Osm měsíců trvající aféra se týká textu, jenž v roce 2016 vyšel v uznávaném časopise Nature Communications a který představil nanočástice železa s unikátními magnetickými vlastnostmi – tzv. superparamagnetismem.
Na rozdíl od běžných nanočástic železa, které při kontaktu se vzduchem okamžitě hoří a ve zlomcích sekundy se mění na oxidy železa, čímž přicházejí o své unikátní vlastnosti, ty posilněné o grafen zůstávají stabilní. Kvalitu takových nanomagnetů vědci doložili mimo jiné prostřednictvím tzv. Mössbauerovy spektroskopie.
Pozornost ale vzbudil fakt, že tři grafy potvrzující stabilitu vzorku za různých podmínek byly identické.
První autor práce, fyzik Jiří Tuček, tvrdí, že pouze omylem do článku namísto tří velmi podobných spekter zkopíroval třikrát stejný obrázek. Společně s tehdejším generálním ředitelem Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Radkem Zbořilem, jenž jako korespondenční autor komunikoval s redakcí, pak časopisu poskytli data nová a ten otiskl opravu.
Šlo o neúmyslnou chybu, říká rektorát
Expertizy několika zahraničních laboratoří podle rektorátu potvrdily, že závěry článku byly pravdivé.
„Jak interní, tak externí nezávislá přeměření i odborná vyjádření zahraničních expertů potvrzují, že závěry článku jsou validní a pozorovaná stabilita připraveného materiálu superparamagnetických nanočástic železa je i po více než pěti letech stále reprodukovatelná... Není tedy žádný důvod se domnívat, že uveřejnění tří stejných grafů v článku bylo cokoliv jiného než neúmyslná chyba, která byla napravena publikováním opravy,“ uvedl rektorát v oficiálním vyjádření.
Vedení univerzity vycházelo hlavně z posudků Ernöho Kuzmanna z Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti a Zoltána Klencsára z Maďarské akademie věd. Věrohodností článku se zabývala také laboratoř Dr. Marioly Kądziołky-Gawel v Polsku.
Polské pracoviště zopakovalo experiment s částí původního vzorku zkoumaného materiálu, který se podařilo dohledat v laboratořích RCPTM. Vědci z Maďarska vyhodnotili data, která naměřili jejich kolegové v Olomouci.
Kritici: Data byla upravená
Kritici však namítají, že posudky se nezabývaly metodami, jimiž autoři své závěry podložili. Jejich analýzy podle nich dokazují, že původní ani opravená data velmi pravděpodobně nepocházejí ze skutečných měření, ale byla uměle upravená.
K takovému závěru dospěla v prosinci i vědecká rada přírodovědecké fakulty, která se opírala především o analýzy profesora fyziky Tomáše Opatrného z katedry optiky.
Podpořil ho i bývalý prorektor pro vědu a výzkum a kvantový optik Jaromír Fiurášek.
„Publikovaná data vykazují řádově menší šum, než je minimální šum vyplývající s fundamentálních fyzikálních zákonů popisujících proces detekce gama fotonů v Mössbauerově spektroskopii. Jak ukazuje profesor Opatrný, filtrací nelze takový šum řádově snížit, aniž by došlo k zásadnímu ovlivnění signálu. Osobně jsem přesvědčen, že pokud by takový filtr existoval, mohl by to být jeden z nejvýznamnějších objevů v historii Univerzity Palackého (UP)…,“ napsal Fiurášek akademickému senátu univerzity.
Kritici z přírodovědecké fakulty navíc upozornili, že univerzita se s žádostí o nezávislé posudky obrátila na vědce, kteří mají s odborníky z RCPTM společné publikace nebo obchodní vazby, protože využívají spektrometr, který pochází z dílny olomouckého vědeckého centra.
„Také v oficiálním dokumentu nezaznělo, že jednotlivé posuzovatele se svými otázkami oslovoval manžel spoluautorky článku,“ namítl Tomáš Opatrný.
Případ jde opět k etické komisi
Rektor Jaroslav Miller se nakonec rozhodl pro další šetření. Autory kritiky vyzval, aby dodali přesné a úplné formulace svých výhrad včetně otázek k odbornému posouzení. Poté, co se k nim vyjádří autoři článku, předá podklady etické komisi UP a vědecké radě univerzity.
„Vědecká rada UP bude požádána o stanovení dalšího postupu odborného posouzení podnětu, ideálně prostřednictvím externího nezávislého pracoviště ke komparativnímu vyhodnocení obou materiálů a posouzení jejich odborné relevance…,“ uvedl rektor v prohlášení, které zveřejnil prorektor pro vnější vztahy Petr Bilík.
V případě Radka Zbořila, který patří k nejcitovanějším vědcům u nás i ve světě, jde už o druhou aféru, v níž je spojován s podezřením na úpravu dat.
V první etická komise UP konstatovala, že Zbořil inicioval manipulaci s grafem v článku, jenž v roce 2007 vyšel v časopise Journal of the American Chemical Society. Časopis loni stáhl článek ze své databáze.
Zbořil obvinění odmítá. Obě kauzy vnímá jako cílenou diskreditaci zastánců vysokoškolského ústavu, který na UP vzniká.
