Nádrž dvakrát větší než Plumlovská přehrada, která by jednou zaplnila údolí Trusovického potoka nad Bělkovicemi Lašťanami na Olomoucku, a k tomu další tři menší – u Lipníka nad Bečvou, na Drahanské vrchovině a také u Hluboček na hranici Vojenského újezdu Libavá – by mohly v budoucnu pomoct zadržovat na území Olomouckého kraje dešťovou vodu.
Místa jsou součástí seznamu celkem jednatřiceti lokalit, které chce ministerstvo zemědělství znovu vyčlenit jako územní rezervy pro případ, že budou narůstat problémy se zásobováním pitnou vodou.
Plány před nedávnem představil ministr zemědělství Miroslav Toman. Přestože lokality ještě musí schválit ministerstvo životního prostředí, a seznam tak není definitivní, stihl už vyvolat rozruch v některých vesnicích v povodí Moravy.
Největší poprask způsobily zvěsti o přehradě v Bělkovicích-Lašťanech, přestože obec by s nádrží měla společný pouze název.
„Nikdo s námi nic neprojednával, protože nejsme dotčenou obcí. Název se přehradě dává podle katastrálního území, které je první pod dílem, a to jsou Bělkovice. Proto se tady strhla obrovská mela,“ popsal starosta Tomáš Němčic, který nestačil zvedat telefony.
„Zastupitelé mě vyzývají, ať přehradu zařadíme na jednání zastupitelstva. Volají taky chataři z Bělkovického údolí, jestli mají ještě stavět pergolu, nebo už ne…“ vyprávěl starosta, jenž se o plánech dozvěděl z médií.
Překvapení byli ale i jeho kolegové z obcí, kterých by se nádrž dotkla. Rozporují především to, že by s plány souhlasili, jak prohlásil ministr Toman.
„Na schůzce na Povodí Moravy jsme podepisovali prezenční listinu, ale že bychom souhlasili se záměrem, to ne. Muselo by to projednávat zastupitelstvo a s tím jsme to neřešili,“ uvedl například Jan Pewner, starosta Jívové na Olomoucku, jejíž pozemky by přehrada Bělkovice zaplavila.
Hráz vysoká 110 metrů
Nádrž s rozlohou 130 hektarů by měla pojmout až 47 milionů metrů krychlových vody. Pro srovnání – Plumlovská přehrada na Prostějovsku je schopna zadržet 5,6 milionu kubíků a její plocha je přesně poloviční. Nádrž v údolí Trusovického potoka by také byla mnohem hlubší, hráz by byla vysoká 110 metrů – ta Plumlovská měří jen 17.
„To, jak přesně by vodní nádrž vypadala, kdyby se někdy rozhodlo o její realizaci, se teprve dozvíme z technicko-ekonomické studie, kterou budeme zpracovávat ve všech lokalitách. Až to nám taky prozradí, jestli je v místě vůbec možné přehradu vybudovat,“ mírní obavy mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.
Jak podotkl, žádné z míst zveřejněných tento týden ministrem zemědělství není novinkou. Všechna už jednou v takzvaném Generelu lokalit pro akumulaci povrchové vody byla.
Seznam ještě na konci 80. let minulého století čítal 484 míst. Kvůli námitkám obyvatel nebo úřadů odpovědných za ochranu přírody jej stát zredukoval na současných 65, což podle odborníků do budoucna nestačí.
„Bez akumulace vody ve vodních nádržích u nás nelze zajistit dostatečné vodní zdroje, zejména pro budoucí generace,“ argumentují zástupci resortu zemědělství.
Místní se smějí, že se nádrže nedožijí
Právě obce v okolí případné přehrady Bělkovice v minulosti už problémy se zásobováním pitnou vodou měly, proto myšlenku přímo nezavrhují.
