Na olomoucké univerzitě dál válčí o suverenitu vědeckých center. A peníze

  4:55aktualizováno  4:55
Na akademické půdě těžko představitelnou několikahodinovou slovní přestřelkou plnou emocí a místy i křiku vyvrcholila nedávno na jednání vědecké rady krize, která od podzimu paralyzuje olomouckou přírodovědeckou fakultu. Té hrozí, že se vznikem plánovaného ústavu CIST ztratí dvě vědecká centra, jež pomáhala před lety vybudovat.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

CIST, což je zkratka pro Czech Institute of Science and Technology, tedy Český institut vědy a technologií, má zastřešit Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí lékařské fakulty.

Na té přírodovědecké podporuje založení ústavu většina zaměstnanců center, proti jsou naopak pracovníci zbývajících kateder. Spory, které se ještě donedávna dařilo držet pod pokličkou fakulty, nakonec přerostly v otevřenou válku, během které mimo jiné už začali vypadávat kostlivci ze skříní.

Jedním takovým se zabývala právě poslední vědecká rada. Byl jím článek, pod nímž je spolu s dalšími olomouckými přírodovědci podepsaný i ředitel RCPTM Radek Zbořil.

Součástí textu, který v roce 2007 otiskl prestižní vědecký časopis Journal of the American Chemical Society, je i graf, u něhož velmi pravděpodobně někdo umazal část křivky. Závěry vědců pak mohly vyznít věrohodněji.

Zbořil osobní účast na manipulaci s daty odmítá a považuje za účelové, že se případ řeší právě v době, kdy univerzita připravuje CIST.

„Navrhl jsem vědecké radě standardní řešení, kdy data přeměříme, ověříme závěry a budeme informovat redakci. Přijde mi ovšem nadmíru podivné, že se tyto skutečnosti vynoří po dvanácti letech právě v době vášnivých diskusí o vzniku nového ústavu na Univerzitě Palackého,“ uvedl Zbořil.

Ve vyhrocené atmosféře vznikla i petice za změny ve vedení...

Děkan přírodovědy Martin Kubala zase odmítá, že by si problém s článkem schovával až na toto období.

„Podnět, který přišel zvenčí univerzity, jsem dostal v listopadu minulého roku a byl písemný. Nechal jsem ho proto prověřit nezávislou komisí. Vědecká rada mi poté uložila, abych podal podnět rektorovi. To samé by učinil kterýkoliv děkan,“ tvrdí Kubala.

Naopak považuje za účelové, že v době, kdy případ řešil, dostal rektor petici zaměstnanců RCPTM a CRH požadující mimo jiné změnu ve vedení fakulty. Kubalu v textu, který podepsaly desítky lidí, včetně významných vědců, pracovníci center popisují jako neschopného manažera.

Ušetřen nezůstal ani ředitel CRH Ivo Frébort. Ten je podezřelý z toho, že v minulých letech neoprávněně vykázal jako odborný článek úvodník k významnému časopisu Biotechnology Advances. Na základě toho od roku 2015 přitékaly statisícové částky na pracoviště, z něhož mu podle děkana byly vypláceny odměny. I Frébort tvrdí, že se žádného pochybení nedopustil.

...další petice se naopak staví za současného děkana

Zda rektor Jaroslav Miller předá obě záležitosti etické komisi, není v tuto chvíli jasné.

„Pevně věříme, že se nejedná o pochybení, ale o rozdílné interpretace situace,“ tlumočila na konci minulého týdne Millera mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. Ani tuto středu pak neřekla víc.

„V tuto chvíli jsou všechny tyto záležitosti procesovány, bližší informaci zatím nemohu poskytnout,“ uvedla.

Na přírodovědecké fakultě mezitím vznikla „antipetice“ na podporu děkana Kubaly. Je pod ní zhruba 350 podpisů a i tento text už má rektor Miller na stole.

„Už několik měsíců je na rektorát vytvářen silný tlak, aby byl odvolán pan děkan Kubala. My si myslíme, že ten tlak je neoprávněný, neadekvátní a účelový a že většina zaměstnanců fakulty ve skutečnosti za děkanem stojí,“ řekl hlavní organizátor petice Michal Botur z katedry algebry a geometrie.

Nový děkan stanovil strop pro milionové platy vědeckých špiček

Neshody přírodovědců bobtnají od loňska, kdy se Kubala ujal funkce. V děkanské volbě porazil bývalého šéfa fakulty Fréborta s tím, že zabrání údajnému Frébortem nastavenému protežování vědeckých center na úkor ostatních kateder.

Kubala brzy po nástupu upravil strukturu fakultních daní, tedy příspěvků na chod rektorátu a děkanátu. Dříve se platily vyšší odvody z peněz na výuku, což bylo nevýhodné pro katedry, zatímco peníze na vědu, tedy hlavně pro centra, byly zdaněny nižším procentem. Kubala obě sazby sblížil.

Navrhuje také změnu v metodice, podle níž se peníze na vědu rozdělují na jednotlivá pracoviště. Děkan nový režim považuje za transparentnější, ředitelé center si myslí opak. Některé jednotky mohou podle nich přijít až o desítky milionů korun a ohroženy jsou tak projekty za téměř miliardu korun.

