Elena Lucrezia Cornaro Piscopia, první žena v historii Evropy, která získala...

Elena Lucrezia Cornaro Piscopia, první žena v historii Evropy, která získala univerzitní titul | foto: Profimedia.cz

Zázračná Elena: první Evropanka, která získala univerzitní titul

  • 0
Pro velké nadání se jí říkalo „zázračná Elena“. Italka Elena Lucrezia Cornaro Piscopia se stala první ženou v historii Evropy, která získala univerzitní titul. Zemřela v létě před 335 lety.

Marie Curie změnila vědu, svět i postavení žen

Dobový portrét Marie Curie s vlastnoručním podpisem

Příběh života Eleny Lucrezie je jako z pera francouzských romanopisců. Začal se psát ve chvíli, kdy Elenina matka Zanetta Boni, chudá rolnice z italského venkova, utekla kvůli hladu do bohatých Benátek. Dnes už se asi nikdo nedozví, jak se vše přesně událo, ale brzy po příchodu do Benátek Zanetta otěhotněla.

Jejím milým, ač to pro ni bylo absolutně nepředstavitelné, se stal Benátčan Giovanni Battista Cornaro Piscopia, bohatý a mocný šlechtic ze slavné rodiny podporovatelů a mecenášů umění a věd. Když požádal chudou Zanettu později o ruku, vztekem a studem zrudly tváře mnohých dam z vysokých kruhů. 

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

V den jejich sňatku bylo malé Eleně už osm let a všechny udivovala nezměrnou inteligencí.

Ovládala latinu, řečtinu, francouzštinu a španělštinu stejně jako arabštinu a hebrejštinu, hrála na housle, cembalo i harfu. Psala básně, skládala hudbu a hrdý otec se nemohl na mladou dívku vynadívat. Když jí bylo dvacet, pořídil jí učitele astronomie a matematiky.

Bohatý Elenin otec v té době získal druhý nejvyšší titul v Benátské republice – Prokurátor sv. Marka, dodnes nejslavnější benátské baziliky. Výše byl už jen benátský dóže, vládce městského státu. 

První česká „doktorka“

České ženy si musely na vědecký titul z filozofie počkat až do začátku 20. století. Až 17. června 1901 promovala na pražské univerzitě Marie Zdeňka Baborová, první žena v českých zemích, která titul doktora v tomto oboru získala. 

Zkoušky skládala ve 24 letech ze zoologie, geografie a filozofie, v růžových šatech mezi černě oděnými kolegy doslova zářila. 

Díky vysoké funkci doporučil Eleně studium na univerzitě, věc nevídanou, protože ženám bylo tehdy vyšší vzdělání či dokonce výuka zapovězena.

Jenže Elena brzy získala v Padově doktorandský titul z filozofie a teologie. Na závěrečnou řeč v městské katedrále se sjeli učenci z celé Itálie. Hodinu mluvila v klasické latině a odpovídala na složité otázky Aristotelova díla. Ohromila vědecké kruhy, ovšem církev se postavila proti. Na popud padovského biskupa jí titul z teologie udělen nebyl. Potentát ale nakonec ustoupil a Elena získala v červnu 1678 jako první žena v historii Itálie a Evropy doktorát z filozofie.

V rozletu ji ale zastavila nemoc, v pouhých 38 letech zemřela v milované Padově na tuberkulózu.