnešní maminky a tatínkové proto nemají vzor, jak se s problémem vypořádat a musí se to naučit sami.

Podle dalšího kouče Richarda Halperna jsou dnešní rodiče natolik zděšení, že by se nejradši zbavili veškeré elektroniky. To je podle něj hloupost. „Je potřeba změnit životní styl,“ radí poradce z Portlandu v Oregonu. Možností je prý pořídit si domácího mazlíčka. „Radím lidem, aby si koupili psa. Nebo aby ukázali obrazovku své kočce. Té je to jedno. Žije zcela přítomností,“ říká. 

A dodává: „Co kdybyste se podívali na svého psa a ten zíral do telefonu? To by už nebyla taková zábava, co myslíte?“

Dokážete odtrhnout své dítě od mobilu či monitoru?

celkem hlasů: 210

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 28. července 2019. Anketa je uzavřena.

Ano, vždy
Ano, vždy 111
Jen někdy
Jen někdy 67
Vůbec
Vůbec 17
Téměř nikdy
Téměř nikdy 15