Nový děkan omezil také platy. I to se dotklo hlavně nejlépe placených zaměstnanců center.

„Zjistil jsem, že vedoucí některých jednotek jsou jako utržení ze řetězu. Jejich roční mzda byla čtyři, pět i šest milionů korun. To nejsem schopen obhájit ani v rámci České republiky, ani Evropy,“ objasnil Kubala, který úhrnnou roční mzdu „zastropoval“ jako šedesátinásobek tarifního platu.

„Pro profesora to vychází na 3,24 milionu ročně. Myslím, že je to pořád velice lukrativní strop,“ argumentuje.

„K udržení konkurenceschopnosti jsou nutné srovnatelné platy“

Podle Radka Zbořila jsou platy vědců v RCPTM závislé na úspěšnosti v grantové politice, ale i schopnosti spolupracovat s firmami a dostat technologie do praxe.

„Ti nejúspěšnější mají platy srovnatelné s kolegy na stejných pozicích v západních zemích. To je pro udržení konkurenceschopnosti české vědy nezbytné,“ uvedl Zbořil.

Šéfové obou center tvrdí, že o založení vysokoškolského ústavu uvažují už asi dva roky a plány nesouvisí s fakultní politikou děkana Kubaly. Byť uznávají, že mohla být katalyzátorem. Od spojení RCPTM, CRH a ÚMTM v jeden ústav si slibují nejen větší vědecké úspěchy, ale také možnosti při shánění světových grantů po roce 2020, kdy centrům končí státní a evropské dotace.

Vznik ústavu podporuje i rektorát. Společně s vedením center ale na začátku nezvolily šťastný způsob – do jednání totiž nezapojily děkana přírodovědecké fakulty ani šéfy kateder. Ti se obávají, že vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry na dlouhou dobu poškodí mateřskou fakultu.

Přestože myšlenku na zřízení CIST nedávno doporučil rozpracovat do podrobností i Akademický senát UP, zástupcům center a děkanátu se dnes těžko hledá společná řeč...

Nejčtenější

Auto v Přerově srazilo dvě mladé dívky přebíhající silnici. Obě zemřely

Ilustrační snímek

Auto srazilo v sobotu večer v Přerově dvě mladé dívky, které přebíhaly silnici. Obě na následky zranění zemřely. Bližší...

Jídelnu v Přerově zavalily děti na obědy zdarma, u školy jim otevřou novou

Ilustrační snímek

Novinka v podobě obědů zdarma pro děti z chudých rodin, která od září platí v Olomouckém kraji, způsobila nebývalé...

Řidič vjel na červenou na přechod, srazil ženu s kočárkem a dětmi

Ilustrační snímek

U vážné dopravní nehody zasahovali záchranáři a policisté na Přerovsku. Nepozorný řidič narazil do ženy, která...

Smrti dívek na silnici mohly zabránit lampy, chystají se už dva roky

Místo tragické nehody v Lipnické ulici na okraji Přerova, kde řidič...

Víkendová tragická nehoda, při níž řidič na okraji Přerova srazil dvě dívky přebíhající silnici, se možná vůbec...

Živnostník přehlédl formalitu a mimo údržby i montoval, stíhá ho kriminálka

Ilustrační snímek

Až k obvinění z neoprávněného podnikání dovedlo muže z Prostějova relativně drobné zanedbání formalit. Téměř tři roky...

Další z rubriky

Muže souzené kvůli požáru skladu textilu soud zprostil, měl málo důkazů

Radim Král (vlevo) čelí u olomouckého krajského soudu společně s Mohamadem...

Olomoucký krajský soud zprostil obžaloby dva muže v kauze úmyslného požáru, který v roce 2016 zničil ve městě halu s...

Hrad Bouzov zůstane státu, Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu

Účastníkům balonové fiesty startujícím od hradu Bouzova na Olomoucku se i letos...

Ústavní soud odmítl stížnost Německého řádu, který se domáhal vydání hradu Bouzov na Olomoucku. Justice ponechala...

VIDEO: U Šternberka hořela dřevěná chata, hasiči zabránili požáru lesa

Jednu z chat v rekreační oblasti u Bělkovic-Lašťan na Olomoucku poničil velký...

Velké škody napáchal v noci na dnešek požár chaty v rekreační oblasti u Šternberka. Hasičům se nicméně podařilo...

Na Olomoucku havaroval lehký armádní obrněný vůz, zranili se dva vojáci

Víceúčelové obrněné vozidlo Iveco 4x4 se zbraňovou stanicí Protektor, které...

K nehodě lehkého vojenského obrněného vozu Iveco vyjížděli ve středu odpoledne záchranáři, hasiči a policisté na...

Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku
Můj syn má svalovou dystrofii, od 12 let je na vozíku

Na 7. září připadá Světový den Duchennovy svalové dystrofie. Tímto vzácným genetickým onemocněním trpí i Jaroslav, který je v současnosti plně odkázaný na pomoc druhých.

Najdete na iDNES.cz