Milované nepohodlí
Nejedna sufražetka minulého století by nejspíš zaplakala nad tím, jak rychle se vrátil do módy symbol útlaku žen – korzet. Nosil se dlouhá léta, minimálně od 16. století. Oblečení podobné korzetům, avšak s vyříznutými otvory pro prsa, je ale doloženo už na starověké Krétě.
Minojské sošky oblečené do „korzetů“ s odhalenými prsy. Pocházejí z doby mezi lety 1700 až 1450 př. n. l.
Nositelky si jím dopomáhaly k opticky většímu hrudníku a úzkému pasu. Stahovaly ho tak, až to někdy bylo život ohrožující, na pohodlí nepřidaly ani výztuže z kovu či velrybích kostí.
Ačkoliv se zprvu nosil jako svrchní vrstva, postupně se z něj stalo spodní prádlo. Z módy na čas vymizel především díky zásahu Coco Chanel a o něco později Christiana Diora, kteří představili nový, progresivní módní směr pro moderní ženy, jež si zakládají na pohodlí.
 Věděli jste, že......korzet není čistě ženskou záležitostí? Už od jeho vzniku v raném novověku až po konec 19. století ho nosili i muži, především vojáci. Zvlášť pro kavaleristy se jednalo o vcelku běžnou výbavu, oblékal se i na hony a pro jiné pohybové aktivity. V podstatě sloužil jako chránič zad či obdoba dnešního vzpěračského pásu. |
Nyní je však korzet zpět a ačkoli snad už nikdy nebude společenskou povinností, jako tomu bylo ještě před 110 lety, nejspíš už úplně nezmizí. Pro potřeby žen pozdního 20. a 21. století se změnil jen málo, i když výjimka se najde – vzpomeňme na slavný korzet s kuželovými prsy, který stvořil Jean Paul Gaultier pro Madonnu. Také britská návrhářka Vivienne Westwoodová si vždy libovala v historií a fetišem inspirované módě, stejně jako její kolega Alexander McQueen.
Korzet Madonny se špičatou podprsenkou od Jeana Paula Gaultiera, který použila na památném turné Blond Ambition v letech 1990–91. O deset let později byl vydražen v londýnském aukčním domě Christies za 32 450 britských liber (téměř 940 tisíc korun).
Babička všech influencerek
V historii módy nejdeme krátkou etapu na začátku 19. století, která byla na svou dobu překvapivě uvolněná, plná rozevlátých šatů a lehkých materiálů. Souvisí s obnoveným zájmem o vše antické, včetně oblečení. Lehké empírové šaty, střižené těsně pod prsy, tak měly připomínat starověké tuniky a šaty.
Dámy přestaly nosit těžké klobouky či závoje a vlasy svazovaly do drdolů. Převažující barvou byla bílá, a proto empírovou módu nosily jen dámy z vyšších vrstev, oblečení se totiž lehce ušpinilo.
Ženou, která tehdy předběhla svou dobu a stala se doslova ranou influencerkou, byla císařovna Josefína, první manželka Napoleona. Osobitým stylem uchvátila nejen své krajany, ale dokonce i obyvatelky zemí, které byly s jejím manželem ve válce. Empír se tak rozšířil i po Anglii a dalších zemích západní Evropy.
Císařovna Josefína a její záliba v romantických, antikou inspirovaných šatech ovlivnila módu v celé Evropě.
I když se na čas opět vrátily korzety a krinolíny, na empírovou módu se už nikdy tak úplně nezapomnělo. Ovlivnila styl 60. let minulého století, která byla podobně uvolněná jako napoleonské císařství.
Velkou inspirací se stala návrháři Johnu Gallianovi, který nás rok co rok zaplavoval dalšími a dalšími romantickými, rozevlátými kousky, často střiženými pod prsy. Velký návrat pak zažila relativně nedávno, v roce 2016.
Jak ženy ukradly pánům boty
Vysoké boty, které dnes běžně obouváme v zimě, provázejí lidstvo už pěknou řádku let. Původně vznikly jako pánská jezdecká obuv v 15. století. Byly vyloženě praktickou záležitostí. V době, kdy se nosil krátký kabátec, tzv doublet, a k němu jen tenké punčochy, byly boty vrstvou ochrany proti špíně a rozmarům počasí.
S tím, jak se věk rytířů v těžkých plátových zbrojích blížil ke svému konci, je začali nosit i vojáci. U některých regimentů tvoří dodnes součást slavnostní uniformy.
Jezdeckými botami, jako vlastnil nasavský hrabě Ernest Kazimír na začátku 17. století, by dnes nepohrdla kdejaká módní diva.
S ženami začaly být spojovány až v pantomimickém divadle na začátku 20. století. Dívky v něm hrály tradiční postavu mladého chlapce, tzv. principal boy. Muži po těchto herečkách, většinou oblečených v obtažených punčochách a vysokých botách, šíleli.
Avšak až 500 let po svém vynalezení se kozačky staly módním výstřelkem žen. V roce 1962 je poprvé na své přehlídce představila Balenciaga, o rok později se přidal návrhář Roger Vivier, tehdy ve službách módního domu Yves Saint Laurent, a trend se začal nezadržitelně šířit. Dnes si snad už nedokážeme bez kozaček zimu ani představit.
Rukávy pro imbecily
Roztomilé balonové rukávky jsou s námi už od dob renesance. Největší boom však zažily ke konci 19. století, ve viktoriánské době. Hitem byly tzv. gigot rukávy, nadýchané v horní části paže a od lokte zúžené.
Název odkazoval na francouzský termín pro zadní nohu zvířat, kterou prý připomínaly. Některé byly tak nafouklé, že se v nich dámy ani nevešly do dveří. Posměváčci jim tak začali přezdívat „imbecilní rukávy“.
Znovu do módy se rukávy dostaly relativně záhy, ve 30. letech. Tehdy se staly reakcí na beztvaré oblečení předchozí dekády. Byly totiž pokládány za velice ženskou záležitost. Tentokrát již byly menší a pohyb v nich nebyl tak náročný.
V roce 2018 zažily balonové rukávy velký comeback s tím, jak se návrháři nechali inspirovat viktoriánskou módou. Oblíbené jsou i letos a v módě ještě nejspíš nějakou dobu zůstanou, jak ukázaly letošní přehlídky značek Gucci, Erdem či Carolina Herrera.
