Šperky moc nenosím, říká autorka koruny pro kambodžského krále

Nosí jméno, které znamená vítězství, a její příběh zní jako pohádka v kulisách současného světa. Pozornost k sobě designérka Viktorie Beldová přitáhla korunou pro kambodžského krále. Přirozeně tak navazuje na rodinnou tradici, kterou je už mnoho let péče o korunu krále Karla IV.

Čtěte v pátek v magazínu City Life

Velký rozhovor s Viktorií Beldovou čtěte v pátečním magazínu City Life.

Dále v magazínu najdete:

• Nad čím bádají nadějní čeští vědci a vědkyně? Odpověď jsme našli u pěti z nich.
• Život Veroniky Vu se točí okolo krajkového spodního prádla. Návrhářku jsme navštívili v jejím ateliéru.
• Před zimou se schováme na chvíli do pražských pasáží. Tolik tam nefouká a objevíte hodně architektonických radostí.

Koruna pro kambodžského krále

Podařilo se vám v Kambodži setkat s králem? Bohužel, král si velice střeží soukromí. Několikrát jsem se snažila navázat přes diplomatické kruhy nějaký kontakt, ale zatím se mi to nepodařilo. Maličko jsem doufala, že by mi mohla pomoci i jeho náklonnost k Česku, ale momentálně mi nezbývá než věřit, že to třeba jednou vyjde.

Máte nějaké informace, že se k veličenstvu informace o koruně dostala?
O koruně se s největší pravděpodobností dozvěděl. O mém návrhu koruny dokonce psaly i noviny v Kambodži. Rozhodně bych veličenstvo svou prací nechtěla urazit a nerada bych, aby to vyznělo, že mám snad ambice nahradit původní královskou korunu.

Co všechno šperkařina obnáší?
Především hodně práce, protože k tomu patří spousta technik, které musíte ovládat, ať už různé odlitky z vosku, bombírování, zasazování kamenů. Ne nadarmo se lidi šperkařinu učí celé čtyři roky na škole. Díky strojům je občas něco jednodušší, ale za každým šperkem je vždy hodně práce.

Dokážou už lidé v dnešní době ocenit ruční práci?
V Praze je to rok od roku lepší, ale celosvětově se ztratila hodnota věcí. Lidé často nevidí hodnotu produktů, které jsou dělané ručně tady u nás oproti výrobkům masové výroby ze zemí třetího světa, kde lidská práce není řádně zaplacena a lidský život ztrácí na důležitosti. Trendem je mít všeho hodně za co nejmíň peněz, ale naše babičky neměly plné skříně oblečení. Měly jedny sváteční šaty, pak nějaké na doma a na pole. Boty měly zimní, letní, na tanečky a tím to končilo. Dnes se hodně lidí rádo chlubí, že má čtyřicet párů bot a je jim vlastně jedno, co všechno je za jejich výrobou.

Vy sama přemýšlíte nad tím, co kupujete a nosíte?
Snažím se a nerada hromadím věci. Tak třeba dneska mám na sobě české boty, mikinu od ekologické značky, tašku, kterou vyrobila kamarádka, a jen sukni z běžného řetězce.

Viktorie Beldová

• Narodila se před 29 lety.
• Absolventka Ateliéru produktového designu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.
• Nejmladší z generace šperkařů, která se výrobě šperků věnuje už přes sto let. Pracuje v rodinné firmě Belda Factory, která vyhrála kategorii Cena veřejnosti Czech Grand Design 2015.
• Veřejnost zaujala svým návrhem korunovačních klenotů pro kambodžského krále.

Nosíte ráda šperky?
Jsem tak trochu případ kovářovy kobyly, protože se mi samozřejmě šperky líbí, ale moc jich nenosím. Výjimkou jsou dva prstýnky, zlatý od maminky a stříbrný od táty. Když je náhodou zapomenu, tak jsem z toho nervózní. Pak ještě nosím náušnice od mého přítele z dílny Věry Novákové a šperky, které jsem si vyrobila sama ke zvláštním příležitostem. Spíš jako památku pak uchovávám ještě pár věcí vyrobených mým pradědečkem a dědečkem. A taky několik klasických cetek z cest, ve kterých mám uložené své vzpomínky.

Ovládají navrhování šperků trendy?
Ano, móda se vlastně do šperků přelévá. Teď zrovna letí dekorativní a přírodní motivy. Snažím se vždycky vzhled výrobků posunovat ještě někam dál navzdory trendům.

Kambodžský král umí česky. Při návštěvě Prahy v roce 2010 si zazpíval píseň Ach synku, synku:

18. března 2010