Sobota 8. srpna 2020, svátek má Soběslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 8. srpna 2020 Soběslav

Na olomoucké univerzitě dál válčí o suverenitu vědeckých center. A peníze

  4:55aktualizováno  4:55
Na akademické půdě těžko představitelnou několikahodinovou slovní přestřelkou plnou emocí a místy i křiku vyvrcholila nedávno na jednání vědecké rady krize, která od podzimu paralyzuje olomouckou přírodovědeckou fakultu. Té hrozí, že se vznikem plánovaného ústavu CIST ztratí dvě vědecká centra, jež pomáhala před lety vybudovat.
Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Luděk Peřina, MAFRA

CIST, což je zkratka pro Czech Institute of Science and Technology, tedy Český institut vědy a technologií, má zastřešit Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH), Regionální centrum pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) a Ústav molekulární a translační medicíny (ÚMTM), který je součástí lékařské fakulty.

Na té přírodovědecké podporuje založení ústavu většina zaměstnanců center, proti jsou naopak pracovníci zbývajících kateder. Spory, které se ještě donedávna dařilo držet pod pokličkou fakulty, nakonec přerostly v otevřenou válku, během které mimo jiné už začali vypadávat kostlivci ze skříní.

Jedním takovým se zabývala právě poslední vědecká rada. Byl jím článek, pod nímž je spolu s dalšími olomouckými přírodovědci podepsaný i ředitel RCPTM Radek Zbořil.

Součástí textu, který v roce 2007 otiskl prestižní vědecký časopis Journal of the American Chemical Society, je i graf, u něhož velmi pravděpodobně někdo umazal část křivky. Závěry vědců pak mohly vyznít věrohodněji.

Zbořil osobní účast na manipulaci s daty odmítá a považuje za účelové, že se případ řeší právě v době, kdy univerzita připravuje CIST.

„Navrhl jsem vědecké radě standardní řešení, kdy data přeměříme, ověříme závěry a budeme informovat redakci. Přijde mi ovšem nadmíru podivné, že se tyto skutečnosti vynoří po dvanácti letech právě v době vášnivých diskusí o vzniku nového ústavu na Univerzitě Palackého,“ uvedl Zbořil.

Ve vyhrocené atmosféře vznikla i petice za změny ve vedení...

Děkan přírodovědy Martin Kubala zase odmítá, že by si problém s článkem schovával až na toto období.

„Podnět, který přišel zvenčí univerzity, jsem dostal v listopadu minulého roku a byl písemný. Nechal jsem ho proto prověřit nezávislou komisí. Vědecká rada mi poté uložila, abych podal podnět rektorovi. To samé by učinil kterýkoliv děkan,“ tvrdí Kubala.

Naopak považuje za účelové, že v době, kdy případ řešil, dostal rektor petici zaměstnanců RCPTM a CRH požadující mimo jiné změnu ve vedení fakulty. Kubalu v textu, který podepsaly desítky lidí, včetně významných vědců, pracovníci center popisují jako neschopného manažera.

Ušetřen nezůstal ani ředitel CRH Ivo Frébort. Ten je podezřelý z toho, že v minulých letech neoprávněně vykázal jako odborný článek úvodník k významnému časopisu Biotechnology Advances. Na základě toho od roku 2015 přitékaly statisícové částky na pracoviště, z něhož mu podle děkana byly vypláceny odměny. I Frébort tvrdí, že se žádného pochybení nedopustil.

...další petice se naopak staví za současného děkana

Zda rektor Jaroslav Miller předá obě záležitosti etické komisi, není v tuto chvíli jasné.

„Pevně věříme, že se nejedná o pochybení, ale o rozdílné interpretace situace,“ tlumočila na konci minulého týdne Millera mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. Ani tuto středu pak neřekla víc.

„V tuto chvíli jsou všechny tyto záležitosti procesovány, bližší informaci zatím nemohu poskytnout,“ uvedla.

Na přírodovědecké fakultě mezitím vznikla „antipetice“ na podporu děkana Kubaly. Je pod ní zhruba 350 podpisů a i tento text už má rektor Miller na stole.

„Už několik měsíců je na rektorát vytvářen silný tlak, aby byl odvolán pan děkan Kubala. My si myslíme, že ten tlak je neoprávněný, neadekvátní a účelový a že většina zaměstnanců fakulty ve skutečnosti za děkanem stojí,“ řekl hlavní organizátor petice Michal Botur z katedry algebry a geometrie.

Nový děkan stanovil strop pro milionové platy vědeckých špiček

Neshody přírodovědců bobtnají od loňska, kdy se Kubala ujal funkce. V děkanské volbě porazil bývalého šéfa fakulty Fréborta s tím, že zabrání údajnému Frébortem nastavenému protežování vědeckých center na úkor ostatních kateder.

Kubala brzy po nástupu upravil strukturu fakultních daní, tedy příspěvků na chod rektorátu a děkanátu. Dříve se platily vyšší odvody z peněz na výuku, což bylo nevýhodné pro katedry, zatímco peníze na vědu, tedy hlavně pro centra, byly zdaněny nižším procentem. Kubala obě sazby sblížil.

Navrhuje také změnu v metodice, podle níž se peníze na vědu rozdělují na jednotlivá pracoviště. Děkan nový režim považuje za transparentnější, ředitelé center si myslí opak. Některé jednotky mohou podle nich přijít až o desítky milionů korun a ohroženy jsou tak projekty za téměř miliardu korun.

