Svetry nazývané norsky lusekofte (podle vzoru drobných puntíků) nebo islandsky lopapeisa (lopa je označení pro vlnu a peisa pro svetr) se vyznačují bohatým vzorem okolo výstřihu, který je po celé šířce stejný, a svetr se proto dá nosit oboustranně. Někdy zdobí i dolní lem a rukávy, bohatší modely mají navíc stříbrné spony nebo knoflíky. Tradičně se oblékají přes hlavu, propínací se objevily teprve ve 20. století. Opravdu autentické kousky se vyrábějí ručně a na každý z nich připadá až devadesát hodin práce.
Vlákna pro výrobu norských svetrů pochází z ovcí, které se už dobrých tisíc let chovají v drsných skandinávských podmínkách. Když v nich vydrží teploty sahající hluboko pod bod mrazu zvířata, musí i lidi, řekli si Norové už v 15. století. Z té doby pochází první zmínky o výrobě tradičních pletenin, možná jsou však ještě starší. Původně nehýřily barvami, jak je tomu dnes. Tkalci si totiž vystačili s nebarvenými vlákny v béžové, hnědé, šedé a černé barvě, případně pouze s přírodními barvivy.
Influenceři 20. století
Až ve 20. století se výrobci začali předhánět v barevnosti a složitosti vzoru. Díky známým tvářím, které si oblíbily pohodlí a teplo norských svetrů, se začala jejich sláva šířit do světa. Velkým propagátorem byl legendární norský lyžař Stein Eriksen, žijící v USA, díky kterému se staly trhákem amerických sjezdovek. Nezapomínejme, že v 1. polovině 20. století se běžně lyžovalo jen ve svetru, zimní bundy na svou éru teprve čekaly.
Ve 40. letech je nosila herečka Ingrid Bergmanová, o něco později monacká kněžna Grace Kelly, která do nich příležitostně oblékala i své děti. Ani princ Charles neodolal tomuto hřejivému trendu a jeho první manželku princeznu Dianu také fotografové zachytili v jeho variaci.
Dnes si svetry spojujeme hlavně se sportovci. Jedna z tradičních firem, Dale of Norway, zásobuje norské olympioniky svými výrobky už od roku 1956. Loni se však teprve podruhé podívaly na letní olympijské hry. Vlna, zejména ta z ovce plemene merino, má totiž výhodu, že se v ní ani v teplejším počasí nezpotíte, a je do jisté míry voděodolná. Svetry na letošní zimní hry v Pekingu v sobě skloubily norské a čínské tradice. Klasickému motivu severské růže výrobci vtiskli podobu čínského skládaného papíru zhézhǐ (přepis oficiální čínskou transkripcí; obdoba japonského origami).
Nejslavnější vzor není vločka Nejznámějším vzorem je selburose, růže s osmi okvětními lístky, která se pro svou podobnost vločce stala oblíbeným zimním motivem. Svetry nosili a stále nosí i norští námořníci, kteří si oblíbili jednodušší vzory, bez motivu selburose, ale s drobnými puntíčky. |
S čím je nosit
Originály i věrné napodobeniny norských svetrů jsou dostupné i v Česku. Oceníte je zejména na horách a při různých zimních radovánkách. Byla by však škoda je nosit jen na sport – s klidným svědomím je můžete obléct i do práce, na nákupy nebo schůzku s přáteli.
Jejich originální vzor je sice atraktivní, nedá se však nosit ke všemu. Pamatujte především na zásadu, že by svetr měl za každých okolností být středobodem vašeho outfitu. Nejlépe si bude rozumět s džínami či jinými jednoduchými kalhotami. K nim obujte vysoké kožené kozačky nebo tenisky. Nemusí být ani vyloženě sportovního rázu, zajímavým kontrastem mohou být třeba barevné sneakers.
Další možností je obléct pod svetr košili, klidně s drobným kostkovaným nebo puntíkovaným vzorem, a navrch třeba barevně sladěnou péřovou vestu. Manžety a spodní lem košile můžete nechat rozpustile vykukovat. Spodní vrstva – košile, tričko, nebo alespoň nátělník – je, jak si možná pamatujete z dětství, povinností. Pokud tedy nechcete strávit celý den s pocitem nepříjemného kousání.
Milovnice ženštější módy mohou svetr zkombinovat s oblíbenou sukní v délce mini nebo nad kolena, silnými punčocháči a vysokými kozačkami nebo mušketýrkami. Pokud to počasí dovolí, oblečte svetr jako svrchní vrstvu a vystavte stylový vzor světu. Třeba i v kombinaci s čepicí nebo čelenkou se stejným vzorem. Pokud je přece jenom příliš chladno, skvěle bude vypadat svetr se zateplenou džínovou bundou s beránkem.
Jak pečovat o vlnu
|
