Móda je dílem umění, dílem řemeslo a dílem byznys. Ve světě to tak funguje dlouho, u nás je toto pojetí poměrně mladé. České módě chvíli trvalo, než se po revoluci „vzpamatovala“ a ještě déle, než začala dohánět země s nepřerušenou tradicí módních domů a výrazných návrhářů: Itálii, Francii, Spojené státy nebo Velkou Británii.
Místo Prahy Paříž nebo Londýn
Kdo chtěl uspět v zahraničí, musel se tam rovnou přesunout a ještě obstát v těžké konkurenci. Podařilo se to třeba Kateřině Geislerové, která studovala na pařížské Sorbonně, na univerzitě St. Denis a na umělecké škole LISAA (L’Institut Supérieur des Arts Appliqués).
V roce 2002 slavila úspěchy v několika soutěžích pro mladé návrháře působící ve Francii; následovala první úspěšná módní přehlídka a o rok později už si Kateřina Geislerová otevřela vlastní salon. Její kolekce se sice předvádějí a prodávají i v Praze, ale domovem Geislerové i její značky je dodnes Paříž.
Podobně to má i Jakub Polanka – první Čech, co vystudoval prestižní pařížský Institut Français de la Mode. Spolupracoval s designérem Philippem Starckem, s módními domy Louis Vuitton nebo Hermes, ale i s českou značkou Pietro Filipi; nasbíral řadu ocenění a v české módě platí za hvězdu, skoro za našeho „vyslance“ v zahraničí.
Martina Špetlová, studovaná chemička, se zase vydala do Londýna na prestižní uměleckou školu Central Saint Martins. Svou závěrečnou kolekci prezentovala v rámci tamního týdne módy a v britské metropoli už zůstala. Její jméno a specifický styl práce s kůží znají ve světě lépe než u nás; její kolekce se prodávají v New Yorku i v Los Angeles, v Dubaji i v Hongkongu.
Fotogalerie |
Konec prokletí, začátek nové éry?
Mají podobnou šanci na úspěch i ti, co zůstali v českém „rybníčku“? V posledních letech to pro ně vypadá nadějně. K posunu na světovou úroveň hodně přispěl Mercedes-Benz Prague Fashion Week: není to přitom první týden módy, který jsme v Česku měli, a nerozjížděl se plnou rychlostí.
Pár let mu to trvalo. V roce 2010 začal ještě jako Prague Fashion Week pod širým nebem, v pražské Pařížské ulici, kde se modely předváděly na „nejdelším mole ve střední Evropě“.
Před čtyřmi lety se zařadil mezi partnerské týdny módy, které sdružuje automobilka Mercedes-Benz. Do stejné rodiny patří ten newyorský, berlínský, ale třeba i fashion week v Tbilisi, Moskvě nebo Miami. Rok 2013 byl přelomový i proto, že zlomil „kletbu“ české módy: přehlídky jednotlivých kolekcí se tu do té doby konaly s půlročním zpožděním. MBPFW, jak se akce často označuje, poprvé návrháře přiměl, aby podzimní kolekce představili už na jaře a jarní na podzim. Tak, jak je to ve světě zvykem.
Zafungovalo to. Na pražské přehlídky teď už pravidelně míří módní odborníci, publicisté a především nákupčí z celého světa. Zastupují tradiční módní velmoci, Francii, Itálii, Velkou Británii, ale i Německo, severské země, Maďarsko a Polsko, Izrael nebo Austrálii. A samozřejmě Spojené státy. Čeští designéři, kterým se podaří na týden módy prorazit, tak mají šanci dostat se do zahraničních showroomů nebo multibrandových butiků.
Mercedes-Benz Fashion Week si pro prezentace vždy vybírá zajímavé a málo známé prostory. Přehlídka pro jaro a léto 2017 se konala v garážích Kotvy:
Půlroční předstih některé značky v poslední době doplňují modelem, kterému se říká „see now, buy now“. Znamená to, že mimo přehlídková mola představují zákazníkům a zákaznicím kousky, které si můžou koupit rovnou. Dělá to tak Tom Ford nebo třeba Burberry, od letošního října pak mají stejnou možnost právě i návrháři na MBPFW.
„Vedle kolekcí prezentovaných se sezonním předstihem, které cílí především na zahraniční trhy, tak dostanou prostor také ti, kteří upřednostňují okamžitý prodej,“ vysvětlil ředitel akce Lukáš Loskot. „Nadále budou tři dny určené pro návrháře, kteří chtějí prezentovat ve formátu odpovídajícím světovým týdnům módy, a na tyto dny budeme zvát zahraniční tisk a nákupčí. V rámci programu ale bude i prostor rezervovaný pro prezentaci zboží, jež bude okamžitě k dispozici on-line nebo v kamenných prodejnách.“
Úspěšná výstava a cesty na veletrhy
Dobrou zprávou pro nejmladší českou módu jsou úspěchy českých návrhářů na International Fashion Showcase, oficiální doprovodné akci londýnského týdne módy, na kterou vyrážejí studenti módy z Vysoké školy uměleckoprůmyslové.
Podporuje je v tom České centrum v Londýně, které také vystavuje jejich práce. Letos se kurátorem výstavy stal Pavel Ivančic a nastupující designérskou generaci zastoupili třeba Filip Hieke, Tereza Rosálie Kladošová nebo Kateřina Plamitzerová.
Tuzemští tvůrci jsou talentovaní, jsou čím dál víc vidět, a měli by tak mít i více příležitostí oslovit zahraniční klientelu. Jenže jak už jsme poznamenali na začátku: móda je tvrdý byznys. Kdo chce nejen zaujmout, ale opravdu prodávat, musí ke svým „buyerům“ i k jednotlivým zákazníkům proniknout skrze všechny dostupné kanály.
Sociální sítě a on-line reklama jsou dnes extrémně důležité, ale mnoho nákupčích i nakupujících pořád preferuje osobní přístup, osobní setkání s designéry, možnost si na výtvory sáhnout a vyzkoušet si je. Právě na to sází dvojice Chatty, která pravidelně vyráží na světové veletrhy, jako je berlínský Premium nebo Modefabriek v Amsterdamu. Teprve příští roky nejspíš ukážou, jestli v jejich stopách půjdou i další české značky a zda tento model bude dlouhodobě fungovat.
Takto vypadala přehlídka Chatty na MBPFW pro podzim a zimu 2017:
