Libuše Novotná (vlevo) blahopřeje své dceři Janě Novotné, která vstoupila v...

Libuše Novotná (vlevo) blahopřeje své dceři Janě Novotné, která vstoupila v americkém Newportu do tenisové Síně slávy. (9. července 2005) | foto: ČTK

Když hrála, radši jsem uklízela, vzpomíná maminka tenistky Novotné

  • 7
Je to přesně dvacet let od chvíle, kdy klekla na wimbledonský trávník a radostí se rozplakala. Výročí se však tenistka Jana Novotná nedočkala, loni v listopadu zemřela. Mluvit o tom, je pro její maminku Libuši stále těžké. Na Wimbledon a Janinu tenisovou kariéru zavzpomínala pro čtvrteční Magazín DNES.

Přináší vám Wimbledon radost z toho, že ho vaše dcera vyhrála, nebo spíš smutek, protože už mezi námi není?
Radost budeme mít s Wimbledonem spojenou navždy. Byl to Janin zamilovaný turnaj a sledujeme ho se zaujetím i letos. Ale samozřejmě je tam i smutek. Přece jen je vzpomínka na Janu ještě hodně čerstvá.

Když tam Jana před dvaceti lety konečně vyhrála, oddychli jste si?
Byla to strašná úleva. Oba jsme jí to moc přáli. Ten turnaj milovala jako máloco, často o něm mluvila a vždycky ho toužila vyhrát. Byli jsme na ni neskutečně pyšní.

V lóži jste při Janině vítězném finále seděla jen vy, manžel ne. Proč?
Neměl tam být ani jeden z nás. Ale když se Jana dostala do finále, hned volala domů a přála si, abychom přiletěli. Byla pověrčivá a chtěla proti předchozím finále něco změnit. Manžel kvůli práci nemohl, já to stihla na poslední chvíli.

Kdo z vás při jejích zápasech víc trpěl?
Určitě já. Bývala jsem tak nervózní, že jakmile Jana hrála, pokaždé jsem radši uklízela. Bylo u nás čisto jako málokde. Když jsem byla doma sama, ani jsem nezapnula televizi a jen jsem čekala, až se Jana po zápase ozve. Když byl doma manžel, musel se dívat ve vedlejším pokoji.

A kdo Janu vedl k tenisu přísnější rukou?
Manžel, ctižádost měla Jana po něm. Kdyby ji měla po mně, hrála by krajský přebor a byla v něm spokojená (usměje se).

Jedna z nejlepších hráček českého tenisu

Když v roce 1993 prohrála finále ze stavu 4:1 a 40:15 ve třetím setu proti Němce Grafové, byla to jedna z nejemotivnějších chvil v historii Wimbledonu. Záběry, jak plakala na rameni Vévodkyně z Kentu, obletěly svět. O pět let později už plakala štěstím, svůj nejmilovanější turnaj přece jen vyhrála.

Jana Novotná je jednou z nejlepších tenistek naší historie. Byla druhá na světě, má stříbro i bronz z olympiády a mnoho grandslamových titulů ve čtyřhře. Kariéru ukončila v roce 1999, několik let žila na Floridě, pak se přestěhovala do Brna, kde se narodila a kde bydlí její rodiče. Trénovala, komentovala pro televizi a hrála veteránské turnaje. Zemřela loni v listopadu na rakovinu, bylo jí 49 let.