Nový děkan omezil také platy. I to se dotklo hlavně nejlépe placených zaměstnanců center.

„Zjistil jsem, že vedoucí některých jednotek jsou jako utržení ze řetězu. Jejich roční mzda byla čtyři, pět i šest milionů korun. To nejsem schopen obhájit ani v rámci České republiky, ani Evropy,“ objasnil Kubala, který úhrnnou roční mzdu „zastropoval“ jako šedesátinásobek tarifního platu.

„Pro profesora to vychází na 3,24 milionu ročně. Myslím, že je to pořád velice lukrativní strop,“ argumentuje.

„K udržení konkurenceschopnosti jsou nutné srovnatelné platy“

Podle Radka Zbořila jsou platy vědců v RCPTM závislé na úspěšnosti v grantové politice, ale i schopnosti spolupracovat s firmami a dostat technologie do praxe.

„Ti nejúspěšnější mají platy srovnatelné s kolegy na stejných pozicích v západních zemích. To je pro udržení konkurenceschopnosti české vědy nezbytné,“ uvedl Zbořil.

Šéfové obou center tvrdí, že o založení vysokoškolského ústavu uvažují už asi dva roky a plány nesouvisí s fakultní politikou děkana Kubaly. Byť uznávají, že mohla být katalyzátorem. Od spojení RCPTM, CRH a ÚMTM v jeden ústav si slibují nejen větší vědecké úspěchy, ale také možnosti při shánění světových grantů po roce 2020, kdy centrům končí státní a evropské dotace.

Vznik ústavu podporuje i rektorát. Společně s vedením center ale na začátku nezvolily šťastný způsob – do jednání totiž nezapojily děkana přírodovědecké fakulty ani šéfy kateder. Ti se obávají, že vyvedení majetku, projektů a zaměstnanců spojených s vědeckými centry na dlouhou dobu poškodí mateřskou fakultu.

Přestože myšlenku na zřízení CIST nedávno doporučil rozpracovat do podrobností i Akademický senát UP, zástupcům center a děkanátu se dnes těžko hledá společná řeč...

  • Nejčtenější

Jsme na dně finančních rezerv, říká primátor Olomouce v půlce mandátu

Jako ve dvojím ohni si občas musí připadat primátor Olomouce Miroslav Žbánek z hnutí ANO, jehož mandát se blíží do...

Výrobce hraček zasáhl kromě viru i požár, zklamala ho banka i pojišťovna

Kdo z podnikatelů to neměl během prvního vrcholu koronavirové epidemie těžké. Manželé Beckertovi, kteří už 27 let v...

Můstek na historické budově státní památkáři zamítli, městští ho povolili

Budova označovaná místními jako „stará radnice“ slouží vedení Mohelnice na Šumpersku už od 17. století, nyní ji doplní...

Řidič historické motorky se sajdkárou vjel do cesty autu

Přes sto tisíc korun se o víkendu vyšplhala škoda po nehodě historického motocyklu značky IMZ-Ural. Třiašedesátiletý...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

O další regionální tratě se hlásí jen ČD, ostatní dopravce odradily termíny

Jeden z největších a nejlukrativnějších vlakových souborů. Tak označují lidé z dopravní branže takzvané elektrické...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Světově oceňovaný šumperský festival Blues Alive je letos v ohrožení

Hrozba zrušení visí nad letošním jubilejním 25. ročníkem dnes už světově známého festivalu Blues Alive. Největší...

Třikrát tolik vrat. Hasiči se v Přerově stěhují do nové stanice

Do nové moderní a hlavně prostorné budovy se v Přerově tento týden stěhují hasiči i s veškerým administrativním...

Města už kvůli koronaviru přišla o stovky milionů, odkládají investice

Olomouc přišla o sto milionů korun, podobné částky budou chybět v Přerově a Prostějově, v Šumperku osmdesát a v...

Seniory v domově potěšili koně, za ležícími lidmi přišli až do pokoje

Výjimečné chvilky zažili v těchto dnech klienti olomouckého domova pro seniory. Do zařízení je přišli navštívit koně,...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Škoda dostane šéfa s úkolem zabránit, aby značka dotírala na VW a Audi

„Není nám k ničemu, když se Škoda vyvíjí ke třetí prémiové značce v rámci koncernu,“ prohlásil v rozhovoru publikovaném...

Zemřela manželka Jiřího Krampola, měla dlouhodobé zdravotní problémy

Ve věku 59 let zemřela Hana Krampolová, manželka herce Jiřího Krampola. Dlouhodobě se potýkala se zdravotními problémy.

Jaromír Jágr poprvé ukázal na sociálních sítích novou přítelkyni

Hokejista Jaromír Jágr (48) a modelka Dominika Branišová (26) už několik týdnů tvoří pár. Absolvovali spolu několik...

Díky, že létáte se SpaceX. Loď Crew Dragon úspěšně dopadla do moře

Američtí astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley úspěšně absolvovali nedělní návrat z Mezinárodní vesmírné stanice...

Šéf Pirátů Ivan Bartoš je tatínkem. Miminku dali s manželkou neobvyklé jméno

Předsedovi Pirátů Ivanu Bartošovi (40) a jeho ženě Lydii (37) se v úterý večer narodil syn. Novopečený tatínek se s...