„Loni jsme napojili nový vrt, který jsme pět let hledali, tím jsme potíže prozatím vyřešili. Neumím posoudit vodohospodářský význam nádrží, ale myslím, že přehrada by byla pro celý region přínosem. Vody je všude málo,“ míní například starostka Domašova u Šternberka Michaela Procházková.
Přehrada Bělkovice by se její obce dotkla jen okrajově. „Jde o minimálně obydlenou oblast. Lidé, kteří tam trvale bydlí, se plánům jen smějí. Jsou si jistí, že se stavby přehrady nedožijí,“ vysvětlila Procházková.
Jívová by přišla asi o 2 000 metrů čtverečních pozemků, na kterých stojí 16 chat a jeden rodinný dům.
„Trvale v něm bydlí soukromý zemědělec, ale není to žádné terno. Myslím, že kdyby dostal nějakou náhradu, tak bude rád, že odtamtud vyvázl,“ usmál se starosta Pewner.
Jako větší problém vidí to, že přehrada by zalila spojovací silnici do Šternberka, a zajímalo ho také, zda by voda neohrozila zříceninu hradu Tepenec, který v údolí nechal postavit Karel IV.
„Hrad je památkově chráněný, ale bylo mi řečeno, že by ho voda nezaplavila,“ zmínil Pewner. „Nikdo z místních nevidí v přehradě žádné drama, naopak si lidé myslí, že by díky ní mohla stoupnout cena nemovitostí,“ dodal.
Moravský kras v ohrožení
To, že je území zařazené do generelu, má podle mluvčího Povodí Moravy Chmelaře zabránit nevratnému poškození nebo nákladnému využití jedinečných míst pro jiné účely, než je zadržování vody. Problémem nejsou stavby, které budou sloužit do 50 let nebo se budou dát snadno odstranit.
Kromě přehrady Bělkovice chtějí vodohospodáři na seznam vrátit také nádrž Smilov na řece Lichničce nad Hrubou Vodou na Olomoucku. Území je na hranici Vojenského újezdu Libavá. Ministerstvo obrany s plánem souhlasilo.
„V případě, že by bylo nutné přijmout významné opatření v oblasti zásobování občanů vodou, ministerstvo by posoudilo, zda veřejný zájem zabezpečení obyvatel vodou převýšil veřejný zájem zabezpečení obrany a výcviku vojsk a na základě toho dal svolení s výstavbou vodního díla,“ uvedla mluvčí resortu Jana Zechmeisterová.
Jak doplnila, v současnosti by vybudování nádrže omezilo výcvik vojsk v taktickém směru a zatopilo jedinou přístupovou komunikaci na Dolní Smilov, kde je několik chat.
Asi největší rozpaky ale budí nádrž Holštejn, která by stála na hranici Olomouckého a Jihomoravského kraje.
„Vybudování přehradní nádrže v této oblasti by nenávratně zničilo unikátní krasové jeskyně v Moravském krasu, a to asi každý pochopí, že bychom v takovém případě měli hledat náhradní řešení a možnosti,“ mírní odhodlání kolegů ministr životního prostředí Richard Brabec.
Nejmenší nádrž s objemem 4,6 milionů metrů krychlových vody a plochou 32 hektarů by měla vyrůst nad Podhořím, místní částí Lipníka nad Bečvou. Plnil by ji potok Jezernice, který přitéká z nedalekého vojenského výcvikového prostoru.
„Má malé průtoky, ale když se rozvodní, dokáže se vylévat. Nádrž by byla účelná,“ myslí si starosta Lipníka Miloslav Přikryl. Ve vybrané oblasti by podle něj nebylo složité přehradu vybudovat.
„Většina území míří do bývalého vojenského újezdu, kde nejsou žádné soukromé pozemky, nehrozilo by tam tedy například vyvlastňování,“ vysvětlil.
S nadšením ale šetří. Už třicet let totiž jeho město marně čeká na stavbu slibované přehrady Skalička, která má sloužit jako hlavní opatření proti povodním na Bečvě.
