Podle v létě vyneseného rozhodnutí podléhají nejnovější a nejmodernější metody cílené editace genomu rostlin, kdy ovšem do organismu nejsou vnášeny cizí geny, stejně přísným pravidlům jako metody genetické modifikace, při kterých cizí geny vnášeny jsou.
Přední čeští vědci z olomouckého Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) ale upozorňují, že tyto metody nelze dávat na stejnou úroveň a rozhodnutí může způsobit nutnost přesunu důležitého výzkumu v oblasti zvyšování odolnosti rostlin včetně třeba klíčových obilnin mimo Evropskou unii a také poškodit evropské zemědělství i životní prostředí.
„Získání odrůd zemědělských plodin přizpůsobených podmínkám měnícího se klimatu, odolných vůči chorobám a škůdcům, s vyšším výnosem a zlepšenou kvalitou není možné bez aplikace nových technik šlechtění,“ uvedl vědecký ředitel CRH a držitel Národní ceny Česká hlava 2018 Jaroslav Doležel.
„Bez takových odrůd nelze v budoucnu zajistit dostatek potravin pro rostoucí světovou populaci, aniž by bylo životní prostředí extrémně poškozováno pesticidy a vysokými dávkami umělých hnojiv s následným ohrožením zdraví obyvatel planety,“ dodal.
Doležel spolu s dalšími vědci proto v dopise vyzval premiéra a také ministry zemědělství a životního prostředí, aby se pokusili prosadit změnu evropské legislativy, která podle nich mimo jiné neodpovídá aktuálním vědeckým poznatkům. Současně nabízí i odborné zasvěcení do problematiky.
Regulace svázala metodu umožňující zlepšit odolnost rostlin
Výzkumníci upozorňují, že organismy získané cíleným editováním genomu neobsahují cizí geny a proto by měly podléhat stejným legislativním pravidlům jako rostliny získané tradičními metodami šlechtění.
Co je genomKompletní sekvence DNA chromozomu jednoho druhu. Obsahuje jeho veškerou genetickou informaci. Každý genom se skládá ze sady molekul DNA, které se skládají z jednotlivých genů. |
Rozhodnutí soudního dvora zkomplikovalo mimo jiné využívání genetického nástroje označovaného zkratkou CRISPR, který je mnoha vědci považován za velmi nadějný pro zvyšování výnosu i odolnosti vůči chorobám nebo suchu.
Metoda spočívá v tom, že výzkumníci umí v genomu „vypnout“ gen, jenž je nositelem konkrétní vlastnosti. Díky tomu lze získat rostliny upravené pro konkrétní požadavky a podmínky. Právě tímto výzkumem, zejména pak u hospodářsky významných plodin, se olomoučtí odborníci zabývají.
Badatelé zdůrazňují někdy opomíjený fakt, že všechny domestikované plodiny vnikly mutacemi genomu planých předchůdců. Proces výzkumu pak začal být urychlován zhruba od poloviny minulého století umělým vyvoláváním mutací chemickými látkami a radioaktivním zářením, což vyvolává stovky až tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky.
Klíčový zemědělský výzkum skončí mimo Evropu, varuje vědec
Metoda CRISPR umožňuje dělat tyto změny cíleně a kontrolovaně, její nynější přísná regulace ale podle expertů z vědeckého hlediska nedává smysl.
„Plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění. Důsledky tohoto rozhodnutí budou dalekosáhlé. Inovativní zemědělský výzkum se přesune mimo Evropu, která bude v budoucnu zpoždění v této oblasti obtížně dohánět,“ míní ředitel CRH a odborník na rostlinné biotechnologie Ivo Frébort.
„Regulace ztíží zavádění nových odrůd zemědělských plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství,“ nastínil.
Centrum regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum je vědecké centrum, které sdružuje odborníky z Univerzity Palackého a olomouckých pracovišť Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR a Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Badatelé se zde věnují výzkumu rostlin a vývoji rostlinných biotechnologií. Mimo jiné vyvinuli třeba přístroj na jednoduché a rychlé měření odolnosti rostlin vůči vyšším teplotám, který má využití ve výzkumu i při šlechtění.
Kromě toho byli i klíčovou součástí týmu vědců z celého světa, který rozluštil kompletní dědičný kód pšenice seté, a také se jim například podařilo „naučit“ ječmen produkovat látku katelicidin, která je součástí lidského imunitního systému a působí jako přírodní antibiotikum.
20. srpna 2018 |
